Komentář: Zpráva o stavu Unie 2018

Vladimír Bartovic, Martin Michelot, Zuzana Stuchlíková, Christian Kvorning Lassen, Vít Havelka, Jana Juzová, Alexandr Lagazzi a Kateřina Davidová reagují na projev předsedy Jean-Claude Junckera o stavu Unie z hlediska budoucího vývoje EU s ohledem na pozici České republiky.

Vladimír Bartovic | Vítr slábne

 

V loňském projevu o stavu Unie předseda EK Jean Claude Juncker prohlásil, že vítr duje do evropských plachet. Za poslední rok se však Evropská unie neposunula příliš rychle kupředu. Na jednu stranu lze ocenit, že Evropská komise plní úkoly, které si zadala a přichází se svojí představou, jak by se měla v různých oblastech evropská integrace vyvíjet. Pozitivní byla také změna postoje Evropské komise k rozšiřování Unie. Na druhou stranu se zdá, že je Evropská unie zaseknutá na místě a nedokáže se pohnout kupředu. Nejviditelnější je její neschopnost dosáhnout řešení reformy azylového systému a dublinského nařízení. Shoda neexistuje ani v oblasti reformy Eurozóny a největší střet různých zájmů nás ještě čeká při vyjednávání o rozpočtu na období po roku 2020.

Jaká je tedy dnes situace? Ano, vítr ještě pořád duje do evropských plachet, ale slábne. Evropě se stále daří ekonomicky a nikdy v ní nemělo zaměstnání více lidí než v současnosti. Zdá se však, že nejsme schopni tyto ekonomické úspěchy přetavit ve spokojenost lidí. Naopak větší a větší frustrace obyvatel, zvyšuje podporu radikálních stran v mnoha zemích, ve všech koutech Evropy. Také vnější prostředí se neustále zhoršuje. Nevypočitatelnost amerického prezidenta a otevřená agrese Ruska Evropu ohrožují stále více a více.  Hrozí, že vítr, který Evropě duje do plachet se může kdykoli obrátit.

Zdá se, že president Juncker a jeho Komise si toto uvědomují zcela zřejmě. Zpráva o Stavu Unie, kterou Juncker přednesl před poslanci Evropského parlamentu vyzývá k urychlení reformy Unie, pokud je ještě příznivá doba. Unie musí po odchodu Velké Británie nejen udržet ale dokonce i posílit svoji jednotu a kohezi, aby ustála těžké časy, které zcela jistě přijdou a aby již žádné další odchody nebyly.  Junckerově komisi zbývá poslední rok existence, času na dohodu může být mnohem méně. Kupodivu k dohodě toho není potřeba zase až tolik, jenom si uvědomit, že síla a odolnost Evropy vůči vnějším hrozbám je přímo úměrná její jednotnosti a také, že žádná členská země Evropské unie nebude lépe prosperovat, pokud bude EU jako celek oslabována.

 

Martin Michelot | V případě obrany je žádná nová zpráva dobrou zprávou

 

Je zajímavé, že část věnující se obraně je umístěna v kapitole „Evropská suverenita“. Je jasné, že Komise vzala v potaz varování evropských lídrů o snížené vůli USA být aktivní v určitých oblastech a dostát svým mezinárodním závazkům. Svou roli určitě také hrála složitá jednání předsedy Junckera s prezidentem Trumpem. Ačkoliv název kapitoly je celkem explicitní a novátorský, samotná kapitola neobsahuje nic, co bychom již nevěděli. To je ovšem velmi dobrá zpráva: znamená to totiž, že iniciativy započaté současnou Komisí (Evropský obranný fond a Stálá strukturovaná spolupráce) fungují dobře a jsou plně rozvinuty. Jelikož tyto projekty jsou na evropské poměry velkým skokem kupředu, je znakem realistického uvažování, že Zpráva o stavu unie neobsahuje žádné další plány k implementaci. EOF a PESCO tedy zůstanou zásadním odkazem současné komise a ponechají otevřené dveře svým nástupcům – vyřešit mohou např. otázku financování společných misí nebo využití evropských Battlegroups. Na novou komisi také zbyde otázka rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou, které se může stát velmi výbušným tématem.

