Archiv článků

Tento projekt se zaměřuje na zkoumání potenciálních dopadů druhé fáze Evropského systému obchodování s emisemi (ETS2) na nejzranitelnější domácnosti v Evropě, s důrazem na minimalizaci rizik, která by mohla vést k veřejnému odporu proti politikám EU zaměřeným na dekarbonizaci dopravy. Cílem aktivit projektu je přispět k širšímu začlenění konceptu dopravní chudoby, jejími příčinami a řešeními, do českého kontextu.

Emisní povolenky na dopravu a bydlení mají začít platit od roku 2027. Premiér Petr Fiala chce účinnost směrnice posunout alespoň o jeden rok. Naopak hnutí ANO ji hodlá úplně zrušit, pokud se dostane k moci. Když ale Česko evropskou směrnici nepřijme, hrozí mu finanční postih. Situaci komentoval pro CNN Prima News analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Maďarsko čekají za rok volby a předvolební průzkumy předpovídají, že by premiér Viktor Orbán se svou stranou Fidesz mohl skončit v opozici. „Orbán má nejnižší podporu od roku 2010 a uvědomuje si to. Svými kroky proti opozici, LGBT a dalším si snaží udržet konzervativní jádro svých voličů,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz maďarský analytik Institutu EUROPEUM Oszkár Roginer-Hofmeister.

Francie a Velká Británie vyšlou na Ukrajinu tým expertů, který má zhodnotit potřeby tamní armády. Oznámily to na summitu koalice ochotných v Paříži, kde se sešli zástupci třiceti zemí včetně české delegace vedené premiérem Petrem Fialou. Co dalšího summit přinesl? A jakým směrem se mohou ubírat mírová jednání v následujících týdnech? Pro Český rozhlas Plus situace komentoval generální ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

V roce 2019 se zelená agenda stala vlajkovou lodí politiky Evropské komise tváří v tvář Evropské zelené dohodě. Po pěti letech znovuzvolená Ursula von der Leyenová by ráda tuto agendu zachovala jako prioritu číslo jedna i pro další politický cyklus a tento cíl vyjádřila i ve svých politických směrech. Mezitím vedly významné geopolitické události v posledních několika letech k nebývalému zájmu o bezpečnost dodávek energií a surovin. Tato témata si začala získávat značnou pozornost během pandemie Covid-19, poté dále prudce vzrostla během následujících energetických krizí a nakonec dosáhla vrcholu po vypuknutí rusko-ukrajinské války. Přestože otázka energetické bezpečnosti a bezpečnosti dodávek má globální dopady a diskutuje se o ní celosvětově, Evropa byla těmito výše uvedenými událostmi obzvláště zasažena, píše ve svém policy briefu Gábor Papp, výzkumný pracovník Maďarského institutu mezinárodních vztahů.

Evropské automobilky investují v USA už desítky let, a zavedení cel proto považují za ránu pod pás. Rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit 25% cla na automobily vyrobené mimo USA kritizuje i evropská asociace autoprůmyslu ACEA. Nové opatření podle výrobců nepřímo dopadne i na českou Škodovku a její dodavatele. Jak velký zásah to skutečně bude, záleží na konkrétním seznamu výrobků, na které se cla budou vztahovat — ten zatím znám není. Ministerstvo průmyslu a obchodu nicméně uklidňuje, že dopady na Česko by měly být spíše mírné. Pro CNN Prima News situaci komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

V historicky prvním rozhovoru jsme se potkali s Jovanou Jović Tadić, projektovou manažerkou z Institutu EUROPEUM, která představila projekt JustGreen.

V době zhoršující se bezpečnostní situace se stále častěji ozývají hlasy volající po přehodnocení rozpočtových priorit. Měli bychom místo dekarbonizace investovat více do obrany? Lze vůbec financovat Zelenou dohodu a zároveň udržet efektivní obranné kapacity? Pro Český Rozhlas Plus komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Podle očekávání našlo 26 vedoucích představitelů EU v otázce Ukrajiny shodu. . Text sice nepřinesl žádné nové závazky, ukázal ale „nový standard“ silných prohlášení bez souhlasu sta procent členů Evropské rady. Situaci komentuje analytička Institutu EUROPEUM Zuzana Krulichová.

Prezident Petr Pavel se tento týden vydal do Moldavska. V rámci státní návštěvy chce řešit bilaterální vztahy obou zemí a také současnou bezpečnostní situaci v Evropě a ve světě. Vztahy Česka s Moldavskem komentoval ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

V Bruselu jednali představitelé členských zemí o nespočtu otázkách. Jedním z nich je pokračování další vojenské pomoci Ukrajině. Společné prohlášení o pokračování pomoci podpořilo dvacet šest členských států, proti bylo Maďarsko. Jakou váhu má toto prohlášení, pokud není jednomyslné? Pro STVR komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk pro TN Live okomentoval summit v Bruselu, který se zaměřuje na konkurenceschopnost, obranu a jednotnost Evropy. Dále také rozebral současnou bezpečnostní situaci na mezinárodní scéně.