Archiv článků

Přečtěte si podkladový dokument ke konferenci v Bělehradě, který je zaměřen na postupné ukončování těžby uhlí v zemích V4 zástupcům srbské občanské společnosti. Za Institut pro evropskou politiku EUROPEUM na článku pracovala naše projektová manažerka a juniorní výzkumná pracovnice Tatiana Mindeková.

Srdečně Vás zveme na neformální debatu u piva. Řeč bude o Evropě, jak ji vidíte vy. Debata se bude konat osobně v Kytíně. První rundu platíme my!

Zveme Vás na další debatu ze série EU±, tentokrát na téma "Energetická krize v Evropské unii".

Ve čtvrtek 8. září 2022 se uskutečnil briefing pod vedením European Climate Foundation a za podpory Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, který nesl název: "Máme dostatek minerálů a kovů dosáhnout energetické transformace a elektromobility?" V rámci briefingu vznikla také krátká podkladová studie k tématu Minerálů a kovů potřebných pro energetickou tranzici.

Do roku 2035 omezí Evropská unie prodej aut se spalovacími motory. Ke kritickým materiálům pro zelenou transformaci se pro Český rozhlas vyjádřila naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová.

Zatímco svět netrpělivě očekává výsledky brazilských voleb, které budou mít velký vliv na budoucnost Amazonie a celosvětové úsilí v oblasti klimatu, naše stážistka Benedetta Milani rozebírá status quo, protože Brazílie zítra rozhodne o své politické budoucnosti.

Momentální cenová stabilita trhu s plynem neznamená konec problémů s jeho možným nedostatkem. Evropská komise proto připravila řadu opatření, která by měla trh stabilizovat a zajistit, aby ho byl v příštím roce dostatek. Jaká opatření jsou na stole a jak na krizi budou reagovat jednotlivé státy, komentovala naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová v pořadu zpravodajského deníku iDNES.cz. „Rozstřel“.

Původně naplánované pravidelné jednání vlád Francie a Německa bylo nakonec odloženo. Může to být signál nějakých větších rozporů ve vztazích mezi státy? Jaké jsou příčiny rozporů? Jsou spíše osobního rázu nebo politické? Jaký dopad by mohlo mít, pokud by se Paříž a Berlín nedohodli na postoji k Číně? Situaci mezi zeměmi komentoval v pořadu Odpolední Plus pro Český rozhlas Plus náš seniorní výzkumný pracovník Vít Havelka.

Náš výzkumný spolupracovník Alexnad Lagazzi komentoval pro ČT24 současnou situaci nově vzniklé italské vlády. Jaký je aktuální stav vlády a s čím přijde opozice? Jakým způsobem bude chtít vláda reformy, které vedou k podpoře ze strany EU, revidovat a jak se bude vyvíjet zahraniční politika Itálie?

Evropští lídři se dohodli jak naložit s aktuální plynovou situací. Řešením by měly být společné nákupy nebo povinná solidarita zemí v případě nouze. Schváleny jsou dva nástroje, které mají omezovat cenu plynu. Prvním je dynamický cenový limit, který by měl ceny umírnit v případě jejich razantního nárůstu. Druhý by zajišťoval korigování cen v případě výkyvů při denním obchodování na burze. Svůj pohled na tato řešení poskytl deníku Mladá fronta Dnes náš výzkumný pracovník Michal Hrubý.

Tento článek byl napsán jako podkladový materiál pro panelovou diskuzi v rámci Think Tank Forum: EU Enlargement. Autorkou článku je seniory výzkumná pracovnice Jana Juzová. V článku se věnuje například tomu, jestli se kvůli válce na Ukrajině urychlí přístupová jednání zemí západního Balkánu do EU.

Výzkumný pracovník Michal Hrubý vypracoval podkladový materiál na téma zelené agendy v západním Balkáně v rámci Think Tank Forum, které proběhlo v první polovině října 2022. V článku se zaobírá samotnou rolí zelené agendy a její budoucností. Tzv. Green Deal (Evropská zelená dohoda) je totiž základním kamenem agendy EU v oblasti klimatu a západní Balkán vyhlásil význam této dohody podpisem Zelené agendy pro západní Balkán (GAWB) v roce 2011.