Články a publikace

Fenomén neliberalismu, který je základním kamenem stále populárnějšího pojmu neliberální demokracie, získává v celosvětové politické diskusi stále větší váhu. V Evropské unii (EU) vede upevňování většinového, nativistického vedení k tomu, že mnohé členské státy ustupují od progresivních programů a otevřeně prosazují politiky, které podkopávají práva menšin a liberálně-demokratický systém brzd a protivah. Píše Alejandro Esteso Pérez, hostující výzkumník Institutu EUROPEUM.

Faerské ostrovy, které se nacházejí v severním Atlantiku, se odedávna spoléhají na rybolov, který je základem jejich hospodářství a utváří jejich hospodářskou a sociální identitu. Pokles zaměstnanosti v tomto odvětví v posledních desetiletích spolu s globálními problémy nadměrného rybolovu však ukazuje na křehkost této závislosti. Píše stážistka Bára Auerová na svém blogu.

Dne 10. prosince uspořádal Think Visegrad v Bruselu odbornou diskuzi na téma Přehodnocení vztahů mezi EU a USA po volbách do Evropského parlamentu a USA: Pohledy ze střední Evropy (a odjinud). Debata se zabývala možnými důsledky znovuzvolení Donalda Trumpa pro EU a transatlantické vztahy. Zasedání, jehož se zúčastnili odborníci, tvůrci politik a akademici, se zabývalo kritickými výzvami a příležitostmi v politickém, bezpečnostním a ekonomickém rozměru. Cílem debaty bylo podpořit hluboké porozumění tomu, jak se politika Trumpovy administrativy může změnit strategická rozhodnutí EU a ovlivnit vztahy mezi EU a USA.

V4 jako kolektiv představuje obzvláště zajímavou případovou studii minilateralismu v rámci EU vzhledem k četným opakováním a případům využití tohoto místa různými českými, maďarskými, polskými a slovenskými národními vládami. Tyto čtyři středoevropské státy jsou již dlouho ohrožovány velmocí na východě - Ruskem - a velmocí na západě - Německem. Při řízení procesu zbavování se stínu komunistické éry se V4 nejprve projevila přirozenou spřízněností těchto států s cílem dosáhnout vstupu do EU, rozvíjet tržní hospodářství a vytvořit instituce západního typu. Píše Henry Barrett ve svém Policy Paperu.

V souvislosti s probíhající debatou o rozšíření EU je na stole otázka revize Smlouvy, která by zajistila akceschopnost EU v budoucnu. Zatímco některé členské státy se domnívají, že současný stav Smluv je pro Unii s více než 35 členy vhodný, jiné volají po revizi Smlouvy o EU před rozšířením. V roce 2022 Evropský parlament posunul diskusi o krok dále a přijal usnesení, v němž navrhuje dalekosáhlé revize Smluv. Píše ve svém blogu stážista bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM Marek Jankovský.

Výsledek prezidentských voleb v roce 2024 opět otřásl základy transatlantických vztahů - do jaké míry, však zůstává otázkou. Tento Policy Paper shrnuje klíčové poznatky a úvahy z fóra, na základě poutavých diskusí tento dokument nabízí ucelený soubor poznatků, včetně realizovatelných doporučení a strategického „seznamu úkolů“ pro transatlantickou alianci v nadcházejících letech. Píše výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Danielle Piatkiewicz a vedoucí analytik Polského institutu mezinárodních vztahů Mateusz M. Piotrowski.

Problém jednorázových elektronických cigaret, známých také jako vapky nebo vapes - tomu se věnuje blog od Zuzany Augustové. Autorka v něm popisuje negativní dopady na zdraví, přičemž upozorňuje na snadno návykový charakter, zejména u mladých lidí. Věnuje se také environmentálnímu dopadu těchto výrobků, jelikož jsou složeny z materiálů, které nelze snadno recyklovat, a jejich vyhození do odpadu může způsobit požáry a úniky škodlivých látek. Na příkladu Spojeného království pak ukazuje, jak se vláda pokouší tento problém řešit legislativně, včetně plánovaného zákazu jejich prodeje.

Dne 11. prosince uspořádala Bruselská kancelář konferenci Geopolitika na prvním místě: Perspektiva střední a východní Evropy na globální výzvy EU v příštím politickém cyklu. Cílem této odborné diskuze bylo rozšířit pohled středoevropského regionu na klíčové geopolitické výzvy, jako je zahraničněpolitický vliv Ruska a Číny.

Namibie má největší genderovou propast v Africe. Tento blog analyzuje rozvojovou politiku Evropské unie zaměřující se na genderovou dimenzi. Kritici tvrdí, že zaměření Evropské unie na genderovou rovnost v rozvojové politice je povrchní, blog zkoumá i to, zda tato kritika platí i nadále. Simona Krammerová ve svém blogu zároveň upozorňuje na klíčové problémy, kterým čelí ženy v Namibii.

Blog se zaměřuje na vliv spalovacích motorů na emise v dopravě a přechod k elektromobilitě jako klíčové opatření pro snížení emisí. Dopravní sektor je v EU druhým největším producentem CO2, přičemž osobní automobily představují 60 % emisí. Evropská unie se rozhodla do roku 2035 ukončit prodej nových vozidel se spalovacími motory a podporuje přechod na elektromobilitu jako prostředek k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. V blogu stážistka pražské kanceláře Institutu EUROPEUM Zuzana Valachová diskutuje o výhodách a výzvách tohoto plánu, včetně ekologických, ekonomických a sociálních dopadů, a také o reakcích automobilového průmyslu a obavách o konkurenceschopnost.

Evropské bezpečnostní prostředí se za poslední dekádu zásadně proměnilo v reakci na narůstající geopolitická rizika. Ruská invaze na Ukrajinu, rostoucí vliv autoritářských mocností, jako jsou Čína a Rusko a eskalace napětí v klíčových regionech, například na Blízkém východě nebo v Indo-Pacifiku, přetvářejí způsob, jakým Evropa vnímá svou bezpečnost a obranu. Tyto výzvy vedou k prohlubování obranné spolupráce v rámci EU i mimo ni, což zahrnuje rozvoj nových politik, struktur a iniciativ a spolupráce s NATO zároveň podtrhuje potřebu strategického sladění mezi evropskými a transatlantickými partnery. Vypracovaly výzkumnice Institutu EUROPEUM Zuzana Krulichová a výzkumná spolupracovnice Tereza Novotná.

Evropská unie realizuje ambiciózní program v rámci Zelené dohody. Udržitelný rozvoj a opatření v oblasti klimatu byly upřednostněny podle ambiciózních cílů, které Evropská zelená dohoda zahrnuje. Jak však zdůraznila Ursula von der Leyenová, těžiště strategických priorit se v poslední době přesunulo na hospodářskou bezpečnost, konkurenceschopnost a obranu. Klimatická krize však představuje pro moderní lidstvo bezprecedentní bezpečnostní hrozbu a rozvoj odolnosti vůči změně klimatu by měl stále sloužit jako předpoklad pro naplnění těchto strategických priorit. Píše Elif Naz Němec ve svém Policy Briefu.