Dezinformace a zahraniční vměšování jsou v globální politice problémem již po staletí, ale současná hrozba je díky algoritmům sociálních médií ještě hrozivější, protože posilují obsah založený na lidských slabostech, jako je naše posedlost negativitou a rozhořčením. Ruské zásahy do federálních voleb v USA v roce 2016 a dalších voleb a referend v nejméně dvaceti zemích v období od listopadu 2016 do dubna 2019, včetně referenda o brexitu, francouzských a německých voleb a kybernetických útoků na ukrajinskou energetickou síť, poukázaly na potenciál zahraničních vlád změnit výsledky voleb nebo podkopat demokracie pomocí sociálních médií a dalších prostředků. Píše Jakub Ferenčík ve svém posledním EU MONITORu.

Jakub Ferenčík napsal blog na téma německé závislosti na ruském plynu. V příspěvku rozebírá, že původně pozitivní záměr německé vlády, tedy skrze ekonomickou integraci připoutat Rusko k Evropě za účelem politické stability, se Evropě vymstil a vyústil v pravý opak. Zmiňuje roli bývalého kancléře Gerharda Schrödera, který výrazně přispěl k německé závislosti na dodávkách z Ruska, a okolnosti spojené s výstavbou plynovodu Nord Stream 2. V druhé části pak analyzuje odkaz bývalé kancléřky Merkelové a její selhání vnímat ruské expanzionistické tendence.

V současném digitálním světě se dezinformace šíří čím dál tím více. Abychom mohli bojovat proti jejich rostoucímu výskytu v našem každodenním životě, musíme se nejprve poučit o tom, co jsou dezinformace. V tomto příspěvku se Jakub Ferenčík na tuto otázku dívá poměrně podrobně, především na základě analýzy využívání dezinformací Vladimirem Putinem v politice.

Jakub Ferenčík napsal blog na aktuální téma: Šestý balíček sankcí a závislost Visegrádské skupiny na Putinově plynu. Ruská agrese na Ukrajině si vyžádala další balíček sankcí, tentokrát v oblasti energetiky. Kvůli absenci alternativ pro dodávky plynu měly některé země Visegrádské čtyřky problém se zavedením nejnovějšího balíčku sankcí. Nakonec však EU našla konsenzus a zavedla výjimky pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko.

Jakub Ferenčík napsal EU Monitor na téma: "Postoj Evropské unie k členství Ukrajiny v EU", kde se zabývá potencionálním členstvím Ukrajiny v Evropské unii. Ferenčík se také věnuje procesu přechodu na členský stát EU a srovnává jej s podobným procesem, kterému čelí některé jiné státy, zejména Srbsko. Ve své práci se autor zabývá některými faktory procesu přechodu, od přihlášení se k hodnotám EU, jako je "lidská důstojnost, svoboda a rovnost", až po vytvoření prostoru "prosperity a sousedství".