Česká města se mohou inspirovat v boji s teplem v jižní Evropě, například v Barceloně, která má efektivní plány a je lépe přizpůsobená na vysoké teploty. Město má například více než dvě stovky takzvaných klimatických útočišť v prostorách veřejně dostupných muzeí, galerií, úřadů a knihoven, které poskytují pitnou vodu, klimatizaci a informační servis. Česká republika je však na horka nepřipravená. Pro ČTK komentovala výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM Katarína Svitková.
Například samospráva Barcelony provedla rozsáhlý sběr dat. Mapovala i typy budov, rozsah a dostupnost zelených ploch nebo data o typech provozoven a pohybu zboží. Výsledný soubor dat pomáhá městu každoročně zavčas plánovat cílená opatření.
Celý článek si můžete přešíst zde.
#vlny veder #změna klimatu #adaptace městOdbornost: klimatická politika, udržitelnost, městské vládnutí a politika resilience měst, bezpečnostní politika, mezinárodní vysokoškolské vzdělávání