Archiv článků

Zbývající dva měsíce do červnových voleb do Evropského parlamentu představují klíčové období pro politickou debatu a veřejné diskuse. Jaká témata budou rezonovat napříč celou Evropou? A dá se očekávat posílení nacionalistických stran? Blížící se volby komentoval pro TN.cz analytik Institutu EUROPEUM Vít Havelka.

Česká republika patří mezi země s vysokými emisemi, přičemž hlavními zdroji jsou průmyslové a domácí vytápění. V roce 2027 vstoupí v platnost nová opatření, která se budou týkat i domácností a automobilů, a to v rámci evropského závazku k Zelené dohodě pro Evropu. Jedním z nich je například druhá verze emisních povolenek. O tomto systému s TV Nova mluvila výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Rebeka Hengalová.

Nedávné vyšetřování nákupu vakcín od Pfizeru EU odhalilo účast Ursuly von der Leyen, předsedkyně Evropské komise, což vyvolává otázky ohledně transparentnosti a odpovědnosti. S propojením několika kauz, včetně obvinění z nezveřejněných dohod a právních kroků, roste pozornost k jednacím procesům a finančnímu hospodaření v rámci Komise. Výsledky těchto vyšetřování mohou ovlivnit veřejnou důvěru a budoucí vedení EU, zdůrazňující křehkou rovnováhu mezi transparentností a ochranou soukromí. Ke kauze se pro iRozhlas.cz vyjádřil Žiga Faktor, zástupce ředitele a šéf bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Rádi bychom vás pozvali na debatu na téma "20 let spojování východu a západu Evropy: Je EU připravena na další velké rozšíření?" Debata se uskuteční ve čtvrtek 4. dubna od 16:00 do 17:15 na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Zveme vás na regionální debatu v rámci 25. výročí vstupu České republiky do NATO, která se uskuteční ve středu 3. dubna od 17:00 hodin v Kulturním domě AKORD na adrese náměstí SNP 1, 700 30 Ostrava-Zábřeh.

Nejvíce peněz z evropských fondů Česká republika využívá na rekonstrukci železničních stanic, nové železniční koridory nebo na nové dálnice. Doprava přitom neustále houstne a v některých místech přestávají kapacity stačit. Problematiku pro reportáž Televizních novin TV NOVA komentovala výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Rebeka Hengalová.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí obviněním souvisejícím s nákupem vakcín proti Covidu-19 od firmy Pfizer. První informace přišly od deníku The New York Times, který se domáhal dokumentů Evropské komise týkajících se vyjednávání nákupu vakcín. Kauzu pro TN.cz komentoval zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM Žiga Faktor.

O volby do Evropského parlamentu je historicky poměrně malý zájem, ani letos se neočekává zvýšená účast. V Česku a na Slovensku je navíc tento zájem nejnižší v porovnání s ostatními evropskými zeměmi. Mezi hlavní důvody patří například dlouhodobě zanedbaná debata o Evropské unii. O evropských volbách a této problematice mluvil na ČT24 zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Petr Fiala bude v litevském Vilniusu řešit s dalšími evropskými lídry otázku budoucího směřování Evropské unie. Na neformální pracovní večeři proberou novou strategickou agendu. Ta se vždy vymezuje v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu a před jmenováním každé Evropské komise. V rozhovoru pro ČRo Plus mluvil nejen o českých, ale i unijních prioritách, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Zájem o volby do Evropského parlamentu zůstává nízký a ani letos se neočekává zvýšená účast. Český obraz Evropské unie je částečně formován politickými vyjádřeními, což ovlivňuje spíše euroskeptické veřejné mínění. Ačkoliv čeští poslanci mají potenciál významně přispívat v rámci Parlamentu, veřejnost má o jejich práci a vlivu jen omezené povědomí. Spekulace ohledně budoucích postů v rámci frakce Evropských konzervativců a reformistů i možných pozic v Komisi jsou stále předčasné. O těchto tématech mluvil Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM, v pořadu 90’ na ČT24.

Schengenský prostor volného pohybu zboží a osob se od neděle 31. března rozšířil o Rumunsko a Bulharsko. Obě země na tuto chvíli čekaly dlouhých sedmnáct let od svého vstupu do Evropské Unie. Zatím ubyly jen námořní a vzdušné hranice. V řádu několika měsíců by měl následovat také konec hranic pozemních. Ekonomické výhody, ale i možná rizika částečného rozšíření, komentoval pro deník e15 zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Informace o celoevropském zákazu kotlů na plyn a uhlí, která se poslední dobou šířila po sociálních sítích, není pravdivá. Cílem nové evropské směrnice totiž není zákaz, ale podpora postupného vyřazování těchto kotlů v souladu s cílem uhlíkové neutrality do roku 2050. Pro projekt serveru iROZHLAS.cz Ověřovna popsal podstatu směrnice zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.