Archiv článků

Jako šéfka Evropské komise má pokračovat Ursula von der Leyen a diplomacii povede dosavadní estonská premiérka Kaja Kallas. Obě političky musí ještě potvrdit europoslanci. Vedení Evropské rady má naopak už jisté bývalý předseda portugalské vlády António Costa. Obsazení vrcholných funkcí EU komentoval Žiga Faktor, zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Zveme Vás na online webinář! Evropa a Česko znají výsledky voleb do Evropského parlamentu. Hlasování, která ve většině států provázela vysoká účast, přinesla mnoho překvapení a někde další politický vývoj. Kdo bude příštím českým eurokomisařem či eurokomisařkou? Jak v Česku probíhala kampaň do eurovoleb? A co výsledky v Česku znamenají pro budoucí český vliv v EU?

V souvislosti s nedávným návratem průmyslové politiky na globální a unijní scénu tento policy brief popisuje, jak se české zájmy v této politice odrážely v debatách vedoucích k přijetí strategické agendy EU na období 2024-2029. Nejprve se snaží definovat zájmy české průmyslové politiky a nastiňuje dva alternativní přístupy k tomu, jak je lze vnímat. Liberální přístup navazuje na dlouhodobě zavedený konsenzus, podle něhož by Česko - jako velmi otevřená, exportně orientovaná ekonomika - mělo prosazovat především bezproblémový vnitřní trh bez překážek a volný obchod. Píše výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Klára Votavová ve své nové publikaci.

Eurovolbami klíčové záležitosti pro nové volební období v EU nekončí. V europarlamentu se proměňují síly ještě v závislosti na frakcích a lídři mezitím vybírají vedení institucí. Jak volby a složení europarlamentu ovlivní budoucí chod EU? A kdo stane v jejím „čele“? Pro Euractiv.cz na tyto otázky odpovídal zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Přijďte debatovat na další ze série regionálních debat Café Evropa! Tentokrát budeme v Mělníku. Jak hodnotíte 20 let Česka v EU? Obáváte se, co přinese migrační pakt, Green Deal? Pomohly evropské dotace v rozvoji města? Co Vám Evropská unie dala a vzala? Chceme Vás slyšet!

Letošní volby do Evropského parlamentu vedly k debatám o pokračování evropského plánu snižování emisí skleníkových plynů na čistou nulu do roku 2050, a to navzdory událostem posledních let, které naznačují potřebu přehodnotit tento plán. Výsledky voleb neznamenaly pro evropské zelené ambice takovou ztrátu, jakou se očekávalo. Priorita klima a životní prostředí již není pro většinu Evropanů na tak vysoké úrovni jako před pěti lety, což odráží aktuální politické a mezinárodní výzvy, jako je bezpečnost, ekonomická prosperita a konkurenceschopnost evropského průmyslu. Kateřina Davidova, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, napsala na toto téma komentář pro Hospodářské noviny.

Evropská unie zahájila přístupové rozhovory s Ukrajinou a Moldavskem. Tomuto rozhodnutí předcházely dva roky jednání. Očekává se, že přístupový proces potrvá několik let. Téma pro Události České televize komentovala Jana Juzová, seniorní výzkumnice v Institutu EUROPEUM.

Evropská unie zahájila přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Co to pro obyvatele zemí znamená? Jak probíhají přístupové rozhovory? A co všechno země musí splnit? Pro televizi RTVS komentuje Jana Juzová, seniorní výzkumnice Institutu EUROPEUM.

V Lucemburku došlo k formálnímu zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem do Evropské unie. Znamená to výrazné přiblížení obou zemí k samotnému vstupu do EU? Kdo má lepší pozici? A jak probíhá "screeningový proces"? Téma pro TN.cz rozebral Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Na podzim se budou konat volby do krajských zastupitelstev. Existence a vymezení 14 krajů v Česku však nemá dlouhou tradici – byly zřízeny až v roce 2000, mimo jiné i v souvislosti s očekávaným vstupem do Evropské unie. Toto rozvržení je dnes velmi kritizováno kvůli jejich rozdrobenosti, nízkým úřednickým kapacitám a s tím souvisejícím negativním dopadům na státní rozpočet. Klára Votavová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, ve svém komentáři prezentuje výzkum o kapacitách státu a krajů čerpat Fond spravedlivé transformace na příkladech Karlovarského a Moravskoslezského kraje.

Jak může být procesu rozšiřování EU navrácena ztracená dynamika? A jak se můžeme poučit z předchozích kol rozšíření Unie o nové členy? Na tyto otázky nabízí odpověď skupina autorů spolu se seniorní výzkumnicí Institutu EUROPEUM Janou Juzovou v nové publikaci v rámci projektu REWEU.

Evropská unie schválila čtrnáctý balík sankcí proti Rusku, konkrétně jde o 116 dalších osob. Koho nový balíček sankcí nejvíce postihne? Jak moc byly balíčky zatím účinné? V rozhovoru živě pro TN Live komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel Insitutu EUROPEUM.