Archiv článků

Existuje možnost vzniku krajně pravicové frakce? Mohla by ovlivňovat evropské dění? Jaký vliv by mohla mít na status quo italská premiérka Giorgia Meloni? Kdo všechno se snaží získat její přízeň a na další otázky odpovídá v rozhovoru pro ČRo Plus Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Za pár dní se konají volby do Evropského parlamentu, při kterých si čeští voliči vyberou 21 svých zástupců. Jakou měli stávající poslanci docházku? A jací čeští politici se ukázali být těmi nejvlivnějšími? Institut EUROPEUM s pomocí odborníků sestavil žebříček, který se snaží tyto kategorie ohodnotit. Ve zpravodajství CNN Prima News ho představil zástupce ředitele Institutu EUROPEUM, Viktor Daněk.

Podle dosavadních průzkumů by v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu měly posílit krajně pravicové strany. Jak to změní rozložení v Evropském parlamentu? Komentoval Martin Vokálek, ředitel Institutu EUROPEUM, pro pořad Střepiny na TV Nova.

Jaké bylo poslední volební období v Evropském parlamentu? Jak zvládl dvě krize – válku na Ukrajině a COVID-19? A jak zhodnotit pomoc Ukrajině? Na tyto a další otázky v rozhovoru pro slovenskou televizi RTVS odpovídá Žiga Faktor, zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Green Deal se stává jedním z hlavních témat blížících se voleb do Evropského parlamentu. Kandidující strany zdůrazňují jeho význam a vliv na budoucí politiku, přičemž očekávané změny zasáhnou různé sektory ekonomiky a každodenní život občanů. Diskutuje se zejména o úpravách pravidel pro zákaz prodeje aut se spalovacími motory od roku 2035 a o připravovaném ESG reportingu, který by mohl znamenat výraznou administrativní zátěž pro středně velké firmy. Transformace směrem k zeleným technologiím přináší příležitosti i výzvy, a výsledek bude záviset na dovednostech a síle jednotlivých vyjednávačů v nadcházejících jednáních. V podcastu Hospodářských novin o tématu mluvil zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Zveme účastníky skautského festivalu Obrok 2024 na další ze série regionálních debat Café Evropa k volbám do Evropského parlamentu. Účastníkům akce přiblížíme, jak funguje Evropský parlament, proč je důležité přijít k volbám 7. a 8. června a také představíme hodnoty kandidátů do EP, které prosazují.

Jak česká veřejnost nahlíží na klimatickou změnu a rozvoj obnovitelných zdrojů? Nahlíží na něj jako cestu ke konkurenceschopnosti? Měla by se podle Čechů Evropská Unie soustředit na téma životního prostředí? O průzkumu STEM ve spolupráci s Institutem EUROPEUM a jeho výsledcích, mluvila Rebeka Hengalová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, v pořadu Naše Evropa na TV Nova.

Mezi zásadní komponenty potřebné k růstu moderní ekonomiky patří čipy a polovodiče, solární panely a baterie do elektromobilů. To vše se do Evropy dováží z asijských zemí, místo toho, aby výrobní kapacity vznikaly zde. Podle Viktora Daňka, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM, je nutné otevřít debatu o reformě společného rozpočtu a nových příjmech.

Do voleb do Evropského parlamentu zbývá necelý týden a jedním z hlavních témat, které bude Brusel muset v příštích letech řešit, je rozšiřování Evropské unie. Na vstup do EU čeká celkem devět států, ale podle expertů je rychlé rozšíření nepravděpodobné. Předseda Evropské rady Charles Michel hovoří o možnosti rozšíření do roku 2030, což vyžaduje reformy jak ze strany kandidátských zemí, tak i Unie samotné. Výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, Jana Juzová, stav komentovala pro TV Nova.

Krajní pravice je často nejednotná z povahy, jelikož nemá volební disciplínu a preferuje vlastní zájmy národní politiky na úkor své frakce. V rozhovoru pro slovenskou televizi JOJ24 popisuje Žiga Faktor, zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, jakou roli mohou ve vytváření koalic sehrát Evropští konzervativci a reformisté a krajní pravice z frakce ID.

Ukrajinská obrana proti Rusku se v druhé polovině roku blíží patové situaci a tlak uvnitř EU na splnění slibů o poskytnutí finanční a vojenské podpory Ukrajině se zvyšuje. V roce 2023 se tak stále více dostává do popředí nejednoznačný vztah Srbska s Ruskem a Západem. Srbská pokroková strana (SNS), vládnoucí od roku 2012, a prezident Aleksandar Vučić jsou zodpovědní za pokračující demokratický úpadek a nesoulad se zahraniční politikou Unie během dlouhého procesu přistoupení Srbska k EU, což situaci posouvá blíže k bodu zlomu ve vztazích mezi Srbskem a EU. Více popisuje seniorní výzkumnice Institutu EUROPEUM, Jana Juzová, ve svém článku pro European Institute of the Mediterranean.

Zveme vás na veřejné natáčení podcastu, které se bude věnovat diskuzi o dopadech pandemie COVID-19 na evropskou průmyslovou politiku a její možné důsledky pro českou ekonomiku a společnost. Zaměříme se na novou technologickou dynamiku, která vznikla v důsledku pandemie, a na způsoby, jak Evropská unie může reagovat na technologickou konkurenci s USA a Čínou.