Národní konvent o EU: DOPORUČENÍ: Vztahy EU s indopacifickou oblastí z pohledu ČR

Nejnovější národní konvent o EU proběhl 29. dubna 2022. Přinášíme vám shrnutí základních bodů, které se na konventu probíraly. Doporučení vypracovala Tereza Novotná a Alexandra Visnerova.


Rámec kulatého stolu 

V pátek 29. dubna 2022 se konal kulatý stůl Národního konventu o EU na téma Vztahy EU s indopacifickou oblastí z pohledu ČR. Jednání organizoval Úřad vlády ve spolupráci s Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM. Debaty se zúčastnili zástupci státní správy, zejména Ministerstva zahraničních věcí, sociálních partnerů, neziskových organizací a akademické sféry. 
Diskuze se soustředila na tři základní otázky: 
1. Jak se nový geopolitický kontext v důsledku války na Ukrajině projeví v indopacifické oblasti, včetně vztahů s Čínou, a jak by měla EU reagovat?
V roce 2019 charakterizovaly evropské instituce Čínu současně jako partnera EU, ekonomického soupeře i systémového rivala. Od této doby se však bilaterální vztahy zhoršily (viz zmražení evropsko-čínské investiční dohody a vzájemné uvalení sankcí nebo ekonomický tlak na Litvu). Ve stejném období dochází ke zvýšení vojenských aktivit v jihočínském moři, ale i k omezování práv a svobod obyvatel Hongkongu a Sin-ťiangu. V důsledku války na Ukrajině navíc dochází k novému přeskupení sil na základě sdílených hodnot, kdy nejen Čína, ale např. i Indie a některé země ASEANu trvají na své “neutralitě“ a ruskou agresi neodsuzují ani nepodporují mezinárodní sankce. Jaký dopad mohou mít tyto změny na geopolitické uspořádání a vztahy EU k Indo-Pacifiku? Jak by měla EU zareagovat, pokud by se bezpečnostní situace v rámci regionu vyostřila, a to zejména v okolí Tchaj-wanu? Jak by mohla ČR přispět k modulaci evropské strategie vůči Číně? Do jaké míry je možné v rámci evropské strategie vyvažovat čínský vliv v regionu náležitým posílením vztahů EU s Indií? 
2. S kterými dalšími partnery by měla EU spolupracovat a na které by se měla přednostně zaměřit ČR v rámci svého předsednictví Rady EU? 
Území Indo-Pacifiku je i oblastí mnoha příležitostí pro užší spolupráci. V kontextu českého předsednictví Rady EU je plánována řada akcí s partnery z regionu jak v Praze, tak v partnerských zemích. Během předsednictví se navíc v prosinci 2022 uskuteční výroční summit EU-ASEAN. Proto je zřejmé, že některé země musí být prioritizovány. ČR zároveň udržuje velmi dobré vztahy s Jižní Koreou, Japonskem nebo Indií, Kambodža patří mezi projektové země české rozvojové pomoci. Během českého předsednictví Rady EU by pravděpodobně mohlo dojít k uzavření jednání o obchodní dohodě mezi EU a Novým Zélandem. V poslední řadě je ČR jedním z několika států s diplomatickým zastoupením v KLDR. Na kterou z těchto zemí, popř. skupinu států, by měla ČR strategicky zacílit? Jak může ČR přispět k rozvoji spolupráce EU s ASEANem i dalšími partnery v Indo-Pacifiku? 
3. Na které sektory v rámci evropské indo-pacifické strategie by se měla EU nejvíce zaměřit a které by měla ČR preferovat v rámci předsednictví Rady? 
Evropská indo-pacifická strategie identifikuje řadu sektorů, kde by EU mohla hlouběji spolupracovat se svými indo-pacifickými partnery: od udržitelného rozvoje a boje proti současné i budoucím pandemiím přes zahraniční obchod a konektivitu (vč. návazné Global Gateway strategie) až po spolupráci v oblasti digitalizace a kybernetické bezpečnosti. Na které z těchto sektorů by se měla EU zaměřit? Které z těchto oblastí by měla ČR preferovat v rámci předsednictví Rady EU resp. ve shodě s dalšími státy předsednického tria?

Celé doporučení Národního konventu o EU najdete pod tlačítkem PDF.  

#Národní konvent #indo-pacific

Alexandra Visnerova
Seniorní projektová manažerka, Transatlantic Policy Forum
Tereza Novotná
Výzkumná spolupracovnice

Expertiza: evropská zahraniční politika, Severní a Jižní Korea a jihovýchodní Asie; Evropská služba vnější činnosti (EEAS), Delegace EU; transatlantické vztahy a obchod; rozšiřování EU a evropské instituce; německá zahraniční a domácí politika (zejména ve východních částech Německa).