Napjatá Evropa: Co znamená německá GroKo pro evropské partnery

Nejnovější edice ze série Brussels Monitor posuzuje dopad nové německé koalice SPD a CDU/CSU na německou politiku vůči Evropské unii. Autoři Vít Havelka a Martin Michelot detailně analyzují představy nové vlády Německa o budoucnosti Evropy.

Nejnovější edice ze série Brussels Monitor posuzuje dopad nové německé koalice SPD a CDU/CSU na německou politiku vůči Evropské unii. Autoři Vít Havelka a Martin Michelot detailně analyzují představy nové vlády Německa o budoucnosti Evropy, což je relevantní i z hlediska klíčových evropských voleb v roce 2019. 

• Členové německé SPD schválili 4. března 2018 ve vnitrostranickém referendu pokračování velké koalice, kterou opět utvoří se svým hlavním rivalem CDU/CSU. Toto rozhodnutí umožnilo Angele Merkelové stát se již počtvrté v řadě, a zároveň naposledy, německou kancléřkou. Ačkoliv výsledek hlasování nebyl žádným překvapením, umožnil obnovené vládě konečně upnout svou pozornost k evropské agendě.
• Období před evropskými volbami v roce 2019 bude pravděpodobně dobou, během které dojde k položení základů další evropské integrace. Poté co francouzský prezident Emmanuel Macron představil sérii návrhů na reformu Evropské unie, upínala se pozornost především na odpověď Německa, která přišla nyní v podobě nové koaliční smlouvy. Z toho důvodu je tedy dobré detailně zhodnotit, jakou představu o budoucnosti Evropy má nová německá vláda a jaké dopady by mohla mít její vize na Českou republiku a Evropu obecně.

Německé politické strany jsou známé poměrně vysokou úrovní shody na podobě zahraniční a evropské politiky SRN. Kromě nedávno zformované pravicově-populistické Alternativy pro Německo (AfD) a radikálních částí Levice (die Linke), považují všechny německé parlamentní strany dobře fungující Evropskou unii za základ prosperity a míru v Evropě. 

Obecně se dá říci, že z českého pohledu obsahuje nová koaliční smlouva pozitivní i negativní aspekty. Na jednu stranu je pozice české vlády za jedno s německou v oblasti obrany, výzkumu, mobility mladých a jednotného digitálního trhu. Naproti tomu však v tématech jako reforma Eurozóny, harmonizace sociálních systémů, pravidel pro volný pohyb osob či migrace by měla Česká republika dbát zvýšené pozornosti.

Celý článek je dostupný skrz tlačítko PDF v pravo na této stránce.

Martin Michelot
Výzkumný spolupracovník

Expertiza: NATO and transatlantické vztahy, evropská obranná a bezpečnostní politika, francouzská politika, volební procesy a sociální otázky, skupina Visegrád a CEE, institucionálné otázky EU

Vít Havelka
Seniorní výzkumný pracovník

Expertiza: Institucionální vztahy EU se členskými státy, europeizace, transformativní role Evropské unie

EU Monitor Archív
Série publikací

Zvyšování povědomí o vnitřním fungování Evropské unie a o tom, jak ovlivňuje vliv České republiky ve strukturách EU.