BREXIT: Jak se Česko staví ke Cameronovým požadavkům?

Snahy britského premiéra Camerona domluvit s evropskými zeměmi nové podmínky členství Británie v Evropské unii prozatím v České republice nevyvolaly větší zájem veřejnosti. Debata se stejně jako v ostatních zemích EU a zejména ve Střední Evropě točí kolem uprchlické krize a kvót na přesídlení. Prozatím tak žádný vrcholný představitel České republiky nekomentoval britské požadavky a vláda nemá připravenou vyjednávací pozici.

Už teď však můžeme říct, že Česká republika velice stojí o to, aby Británie zůstala součástí Unie. Její odchod by poškodil Unii jako takou, ale i české zájmy v ní. Británie byla tradičně českými politiky považována za spojence v různých oblastech, jakými jsou jednotný evropský trh, silné transatlantické partnerství a také obecně zahraniční politika Unie, včetně podpory dalšímu rozšiřování Unie.

Proto můžeme předpokládat, že se česká vláda pokusí Velké Británii vyjít maximálně vstříc. Hlavními limity této ochoty však bude základní požadavek, aby změny požadované Británií neohrožovaly základní pilíře fungování Evropské unie – mezi nimi také volný pohyb pracovních sil a nediskriminace občanů jiných členských zemí EU. Česko určitě podpoří britské snahy o zlepšení fungování jednotného trhu, zejména v oblasti poskytování služeb, což bylo také jednou z priorit českého předsednictví v Radě EU v roce 2009. Stejně se zájmy ČR a Británie překrývají u požadavku na dobudování jednotného digitálního trhu, energetické unie a odstraňování obchodních bariér v podobě sjednávání obchodních smluv, např. se Spojenými státy americkými a dalšími velkými ekonomikami světa.

Česká vláda v současnosti nechce otevírat náročná jednání o další nové smlouvě, a proto bude tlačit, aby se britské požadavky vyřešily bez změny primárního práva EU, tzn. prostřednictvím sekundární legislativy nebo politických prohlášení a protokolů. Zde se však rozchází s požadavkem Camerona, aby byla britská výjimka z povinnosti směřovat k „stále těsnější Unii“ právně závazná. Tento britský požadavek jde také proti české snaze o zachování jednotné Unie bez mnoha úrovní integrace.

Stejně jako většina členských zemí Unie bude Česká republika negativně vzhlížet k britským návrhům, jež by potenciálně diskriminovaly občany jiných členských zemí. Svoboda pohybu osob a možnost pracovat v jiných zemích EU je pro Čechy jedním ze symbolů členství. Vláda však musí být připravena debatovat o případech, když je tato vymoženost EU některými občany zneužívaná. Vzhledem k tomu, že počet Čechů v Británii není nijak závratný (kolem 40 tisíc), česká vláda pravděpodobně přenechá tento boj zemím jako je Polsko, jichž se problém týká mnohem více.

Na druhou stranu lze předpokládat, že Česko podpoří větší pravomoci národních parlamentů členských zemí Unie v rozhodování o evropské legislativě a požadavek, aby se opatření, která mají dosah na všechny členské země, debatovaly ve formátu EU-28 a nejenom mezi zeměmi Eurozóny.

Pohledy ostatních zemí naleznete na webu LSE, kde byl také příspěvek původně v angličtině publikován.