Články a publikace

Dokument „Transatlantic Policy Forum 2024 Backgrounder“ nastiňuje klíčové strategické výzvy a politické směry pro transatlantické vztahy v době, kdy se v USA blíží prezidentské volby. Zabývá se očekávanými otázkami transatlantické spolupráce, včetně rozšíření NATO a EU, reakce na válku na Ukrajině, bezpečnosti ve střední a východní Evropě a rostoucího geopolitického napětí s Čínou. Publikace zdůrazňuje, že je třeba, aby USA a Evropa posílily spojenectví a čelily tak výzvám, jako je ohrožení integrity voleb, multipolární obchodní systém a autoritářské vlivy.

Report „Cirkularita baterií v automobilovém průmyslu jako příležitost pro Česko“ se zabývá klíčovými otázkami rozvoje bateriového průmyslu v České republice, s důrazem na cirkulární ekonomiku, recyklaci a druhotné využití baterií. Studie, která vznikla ve spolupráci think tanku EUROPEUM s odborníky na oblast baterií a elektromobility, ukazuje, že ačkoliv český trh dosud zaostává v rozvoji výroby a recyklace baterií, jeho potenciál je obrovský – od těžby surovin, přes výrobu komponent až po recyklaci baterií, což by významně posílilo odolnost a environmentální udržitelnost české ekonomiky.

Dne 3. října uspořádal Think Visegrad v Bruselu, zastoupený bruselskou kanceláří Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, diskusi s názvem „Transformace slov v činy. Jak udržet současnou dynamiku rozšiřování EU?“. Odborníci z think-tanků, diplomatických misí a institucí EU se zabývali obnoveným důrazem na rozšiřování EU, včetně zahájení přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem, formulací nových strategií a finančních pobídek pro kandidátské státy a posílením závazků ze strany EU. Klíčovou výzvou pro další vývoj je zajistit, aby se tento impuls udržel a promítl se do konkrétních transformačních opatření, která přinesou měřitelné výsledky.

Vláda tento týden projedná ve třetím čtení novelu zákona o emisních obchodování, jehož součástí jsou také tzv. povolenky pro domácnosti. Ty v rámci systému ETS2 zpoplatní emise ze silniční dopravy a lokálního vytápění - mohou tak pomoci investovat do infrastruktury, obnovitelných zdrojů energie i podpořit sociálně ohrožené skupiny obyvatel. Píše výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Rebeka Hengalová spolu s dalšími.

Moldavsko se nachází v zásadním bodě, který rozhodne o jeho postavení v Evropě. V nedělních volbách usiluje současná prezidentka Maia Sanduová o druhé funkční období a o kladný výsledek v referendu o vstupu do EU, aby potvrdila směřování své země do Evropy. Hybridní hrozba, které Moldavsko čelí ze strany Ruska, se však nerozplyne, zejména s blížícími se klíčovými parlamentními volbami v této malé bývalé sovětské republice v příštím roce. Hugo Blewett-Mundy, nerezidentní výzkumný spolupracovník Institutu EUROPEUM, analyzuje současnou situaci v Moldavsku a předkládá výhled pro tuto zemi v roce 2025.

Rozšíření systému obchodování emisních povolenek na lokální vytápění a silniční dopravu, takzvané ETS2, má vstoupit v platnost od roku 2027. Nyní je třeba systém ETS2 přijmout do české legislativy v rámci zákona o emisním obchodování. V tomto factsheetu najdete základní fakta a odpovědi na otázky, které si česká veřejnost často klade. Factsheet vznikl ve spolupráci s organizacemi Fakta o klimatu, Institut 2050, Člověk v tísni, Sound of Science, Asociace pro mezinárodní otázky, Greenpeace, Centrum pro dopravu a energetiku a Hnutí DUHA.

Dopravní chudobou jsou v Česku ohrožená již teď 3 % domácností, za pár let se tento stav může zhoršit. Se zavedením ETS2 , systému obchodování emisních povolenek pro domácnosti, který rozšiřuje emisní obchodování také na oblast silniční dopravy a lokální vytápění budov, lze totiž očekávat nárůst cen pohonných hmot od roku 2027. To se promítne do rozpočtů domácností. Co přesně je dopravní chudoba a jak jí předcházet a eliminovat, se dozvíte ve factsheetu, který zpracovala výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Rebeka Hengalová.

Zpráva z veřejné konference bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM s názvem „Opětovné rozšiřování: Podpora západního Balkánu na základě zkušeností střední a východní Evropy“. Hosté panelové diskuse se zabývali rozšířením v roce 2004, jeho dopady na EU a poučením z tohoto procesu z pohledu současného vstupu zemí západního Balkánu do EU.

Dne 26. září uspořádala bruselská kancelář Institutu EUROPEUM odbornou diskusi s názvem „Členství Ukrajiny v EU: ekonomická výzva nebo příležitost?“. Debata se zaměřila na možné ekonomické dopady vstupu Ukrajiny do Unie, včetně rozpočtu EU, sektorových politik, energetiky nebo kritických surovin. Hodnotila také příležitosti pro středoevropské země a jejich soukromý sektor a posílení vazeb mezi oběma regiony. Celou zprávu si můžete přečíst níže.

Po vypuknutí pandemie je práce na dálku na vzestupu. V roce 2023 pracoval v EU téměř každý čtvrtý zaměstnanec alespoň částečně z domova a téměř 75 % chce v práci na dálku pokračovat alespoň několikrát měsíčně. Zatímco práce na dálku v rámci členských států se stala relativně snadnou, přeshraniční práce na dálku je stále spojena s administrativními překážkami, náklady a nejistotou - zejména pro malé a střední podniky. Ve své nejnovější práci se výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Silke Maes zabývá tím, proč je práce na dálku stále obtížná, proč regulace práce na dálku zatím není prioritou a jak by bylo možné přizpůsobit daňové, sociální a pracovní právo éře digitální práce.

I přes to, že ženy tvoří polovinu populace, stále nejsou v klíčových institucích Evropské unie rovnoměrně zastoupeny, a to ani ve vedoucích pozicích. Evropský parlament i Evropská komise podniká řadu kroků ke zlepšení rovnosti mezi oběma pohlavími, jak ve vnitřních strukturách, tak směrem k veřejnosti. Jak vypadá aktuální zastoupení v těchto institucích a jaká konkrétní opatření vydávají, píše Adéla Gajdošíková ve svém blogu.

Zvýšení evropské produktivity a konkurenceschopnosti závisí na vývoji a využívání technologií, zejména umělé inteligence. Evropa má šanci zaujmout vedoucí pozici v oblasti AI pokud EU a její členské státy zajistí přístup k programování, datům a financím a zlepší základní a pokročilé digitální dovednosti občanů. Výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Silke Maes, spolu s dalšími, píše v nejnovějším článku.