 

Zuzana Stuchlíková | Konec letního času: nepochopená subsidiarita

 

Jedním z nejkonkrétnějších návrhů posledního projevu předsedy Junckera bylo zbavit se systému letního času v návaznosti na usnesení Evropského parlamentu a veřejné konzultaci podporující změnu, která přilákala největší pozornost v unijní historii. To dalo Junckerovi legitimní impulz k tomu, aby prosazoval změnu – obzvlášť pokud je podporována faktem, že jeho komise má nyní poslední možnost implementovat změnu, která by získala uznání evropské společnosti. Každopádně návrh na přenechání konečného rozhodnutí o provádění změny času členským státům vyvolává pochybnosti.

Evropská komise interpretuje toto rozhodnutí jako příklad Junckera, který se rád ujímá velkých témat, a nechává na členských státech, aby se rozhodovaly jak uznají za vhodné, v souladu se zásadou subsidiarity. Panuje však mezi členskými zeměmi shoda, pokud jde o časovou změnu? Evropská unie se již rozprostírá přes tři časová pásma, a teoreticky by jich mohlo být až šest – pokud se státy nebudou schopné sjednotit. To vytváří potenciál pro podstatné narušení dopravního a podnikatelského sektoru, čemuž by se Juncker rozhodně chtěl vyhnout.

Časový rámec změny je též náročný. EU by byla v dobrém postavení, aby tuto změnu nyní provedla, a to na základě výsledků konzultací a usnesení Parlamentu – má na to kompetence a legitimitu. Junckerovým plánem je však podpořit konzultace na vnitrostátní a unijní úrovni, aby se zajistilo, že členské státy přijmou teprve harmonizované řešení. Zatímco subsidiarita zůstává aktuální politickou debatou, zdá se, že v otázce časové změny v Evropě by byl prospěšný jednotný evropský přístup.

 

Christian Kvorning Lassen | Junckerův projev k migraci – Ani jedna strana pravdepodobně nebude spokojena

 

Junckerův projev o stavu unie obsahoval několik návrhů na řešení nejpalčivějších problémů spojených s migrací během posledních let; posílení evropské vnější hranice, navýšení pobřežní stráže z 1 300 na 10 000 členů, posílení úřadu pro otázky azylu EASO, optimalizace směrnice o Modré kartě a zlepšení postupů při repatriaci odmítnutých žadatelů o azyl. To vše bylo rámováno jako nezbytné pro udržení Schengenu a odstranění vnitřních hranic, jež byly vztyčeny v důsledku uprchlické krize. Současně se Juncker snažil adresovat i stížnosti euroskeptických populistů.

Nicméně bez reformy či nahrazení nyní již převážně zdiskreditovaného dublinského nařízení zůstane otázka migrace nerovnoměrně rozložena mezi členské státy, jelikož zodpovědnost buď zůstane na bedrech prvotní přijímající země nebo si ji členské státy budou přehazovat jako horký brambor. To však vyžaduje zásadní změnu přístupu EU k migraci, pokud nechce riskovat rozdělení na dva bloky; ty, kteří chtějí nalézt řešení a ty, kteří řešení de facto odmítají a sbírají na tom politické body. Chce se EU stát „Pevností Evropa“ nebo zůstat baštou lidských práv ve stále více nestabilním světě? Junckerovy návrhy toto neřeší. Jeho nic neříkající volání po ‘udržitelném řešení vyvážené migrační reformy’ nemá reálný dopad, jelikož opozice vůči migraci se stala otázkou ideologie, nikoliv hledání nejvhodnějších řešení a pomoc EU při jejím řešení je vnímána jako narušení národní suverenity.

EU se tak nachází v situaci z Hlavy 22. V otázce migrace sloužil Junckerův projev zejména k vyzdvihnutí pokrytectví euroskeptiků, jelikož navrhuje jednorázové úlevy namísto toho, aby se zaměřil na klíčové nedostatky a představil dlouhodobější vizi do budoucna.

 

Vít Havelka | Víceletý finanční rámec: bouře na obzoru?

 

Předseda Evropské komise vyjádřil ve svém projevu přání dokončit vyjednávání o novém víceletém finančním rámci před květnovým jednáním Evropské rady v Sibiu. Dle jeho názoru si totiž Evropané zaslouží stabilitu a předvídatelnost.

