Archiv článků

Ruská válka na Ukrajině destabilizovala dodavatelský řetězec a zatížila potravinové systémy Afriky a Blízkého východu, což zdůraznilo jejich zranitelnost a potřebu zvýšit jejich odolnost. Píše Clément Steuer, seniorní výzkumník v Ústavu pro mezinárodní vztahy v Praze.

Čínskou společnost Shein Evropská komise zařadila mezi velké platformy, které upravuje unijní nařízení o digitálních službách. Společnost, která prodává oblečení a doplňky má nyní čtyři měsíce na to, aby přísnější pravidla splnila. Komentář pro Český rozhlas přidala Rebeka Hengalová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.

Vzhledem k nedostatečné reakci EU na porušování zásad právního státu by evropské státy, které k tomu mají politické důvody, měly zvážit zavedení nového mechanismu odpovědnosti. Je nejvyšší čas, aby evropské státy přijaly inovativní a rozhodné kroky v souvislosti s více než desetiletým úpadkem demokracie, který zasáhl nejen Evropu, ale i celý svět. Měly by členské státy Evropské unie, znepokojené porušováním zásad právního státu, hledat řešení mimo orgány EU? O tématu píše ve svém blogu náš výzkumník v rámci Fulbright-Schumanova grantu Henry Barrett.

Dne 18. dubna 2024 uspořádala bruselská kancelář Institutu EUROPEUM ve spolupráci s bruselskou kanceláří Polského institutu mezinárodních vztahů (PISM) v rámci platformy Think Visegrad diskusi s názvem "Regionální spolupráce ve střední Evropě po válce s Ruskem: změny a vyhlídky". Této akce se zúčastnilo 15 odborníků z think tanků a zástupců institucí EU.

Cílem této výzkumné zprávy je na základě rozhovorů s úředníky a dalšími relevantními stakeholdery zjistit, zda má česká státní správa dostatečné kapacity a organizační schopnosti, aby efektivně čerpala finanční prostředky z Fondu spravedlivé transformace. Autorkou publikace je Klára Votavová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.

Svět se nachází v horké fázi globální soutěže o nadvládu v nových technologiích. Pokud chce EU zůstat do budoucna konkurenceschopná, musí být více aktivní. Jak na to rozebírá náš nejnovější policy paper z pera výzkumné pracovnice Silke Maes. Navrhuje v něm šest konkrétních kroků pro novou Evropskou komisi vzešlou z voleb do EP v roce 2024.

Příští Evropská komise by měla mít nový post komisaře pro obranu. Spekuluje se o tom, že by tato pozice mohla připadnout Česku. Někteří evropští politici, jako například francouzský prezident Emmanuel Macron, však volají přímo po vytvoření společné evropské armády. Jaká úskalí ale projekt má? O jeho užitečnosti a možnostech mluvil pro CNN Prima News Vít Havelka, výzkumný pracovník Institutu EUROPEUM.

Před dvaceti lety došlo k největšímu rozšíření Evropské unie o deset zemí střední a východní Evropy. To je podle Víta Havelky, seniorního výzkumného pracovníka Institutu EUROPEUM, dostatečná doba na to, aby se všechny přistupující země naučily pohybovat v institucích EU a jejím rozhodovacím procesu.

Bude Česko kvůli migračnímu paktu povinně přijímat uprchlíky? Omezí pakt příliv běženců do Evropy? O tématu v pořadu České televize Máte slovo diskutoval Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Naše výzkumná pracovnice Silke Maes se ve své nejnovější práci zabývá nejen otázkami kybernetického násilí vůči ženám, zároveň také zkoumá, zda ženy ve střední Evropě profitují z digitalizace (a umělé inteligence). Zpráva se zabývá tím, jak ženy využívají digitální prostor a jak k němu přispívají, zkoumá příležitosti a výzvy a navrhuje doporučení pro inkluzivnější digitální prostor.

Europoslanci na plénu diskutovali o náročném střídání sídla Evropského parlamentu, který se pravidelně stěhuje z Belgie do Francie. Většina se jich shodla, že by uvítali zrušení tohoto stěhování. Francie by však takovouto změnu smluv nejspíš vetovala. Jaké jsou argumenty pro a proti pravidelnému přesouvání Evropského parlamentu? Existuje nějaké východisko tohoto problému nebo role Štrasburku zůstane i v dalších desetiletích stejná? Problematiku pro CNN Prima News komentoval Martin Vokálek, ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

V migračním paktu kvóty, které by Česko nutily k přijetí uprchlíků z jiných zemí EU, prostě nejsou, říká jednoznačně v podcastu Deníku Evropa pro Čechy zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.