Bezprostředně po pařížských útocích 13. listopadu se francouzský prezident Francois Hollande rozhodl zesílit francouzské vojenské operace, a to do míry, která je dlouhodobě neudržitelná jak z politického, tak i finančního hlediska.
Hollande posléze odstartoval „diplomatický maraton“ ve snaze založit širokou mezinárodní koalici proti Islámskému státu – již 23. listopadu měl v Paříži schůzku s Davidem Cameronem, den poté letěl do Washingtonu a ve dnech 25. a 26. listopadu se sešel s Angelou Merkelovou, Mateo Renzim a Vladimírem Putinem.
Hlavní otázka, kterou by si francouzští političtí představitelé měli položit dříve, než se pustí do takto rozsáhlé vojenské akce, by měla znít, jaké jsou jejich dlouhodobé zájmy a cíle. Až poté mohou realisticky zvážit vojenský zásah. Ten, pokud má být základem francouzské reakce na nedávné události, musí být součástí komplexní zahraniční politiky státu. Ačkoliv by použitím síly mohlo být dosaženo některých cílů, šlo by přinejlepším o cíle krátkodobé. Vojenský zásah nemůže za žádných okolností nahradit dlouhodobou koherentní zahraniční politiku.
Je zřejmé, že Hollandova představa široké mezinárodní koalice proti ISIS, jejíž součástí má být i Rusko, neodpovídá francouzským zájmům.
#blog #Francie #France #ISIS #zahraniční politika #foreign policy