Archiv článků

Dne 11. dubna 2024 uspořádal Institut pro evropskou politiku EUROPEUM spolu s partnerským Institutem INCIEN pro oběhové hospodářství kulatý stůl s názvem Oběhové řešení pro Česko. Tento kulatý stůl byl součástí projektu s názvem Nakládání s výrobky po skončení životnosti v automobilovém průmyslu a příležitosti pro Česko.

Česko letos slaví 20 let od vstupu do Evropské unie. Češi jsou k Evropské unii velmi skeptičtí a to i přesto, že zhruba 70 procent dotázaných uznává, že Česko profituje z členství v EU a hlasovalo by pro setrvání v bloku. Skeptické vnímání Unie by mohlo změnit nové proevropské vedení země. Pro BalkanInsight téma komentoval Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře a zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Zajímáte se o záležitosti Evropské unie? Chcete pracovat v mezinárodním týmu a získat zkušenost z organizace akce na nejvyšší politické úrovni? Přihlaste se do 10. května a načerpejte jedinečné zkušenosti při organizaci této konference.

Česká republika si bude moct požádat o výjimku z migračního paktu kvůli ukrajinským uprchlíkům na svém území. Pokud ale tato výjimka nebude uznána, bude muset Česko buď přijmout další migranty, nebo zaplatit částku do unijního fondu, která by mohla dosáhnout až 480 milionů korun ročně. Migrační pakt komentoval pro Novinky.cz Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Do Varšavy za Donaldem Tuskem dorazili generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a britský premiér Rishi Sunak. Cílem schůzky je podle Tuska posílit pozici Polska v bezpečnostní politice. Polský prezident Andrzej Duda dokonce řekl, že je Polsko ochotné nechat na svém území rozmístit jaderné zbraně spojenců NATO. Návštěvu pro ČRo Plus komentoval Martin Vokálek, ředitel Institutu EUROPEUM.

Zveme vás na debatu s názvem "Klimatické politiky regionálně: Pomůže evropská klimatická politika zachránit Jizerskou 50?," která se zaměří na dopad klimatické změny na konkrétním případu v Libereckém kraji. Událost se uskuteční v pondělí, 22. dubna, od 18:00 v Knihkupectví a antikvariátu Fryč.

Poslanecká sněmovna se přes tři hodiny zabývala migračním paktem Evropské unie. Opozice ho kritizuje a tvrdí, že nepřímo zavádí kvóty. Zároveň panuje nejistota ohledně výkladu možné výjimky. Co pakt stanovuje a jaké dopady může mít na Českou republiku? V Partii Plus na CNN Prima News komentoval Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Dvě nedávné kontroverze - Pfizergate a Piepergate - zamotaly Ursule von der Leyenové plány na znovuzvolení do funkce předsedkyně Evropské komise. Jaké budou mít tyto kauzy dopad a komu prospějí? Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, je komentuje v článku pro The Parliament Magazine.

Poslanci debatovali přes tři hodiny o migračním paktu Evropské unie. Co vzešlo z mimořádné schůze sněmovny k migračnímu paktu? Jak se vláda a opozice k paktu staví? A co konkrétně na něm vadí opozici? Pro TN.cz komentoval dění zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Evropská unie schválila migrační pakt a od roku 2026 mají jednotlivé státy možnost přijmout svůj díl uprchlíků nebo se z povinnosti vyplatit. Protože však Česká republika od vypuknutí války na Ukrajině přijala velké množství uprchlíků, měla by ji z této povinnosti prozatím vyvazovat výjimka. Jak však podotkl zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Viktor Daněk, nejedná se o výjimku, která by byla výslovně přičtena České republice. Výjimky se stanovují podle počtu lidí s azylem nebo podobnou ochranou v daném státu.

The Think Visegrad platform, which brings together think tanks from the Visegrad countries, including the EUROPEUM Institute for European Policy, is offering eight visiting fellowships to non-Visegrad expert fellows for the period Summer/Autumn/Winter of 2024. The duration of fellowships varies from 6 to 8 weeks (based on agreement with the hosting institute).

Na mimořádném summitu evropských lídrů v Bruselu se původní ekonomické debaty rychle obrátily k závažným geopolitickým otázkám, jako je rozšíření sankcí vůči Íránu a posílení ukrajinské vzdušné obrany. Jak však pro TA3 podotýká Vít Havelka, analytik Institutu EUROPEUM, zřejmě nedochází k zásadnímu zlomu v přístupu EU k zemím jako Rusko, Izrael či Írán.