Po vypuknutí pandemie je práce na dálku na vzestupu. V roce 2023 pracoval v EU téměř každý čtvrtý zaměstnanec alespoň částečně z domova a téměř 75 % chce v práci na dálku pokračovat alespoň několikrát měsíčně. Zatímco práce na dálku v rámci členských států se stala relativně snadnou, přeshraniční práce na dálku je stále spojena s administrativními překážkami, náklady a nejistotou - zejména pro malé a střední podniky. Ve své nejnovější práci se výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Silke Maes zabývá tím, proč je práce na dálku stále obtížná, proč regulace práce na dálku zatím není prioritou a jak by bylo možné přizpůsobit daňové, sociální a pracovní právo éře digitální práce.

Zvýšení evropské produktivity a konkurenceschopnosti závisí na vývoji a využívání technologií, zejména umělé inteligence. Evropa má šanci zaujmout vedoucí pozici v oblasti AI pokud EU a její členské státy zajistí přístup k programování, datům a financím a zlepší základní a pokročilé digitální dovednosti občanů. Výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Silke Maes, spolu s dalšími, píše v nejnovějším článku.

Rychlé rozšíření práce z domova, které podpořila digitalizace, narušilo systém založený na fyzické přítomnosti na pracovišti v zemích EU. Zejména od pandemie se práce na dálku stala stále běžnější. Naše výzkumná pracovnice Silke Maes se tomuto tématu věnovala ve svém policy paperu, v němž zdůraznila výzvy ale i příležitosti, které práce na dálku představuje pro přeshraniční koordinaci.

Volby do europarlamentu se konají za méně než měsíc. Jedním z témat, které ovlivní nejen je, ale i následujících pět let, je digitalizace a další rozvoj technologií. Podle odborníků bude výzvou uhlídat volby před dezinformacemi a zkrotit technologie tak, aby z nich měli užitek hlavně občané. Co musí Evropa dělat, aby v technologiích nezaostala za zbytkem světa? Co a jak je potřeba regulovat? Pro TN.cz komentovala Silke Maes, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.

Letos si EU připomíná výročí největší vlny rozšiřování v historii, kdy do Unie vstoupila Česká republika spolu s dalšími devíti zeměmi střední a východní Evropy. Jedním z hlavních slibů spojeným s rozšířením přitom bylo, že nové členské státy doženou západní Evropu v životní úrovni. Více se dočtete v policy paperu Silke Maes.

Svět se nachází v horké fázi globální soutěže o nadvládu v nových technologiích. Pokud chce EU zůstat do budoucna konkurenceschopná, musí být více aktivní. Jak na to rozebírá náš nejnovější policy paper z pera výzkumné pracovnice Silke Maes. Navrhuje v něm šest konkrétních kroků pro novou Evropskou komisi vzešlou z voleb do EP v roce 2024.

Naše výzkumná pracovnice Silke Maes se ve své nejnovější práci zabývá nejen otázkami kybernetického násilí vůči ženám, zároveň také zkoumá, zda ženy ve střední Evropě profitují z digitalizace (a umělé inteligence). Zpráva se zabývá tím, jak ženy využívají digitální prostor a jak k němu přispívají, zkoumá příležitosti a výzvy a navrhuje doporučení pro inkluzivnější digitální prostor.

Blíží se závěrečná fáze jednání mezi Evropským parlamentem a členskými státy o směrnici o práci na platformě v Evropské unii a osud milionů pracovníků visí na vlásku. Čas na ochranu českých a unijních pracovníků před systémem Turbo Švarc se krátí. Přečtěte si celý článek od Silke Maes juniorní výzkumné pracovnice Institutu EUROPEUM.

V Bruselu se vedou spory o nadcházející regulaci AI. Jaké argumenty předkládají jednotlivé členské země a jaký budou mít vliv na budoucí vývoj hodnotí ve svém komentáři naše juniorní výzkumná pracovnice Silke Maes.

Naše juniorní výzkumná pracovnice Silke Maes se ve svém policy paperu zabývá výzvami, které pro daňové systémy představuje rostoucí digitalizace ekonomiky. Upozorňuje na problémy s vyhýbáním se daňovým povinnostem a hospodářskou soutěží vyplývající ze závislosti na nehmotném majetku a vzniku vysoce ziskových digitálních obchodních modelů. Zaměřuje se na snahy o řešení těchto problémů na úrovni OECD, EU a jednotlivých států.