Albania and the Western Balkans enlargement process – The need for reciprocity
Laura Skana ve svém nejnovějším blogu shrnuje současnou politiku EU k rozšiřování o Západní Balkán. Na příkladu Albánie ukazuje, že Evropská unie není vždy tak proaktivní jak deklaruje ve svých prohlášeních. Dokument vydaný Evropskou komisí v únoru 2018 byl dokonce některými kritizován pro zvýrazňování rozdílů a rozporů v regionu.
The document was criticised for possibly triggering divisions in the region, as it differentiates between the countries by highlighting their respective levels – and discrepancies – of their developments. This goes against what the EU should actually do in a region characterised by disputes, which may be exacerbated in the case of individual accession to the Union.
I přes trvalou snahu Albánie dohánět evropské standardy si země na přístupové rozhovory bude muset počkat do června 2019. Na letošním červnovém summitu o rozšiřování EU se totiž do opozice postavila Francie, Nizozemsko a Dánsko.
The country pays a lot of attention to international cooperation, which consequently shows in their role in regional efforts. Since Albania is part of the Council of Europe and has ratified the European Convention of Human Rights in 1996, the human rights legal framework is in line with European standards, which helps its case regarding the human rights reform. So far, Albania has progressed considerably towards the reforms and has shown persistent willingness to continue with the changes still needed.