Nejistotě je totiž možné zabránit pouze v okamžiku, pokud bude nový víceletý finanční rámec přijat do konce roku 2019. Tím, že se příští rok konají volby do Evropského parlamentu, je nutné schválit příslušnou legislativu do té doby. V opačném případě nebude možné dosáhnout dohody do konce roku 2019 - je pravděpodobné, že ustavování nové Evropské komise a parlamentu bude trvat nejméně půl roku a navíc se může stát, že vyjednávání bude muset začít od začátku. Rizikové by bylo především výrazně jiné obsazení Evropského parlamentu, než je tomu nyní.

Ačkoliv by s tím Jean Claude Juncker veřejně nesouhlasil, v současné době to vypadá, že unie svůj závod proti času prohraje. Zaprvé rakouské předsednictví se chystá vydat první návrh VFR až v prosinci, což nechává přibližně půl roku na dokončení vyjednávání. Zadruhé členské státy zatím vedou spíše zákopovou válku, než že by se snažily dosáhnout dohody. Je více než pravděpodobné, že dokončení VFR bude ponecháno až Junckerově nástupci.

 

Jana Juzová | Rozšiřování EU: málo konzistence, hodně geopolitiky

 

Junckerovy výzvy k jednotě uvnitř Unie, které jsou hlavní linkou celého projevu, byly hlavním poselstvím také v oblasti rozšiřování EU. I když byla dalšímu rozšiřování, zejména o země západního Balkánu, v debatách na unijní úrovni věnována poslední rok nevídaná pozornost, v Junckerově proslovu se této problematice dostává velmi málo prostoru. To je překvapivé i proto, že Juncker reprezentuje instituci, která je v rámci EU hlavním proponentem v agendě rozšiřování. Ačkoli označuje předchozí rozšíření za velký úspěch, i tento malý prostor věnovaný této agendě je naplněn velmi realisticky laděnou, pragmatickou a negativní rétorikou – vyzývá k jednotnému přístupu států EU tváří v tvář vzrůstajícímu vlivu dalších mocností v regionu nacházejícím se v našem těsném sousedství, zatímco vnitřně rozdělená EU zůstává paralyzovaná. Toto omezení agendy rozšiřování EU na pouhý boj o moc je v rozporu s optimismem a nadějí představenou v „Strategii pro západní Balkán“, kterou Komise vydala v únoru tohoto roku. Můžeme tak jen doufat, že tento obrat nebude znamením, že letošní nadějné znovuoživení politiky rozšiřování záhy opět vyprchalo.

 

Alexandr Lagazzi | V oblasti volného obchodu EU zůstává lídrem 

 

Předseda Evropské komise Juncker zahájil svůj projev o stavu Unie tím, že připomněl desáté ‚výročí‘ ekonomické krize z roku 2008, a představil několik příkladů ze současné ekonomické situace Unie do pomyslného kontrastu s tímto slavným rokem: ‚ekonomický růst 21 po sobě jdoucích čtvrtletích, nárůst pracovních možností ‚s téměř 12 miliony vytvořených pracovních míst od roku 2014‘; důraz byl kladen i na zaměstnanost, kterou uvedl jako momentálně nejvyšší v historii. Míra nezaměstnanosti mladých lidí pak – přes fakt, že je na 14,8 % ‚stále příliš vysoká‘ – je na své nejnižší úrovni posledních 18 let. Dále, navazujíc na svůj loňský projev, zdůraznil význam Unie jako obchodní moci, která vyváží nejen zboží, ale i vlastní hodnoty a standardy.

Po taktním naznačení citováním Lehman Brothers, protekcionistický terč Junckerovy kritiky byl jasný. Unie přebírá štafetu po Spojených státech amerických, aby ‚pracovala pro mír, obchodní dohody a stabilní měnové vztahy‘. V rámci onoho pomyslného běhu ve jménu multilateralismu a volného obchodu plánuje Juncker předávání štafety dál bratrskému kontinentu Evropy – Africe. Zde Juncker podotkl současnou významnou roli EU jakožto hlavního příjemce afrického exportu, který předběhl jak Čínskou lidovou republiku, tak Spojené státy americké.

