Report o výročí Visegrádské čtyřky, její budoucnosti a roli v EU zveřejnil Think-Tank Think Visegrad. Konference se konala 22. listopadu 2021. Řečníci diskutovali mimo jiné o perspektivách zemí Visegrádu na Konferenci budoucnosti Evropy a jaká je budoucnost Visegrádu.

Peter Stepper, Senior Research Fellow, vedoucí Euroatlantického programu pro Institut pro zahraniční věci a obchod, napsal politický dokument nazvaný „V4 v Bruselu – Kontrola reality mezinárodního pohledu na visegrádskou spolupráci“.

V rámci studijního pobytu v bruselské kanceláři platformy Think Visegrad vznikl Policy Brief zabývající se budoucností zemního plynu v Evropské unii. Autorka článku, Agata Łoskot-Strachota, se v textu zaměřuje na současnou krizi na trhu, která vyvolala otázky o úloze plynu v procesu dekarbonizace, jakož i o nákladech a bezpečnosti jeho dodáve, a zdůrazňuje potřebu společné strategie v oblasti plynu, která by byla v souladu s cíli Zelené dohody, ale zároveň reagovala na krátkodobé výzvy.

Projekt CCS4CEE analyzuje současný stav rozvoje CCS (zachytávání a ukládání oxidu uhličitého) ve střední a východní Evropě a má za cíl především pomoci obnovit debatu o technologii CCS a umožnit její budoucí aplikaci v tomto regionu.

Dovolujeme si vás pozvat na debatu s názvem "Norsko a Česká republika - výzvy na cestě k udržitelnosti a dekarbonizaci". Debata se uskuteční online ve čtvrtek 11. listopadu v 18:00.

Naše stážistka Jana Záhořová napsala report o letošní druhé debatě o vztazích EU s Japonskem a jejich pokroku v tomto směru.

Mark Szabó napsal blog na téma: Síla jednotné zahraniční politiky: Ne tak jednotný postoj Evropy.

Juraj Sýkora, juniorský výzkumný pracovník SFPA, ve svém policy paperu "Nová smlouva START - stav, budoucnost a důsledky pro EU a V4", který vznikl ve spolupráci s think thankem Think Visegrad, analyzuje současný stav kontroly jaderných zbraní, novou smlouvu START, co obsahuje a koho se týká. Policy paper také analyzuje vyhlídky do roku 2026, kdy vyprší platnost prodloužení smlouvy.

Asya Metodieva, výzkumná pracovnice Ústavu mezinárodních vztahů Praha, ve svém policy paperu Terorismus, kryptoměny a reakce EU, který vznikl ve spolupráci s think tankem Think Visegrad, píše o tom, k čemu teroristé kryptoměny používají, hodnotí probíhající regulační iniciativy na úrovni EU a v neposlední řadě se zabývá tím, jak se země Visegrádské čtyřky (V4) staví ke kryptoměnám ve vztahu k hrozbám souvisejícím s terorismem na národní úrovni.

Naše stážistka Jana Záhořová napsala report k debatě o rostoucím vlivu Číny: EU-PACIFIC Talks: China: Friend or Foe? China's growing influence and its impact on the EU.

Stážistka Kristina Gera napsala blog na téma "Nová agenda pro jižní sousedství EU?".

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM povede od 1. října nové vedení. Novým ředitelem se stává Zdeněk Beránek, který doposud pracoval pro Ministerstvo zahraničních věcí a mimo jiné působil jako zástupce velvyslance ve Washingtonu. Nahrazuje tak po sedmi letech Vladimíra Bartovice, který v institutu působil od roku 1999. Dosavadní zástupce ředitele, Martin Vokálek, který působí v institutu od roku 2016, bude nově zastávat funkci výkonného ředitele.