Lídři jedenácti zemí, jež se nacházejí podél západobalkánské migrační trasy, se sešli v neděli 25. října s cílem dohodnout se na jednotném plánu řešící krizovou situaci, se kterou se region potýká. Po napjaté osmihodinové schůzi se zástupci EU a balkánských států dohodli na 17 bodovém plánu spolupráce při řešení migrační krize. Plán navrhuje dosáhnout postupného, kontrolovaného a spořádaného pohybu osob přes region; skromný, ale proveditelný cíl uvážíme-li obtíže se zamezením přílivu uprchlíků. Summit se uskutečnil v době, kdy přes Balkán prochází rekordní počet migrantů: za víkend mezi 24. a 25. říjnem jich prošlo 9 000 Srbskem, 11 500 přes Chorvatsko a 13 000 přes Slovinsko.
Plán navrhuje sérii specifických opatření, jež by měla být okamžitě přijata. Krize poukázala na chronický nedostatek komunikace mezi dotyčnými státy – včetně těch, kteří jsou členy EU – což bylo označeno za urgentní problém. V návaznosti na to každý stát určil národní kontaktní body, díky nimž se usnadní a zkoordinuje výměna informací. Od užší komunikace se očekává, že uklidní současné napětí a zvýšené emoce především mezi Chorvatskem a Slovinskem, které Chorvaty viní z toho, že k jejich hranicím posílají příliš mnoho uprchlíků.
Nejtěžší na implementaci bude ujednání požadující, aby země zajistily dočasné ubytování pro 50 000 migrantů v přijímacích centrech, která mají být zřízena podél západobalkánské trasy. Zástupci se však neshodli na žádných detailech tohoto opatření. Zůstává nejasné, kde by tato centra měla být zřízena, kolik migrantů má který jednotlivý stát přijmout a jaká kritéria budou použita pro jejich alokaci.
Nadto je třeba připomenout, že se nejedná o právně závazná rozhodnutí a současná míra nedůvěry mezi jednotlivými státy může značně zkomplikovat dosažení dohody ohledně přesného počtu přijatých migrantů. Poznámka srbského premiéra Vučiće, jak mají státy reagovat, „pokud migranti nechtějí v balkánských zemích zůstat“, poukazuje na další problém. Neexistuje žádný mechanismus jak migranty, kteří se chtějí ještě před zimou dostat do Německa či Skandinávie, na Balkáně udržet.
Zásadní ale je, že tento politicky citlivý problém již vyvolal mnohé negativní reakce veřejnosti a dodal na hlasitosti radikálním proti-imigračním stranám. Ty, ač politicky irelevantní, mají schopnost formovat veřejnou debatu o těchto problematických záležitostech ve svůj prospěch a omezovat tak rozsah možných vládních rozhodnutí o těchto otázkách. To se ukazuje zejména v Chorvatsku, kde probíhá volební kampaň. Politici reagovali na nový plán okamžitě, například výrokem „Chorvatsko se nestane migračním hotspotem“ nebo „Srbsko nepřijme 50 000 migrantů a nepromění se v koncentrační tábor“. Komise dala jasně najevo, že uprchlíci nebudou v těchto zemích ubytováni permanentně, ale pouze dočasně než přejde zima.
I přes sliby, že „migrační toky budou řízeny společně“, toto společnému úsilí uštědřilo ránu v podobě rakouského plánu na výstavbu nové části plotu. Tentokrát na hranicích se Slovinskem, s cílem zajistit „spořádaný“ a „kontrolovaný“ vstup do země. Ve snaze nestát se migračním „hrdlem láhve“, Slovinsko ihned reagovalo ohlášením úmyslu postavit plot na hranicích s Chorvatskem, pokud se „situace zhorší a plán z Bruselu nebude naplněn“.
Tento krok by jistě způsobil velmi nebezpečný dominový efekt v okolních zemích, které by se nerady staly migračními „nárazníkovými zónami“. Komise si je této dynamiky a její hrozby pro odsouhlasený plán vědoma. Důrazně proto apelovala na dané země, aby „plán implementovaly co nejrychleji“, jelikož „není času nazbyt, pokud se chceme vyvarovat další lidské tragédii v oblasti západního Balkánu“.
Pro implementaci plánu bude klíčové v následujících týdnech znovu obnovit vzájemnou důvěru mezi dotyčnými státy a zabránit ještě většímu oplocení jejich hranic. Nedávná (poněkud překvapivá) dohoda mezi Srbskem a Chorvatskem, které byly v této otázce doteď ostře rozděleny, může sloužit jako pozitivní příklad pro ostatní. Tyto dva státy se dohodly na„urychleném tranzitu“ migrantů, v jehož rámci chorvatské vlaky nabírají uprchlíky na srbské hranici a odváží je do příjímacích center v Chorvatsku. Naděje, že plán z Bruselu bude implementován, byly zvýšeny ve čtvrtek večer, kdy se země dohodly, že Rakousko ubytuje 5 000 migrantů, Srbsko 3 000 a Chorvatsko a Slovinsko každá po 2 000.
Jak zaznělo na Twitteru Evropské komise: „Již není čas na prokrastinaci a byrokracii. Nyní nastal čas jednat.“