V rámci Junckerova návrhu kontinentální dohody o volném obchodu je pozornost v Africe také věnována Číně, vůči které existuje pro další Komisi dvojitá strategie, kterou implementovat: (1) soupeření s již působící a poměrně silnou rolí Pekingu v Africe, současně s (2) balancováním (in)aktivity Trumpa a zajištění chodu otevřené světové ekonomiky prostřednictvím spolupráce s Čínou. Celkově, aby se EU úspěšně stala nezbytnou složkou globálního obchodního mechanismu, Juncker svému nástupci připomněl úlohu eura jakožto globální měny, která vyžaduje podporu silnější hospodářské a měnové unie a vyzývá k rychlejšímu přijetí souvisejících legislativních návrhů – na domácí i mezinárodní úrovni.

 

Kateřina Davidová | Ani extrémně horké a suché léto nedostalo klimatickou politiku do popředí 

 

Juncker přednesl svůj projev o stavu Evropské unie jen pár týdnů po konci výjimečně horkého a suchého létá, které způsobilo ve státech EU od Švédska po Řecko škody za miliony eur. Proto bylo překvapením, jak málo prostoru se v něm změnám klimatu dostalo.

Ačkoli Juncker ujišťoval, že Evropa chce po sobě „zanechat zdravější planetu pro budoucí generace“, nezmínil už žádná konkrétní opatření, jimiž bychom toho měli dosáhnout. Stejně nevyužil této vhodné příležitosti k tomu, aby předestřel hlavní body nové evropské dlouhodobé strategie na snižování emisí, jež má být odhalena v listopadu. Bez konkrétních cílů je jakákoliv diskuze o boji proti změnám klimatu prázdná a letošní Junckerův projev obsahoval těchto konkrétních oznámení ještě méně, než ty z předchozích let.

Jedna zmínka si ovšem zaslouží vyzdvihnout. Juncker podpořil návrh komisaře pro energetiku, který chce zvýšit cíl na snižování emisí na 45 % do roku 2030. Jedná se o více ambiciózní cíl, než jaký si přeje mnoho členských států, avšak pro efektivní zpomalení globálního oteplování je to stále nedostačující. Celkově se zmínky o klimatu snadno ztratily mezi tématy, kterým byla v letošním projevu dána vyšší priorita.

 

 

Výstupy jsou dostupné i v podobě dokumentu, který můžete stáhnout skrz tlačítko PDF napravo.

#State of the Union Address 2018 #Jean-Claude Juncker #SOTEU #budoucnost EU #MFF #migrace

Zuzana Stuchlíková
Výzkumná spolupracovnice

Expertiza: instituce EU, právní stát, střední Evropa

Martin Michelot
Výzkumný spolupracovník

Expertiza: NATO and transatlantické vztahy, evropská obranná a bezpečnostní politika, francouzská politika, volební procesy a sociální otázky, skupina Visegrád a CEE, institucionálné otázky EU

Alexandr Lagazzi
Výzkumný spolupracovník

Expertíza: Diplomacie, zahraniční politika EU, Itálie, Čína, mezinárodní bezpečnost, terorismus, behaviorální ekonomie

Christian Kvorning Lassen
Zástupce ředitele & vedoucí výzkumu

Expertiza: Migrace/evropská migrační krize, zahraniční politika EU, mezinárodní právo týkající se humanitárních intervencí, skandinávská politika, populismus

Jana Faktor Juzová
Seniorní výzkumná pracovnice

Expertíza: regionalismus, Visegrádská spolupráce, demokratizace a evropská integraci zemí západního Balkánu, proces rozšiřování EU

Vít Havelka
Seniorní výzkumný pracovník

Expertiza: Institucionální vztahy EU se členskými státy, europeizace, transformativní role Evropské unie

Kateřina Davidová
Seniorní výzkumná pracovnice

Expertíza: Energetická a klimatická politika EU, ochrana životního prostředí

Expertiza: Institucionální problémy EU, Ekonomicke a Měnové Unie, Euro a Evropský rozpočet, Brexit, zahraniční politika EU, rozšíření EU na Západní Balkán, Slovenská zahraniční a domácí politika a ekonomické problematiky

Související články



Institut pro evropskou politiku EUROPEUM
Staroměstské náměstí 4/1
Praha 1 - Staré Město
110 00

tel.: +420 212 246 552
email: europeum@europeum.org
https://www.europeum.org