TA3: Vstup Černé Hory do NATO

Náš výzkumný pracovník Michal Vít byl hostem ve zpravodajském pořadu TA3, kde komentoval vstup Černé Hory do NATO, jakožto nejnovějšího člena Severoatlantické aliance.

K otázce směřující na historii Černé Hory:

Černá Hora získala nezávislost na Srbsku, nebo na zbývající části Jugoslávie v r.2006, do té doby (tj.od konce Balkánských válek) se držela stranou nějakého bouřlivého vnitropolitického vývoje v rámci soustátí, vlastně i před rokem 95' se snažila nezasahovat aktivně do nějakých etnických šarvátek, což se ukázalo jako výzva po vzniku Černé Hory a to i přesto, že majoritní společnost je tvořena černohorci tak na území ČR existuje nezanedbatelná albánská menšina a lidé, kteří se hlásí k srbskému etniku a Černá Hora díky silné ruce tehdejšího premiéra, ikdyž v současné době není vidět jako ta hlavní osoba, tak drží v podstatě otěže politického a společenského vývoje pevně v rukách, takže pro Černou Horu je symptomatické to, že i díky silné opozici vůči premiérovi držela pohromadě a mimo velkých šarvátek, které se udály v Srbsku v souvislosti s bombardovaním Srbska r.95 a následným odtržením Kosova. Černá Hora tak proplouvala tou post-jugoslávskou periodou bez velkých potíží – jak těch ekonomických, tak těch společenských, tedy do té doby než se začalo intenzivně diskutovat o vstupu do NATO, tak v zemi neexistovaly tak silné tenze jako je vidět nyní.

Musíme rozdělit Černou Horu na tři rozdílné části, první je albánská, která se do vnitropolitických bojů nezapojovala, pak vnitrozemí Černé Hory, která se cítí stále mentálně – nebo respektive cítí tu post-jugoslavskou nostalgii a pak pobřeží, které se naopak snaží profitovat z toho, že se země otvírá turistickému průmyslu a prakticky se snaží vytvářet podmínky vhodné pro podnikání a turisty, a tváří se jako země středomořského střihu.

Celý rozhovor můžete shlédnout v čase [51:20-58:00] zde.

Michal Vít
Výzkumný pracovník (do září 2018)

Oblasti zájmu: Politické strany, národní identita, V4