TISKOVÁ ZPRÁVA: Veřejné prohlášení Přátel svobodného Ruska a české občanské společnosti k západním opatřením a sankcím za ruské porušení mezinárodního práva

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM se připojil k veřejnému prohlášení Přátel svobodného Ruska a české občanské společnosti k západním opatřením a sankcím za ruské porušení mezinárodního práva a nelegální vpád na ukrajinské území.

Ozbrojené síly Ruské federace od včerejšího rána podnikají údery proti několika dalším částem ukrajinského území, zejména z východu, ale také severu přes Bělorusko. Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko v tomto ohledu poskytuje ruskému režimu svou plnou součinnost a měl by za to být hnán k zodpovědnosti. Realitou se stal rovněž úder z jihu přes Krym a operace z Černého moře.

Jako záminku si Kreml vybral nepodloženou a do velké míry absurdní “ochranu ruského a ruskojazyčného obyvatelstva”, jak představil prezident Vladimir Putin. Nicméně jak je vidět na Putinově prohlášení k invazi, video bylo již předtočeno a ruské vedení k němu bylo již nějakou dobu odhodláno.

Je přitom významné, že rozhodnutí o další invazi nemá podporu ruského obyvatelstva, protože s ním ani nebylo konzultováno. Právě naopak byl tento agresivní krok přijímán v nejužším kruhu spolupracovníků Vladimira Putina, kteří za to přímo odpovídají a budou za své kroky zodpovědní. 

Po celém Rusku v současné době narůstají mírové protesty, které režim přísně trestá. V každém případě k těmto věcem svobodné a demokratické Rusko nezůstává slepé a jasně dává najevo, že si agresi proti bratrskému ukrajinskému národu nepřeje. Dobře to dokládá také otevřený dopis více než dvou tisíc ruských intelektuálů adresovaný prezidentu Putinovi, který ho vyzval k ukončení eskalace a zabránění násilí.

Kde se ruská vojska zastaví, či čeho chtějí na Ukrajině v krátkém horizontu vlastně dosáhnout, není přitom jasné. Z dlouhodobého hlediska je to však “neutralizace” Ukrajiny, pod kterou si můžeme představit ukončení spolupráce se Západem a konec euroatlantických aspirací země, což by bylo pro Kreml výhodné.

Zásadní přitom v tuto chvíli je reakce Západu, který musí rychle najít dostatečně silný trest, který bude na další ruský vpád na Ukrajinu rezolutně reagovat. Mezi klíčové sankce a opatření na podporu Ukrajiny patří desítka kroků.

Proto my, níže podepsaní, vyzýváme představitele západního společenství, zejména Evropské unie a NATO, aby konali v následujících oblastech: 

1. Odpojení Ruska od platební západní platformy SWIFT – uvažovat se dá také o zablokování dalších platforem, včetně Visa a Mastercard, které by však pocítili ruští občané, obecně by měl být vzorem americký přístup k této oblasti,
2. Razantní finanční sankce proti Kremlu a ruským bankám a energetickým společnostem – včetně zvážení zařazení všech hlavních ruských bankovních domů (Sberbank, VTB, VEB, ad.) a také ruské centrální banky na tyto seznamy,
3. Mezinárodní izolace Ruské federace – koordinace v rámci Rady Evropy a jejího Parlamentního shromáždění, OBSE, ale také OSN, kde by mělo konat také Generální shromáždění (nejen Rada bezpečnosti OSN),
4. Zacílení na ruské oligarchy a přátele Vladimira Putina a jejich rodinné příslušníky stejně jako ruské úředníky mající majetky a finanční prostředky na Západě – obstavení majetku, zmrazení kont a také zákaz pohybu na území EU a západního společenství (v koordinaci s VB a USA),
5. Podpora Ukrajiny v oblasti vojenské, finanční i humanitární – poskytnutí další makrofinanční pomoci, zbraňových systémů – včetně malých zbraní a munice pro guerillovou válku, ale také rozsáhlého programu zdravotní podpory (MEDEVAC),
6. Zvýšení obrany a odolnosti západních zemí, včetně přesunu dalších vojsk do regionu střední a východní Evropy (v rámci tzv. Předsunuté přítomnosti NATO), která touto agresí a nejistotou trpí také,
7. Další omezení dodávek ruské ropy a zemního plynu z Ruska a prosazení diverzifikace od ruských zdrojů k dalším partnerům (USA, Katar, Ázerbájdžán ad.), ale také dlouhodobé snižování závislosti na tomto druhu surovin,
8. Uvolnění vízového režimu do sousedních zemí (Polsko, Slovensko, Maďarsko a státy Pobaltí) za účelem poskytnutí humanitární ochrany a pomoci ohroženému civilnímu obyvatelstvu,
9. Posílení naší evropské odolnosti vůči kybernetickým hrozbám a dezinformacím, na což by EU měla vyčlenit další finanční prostředky a být připravena,
10.  Nakonec by Evropská unie a Západ jako celek neměly rezignovat ani na vlastní principy a ukrajinské euroatlantické aspirace, o což Rusko dlouhodobě usiluje. Ukrajina, jako každý demokratický stát, by se měla mít možnost vybrat svou cestu na mezinárodním poli a Rusko by tuto volbu mělo respektovat.

Jak tvrdíme, svou roli v tom musí hrát i Česko, které by mělo trvat na tvrdých sankcích a vynaložit na podporu Ukrajiny odpovídající zdroje a kapacity. Kromě toho musí posílit ochranu vlastní kritické infrastruktury, kterou se může Rusko také pokusit napadnout.

Podepsaní:

Marek Hilšer – senátor PČR
Martin Exner – poslanec PČR
Lukáš Wagenknecht – senátor PČR
Pavel Havlíček – analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky
Vít Novotný – seniorní analytik Centra pro evropská studia Wilfrieda Martense 
Šimon Heller – poslanec PČR
Bohumil Kartous, Čeští elfové a Pražský inovační institut
Pavel Žáček – poslanec PČR
Hayato Okamura – poslanec PČR
Tomáš Fiala – senátor PČR
Adéla Šípová – senátorka PČR
Petr Gazdík – ministr školství ČR
Jan Bartošek – místopředseda Poslanecké sněmovny PČR

Organizace 

Iniciativa Přátel svobodného Ruska
Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty
Institut pro evropskou politiku EUROPEUM

Celé prohlášení v angličině najdete pod tímto PDF tlačítkem.

Celé prohlášení v ruštině najdete pod tímto PDF tlačítkem.