Evropské fondy – šance a rizika

• Česká republika je od okamžiku vstupu do Evropské unie v roce 2004 čistým příjemcem.
• Znamená to, že množství peněz, které z evropského rozpočtu každoročně proudí do státního rozpočtu České republiky, je vyšší, než kolik představují roční příspěvky ČR do rozpočtu EU.

Česká republika je od okamžiku vstupu do Evropské unie v roce 2004 čistým příjemcem. Znamená to, že množství peněz, které z evropského rozpočtu každoročně proudí do státního rozpočtu České republiky, je vyšší, než kolik představují roční příspěvky ČR do rozpočtu EU. Například v roce 2013 představoval přebytek na straně českého státního rozpočtu 84,1 mld. Kč a tyto příjmy tvořily 2,2% celkového HDP země. Na tomto výsledku se politika soudržnosti podílela zhruba 73%, zatímco další významnou část tvořily příjmy v rámci zemědělské politiky (25%). Je zřejmé, že prostředky kohezní politiky tvoří významnou složku v celkových veřejných investicích země a přispívají k celkovému hospodářskému růstu.

Finanční prostředky pro Českou republiku se v průběhu času zvyšovaly. Zatímco v období 2004–2006 tvořil příspěvek EU na politiku soudržnosti 2,630 mld. EUR, v období 2007–2013 se již jednalo 26,540 mld. EUR. Vzhledem k rozpočtovým omezením celkového rozpočtu EU a většímu počtu členských zemí EU, které aspirují na postavení čistých příjemců, v období 2014–2020 celková alokace pro Českou republiku mírně poklesne a bude tvořit 21,630 mld. EUR.

Předchozí programové období 2007–2013 zatím není z finančního hlediska uzavřeno a nelze tedy dosud přesně zhodnotit množství vyčerpaných prostředku. Nicméně na základě posledních údajů patří Česká republika mezi nejhorší státy EU z hlediska schopnosti čerpat evropské fondy. Zatímco v období 2004–2006 se České republice povedlo vyčerpat téměř celou finanční alokaci (99,54%), následující období již tak úspěšné nebylo. Dle odhadů Ministerstva financí ČR dosáhne množství zrušených prostředků 1,4 mld. EUR (cca 39 mld. Kč) z celkem 26,9 mld. Kč (tj. 5,2%). Pesimistické odhady však hovoří i o vyšších celkových ztrátách.

Jaké jsou příčiny tohoto stavu?

Příčin neutěšeného stavu je celá řada a ve stručnosti je lze shrnout do několika bodů:
 

• Velký počet operačních programů;
• Nedostatečná personální kapacita na úrovni řídících orgánů, fluktuace úředníků, politické tlaky na úředníky a propouštění v rámci úsporných opatření vlády;
• Nedostatečné kontrolní mechanismy a neexistence nezávislého auditního orgánu;
• Pravidla pro žadatele a příjemce, jejich časté změny a rozdílná interpretace;
• Vysoké administrativní požadavky na žadatele a příjemce, kteří museli dokládat množství zbytných příloh;
• Celkové nedostatky v administraci – např. nedodržování lhůt na schvalování žádostí a monitorovacích zpráv, netransparentní výběr projektů.

Doporučení pro následující období

Národního konvent o Evropské unii, který je širokou platformou názorů odborné veřejnosti, se nedávno vyjádřil i k politice soudržnosti, a navrhl několik doporučení soustředěných do následujících tematických skupin:
 

• Odbourání administrativní zátěže a zjednodušení procesů – zejména s důrazem na elektronizaci celé agendy, odbourání řady nadbytečných úkonů, uplatnění jednotného metodického prostředí a v neposlední řadě soustředění energie úředníků na kontrolu reálných přínosů projektů, nikoli na zcela nepodstatné administrativní a formální náležitosti projektů.
• Zajištění kvalitního výběru a hodnocení projektů – s důrazem na nestrannost a kvalitu hodnocení, zavedení zpětné vazby žadatelům, aby byli schopni rozeznat, kde udělali chyby, a vyhlašování výzev k předkládání projektů v dostatečném časovém předstihu.
• Důsledné odlišování typu žadatelů/konečných příjemců – se zohledněním jejich specifických potřeb a fungování, i ve vazbě na účetní a administrativní postupy.
• Zlepšení řízení, kontroly a legislativního prostředí – respektování role MMR jako koordinátora implementace fondů ESIF, omezení vysoké fluktuace úředníků, nestability a z toho plynoucí jejich nízké kompetence na mnoha místech implementační struktury operačních programů. Zaměření se také na další posílení evaluace jako nástroje hodnocení a úprav programů i výzev.
• Dostatečné využívání finančních nástrojů a citlivé nastavení kofinancování – finanční nástroje mohou představovat do budoucna efektivnější nástroj veřejných intervencí než dotace. V případě dotací je nutno zohlednit možnosti mj. NNO v sociální a dalších oblastech.

Podrobnosti k jednotlivým doporučením naleznete na příslušné stránce Národního konventu (www.narodnikonvent.eu/712/doporuceni-2/).
Originál blogu naleznete na oficiálním blogu Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.