Archiv článků

Předsedkyní Evropského parlamentu se opět stala Roberta Metsola, členka Evropské lidové strany. Europoslanci ji zvolil na první schůzi nového Evropského parlamentu. Pro maltskou europoslankyni hlasovala drtivá většina. Její zvolení pro STVR komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 v plném rozsahu zamíchala mezinárodním řádem po skončení studené války, postaveném na vzájemné závislosti a spolupráci mezi Východem a Západem. Evropská unie, která se po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 snažila navázat s Ruskem strategické vztahy, se nyní musí přizpůsobit geopolitické realitě ruského neo-revizionismu. Hugo Blewett-Mundy, výzkumný spolupracovník Institutu EUROPEUM, popisuje v práci čtyři oblasti, v nichž by se mohla politika EU vůči Rusku vyvíjet, aby lépe čelila této vznikající bezpečnostní situaci v Evropě.

Evropská komise oznámila, že vzhledem k vývoji maďarského předsednictví v Radě Evropské unie plánuje bojkotovat neformální jednání ministrů a posílat na ně místo eurokomisařů pouze vysoké úředníky. Viktor Orbán se stal terčem kritiky kvůli své nedávné cestě do Ruska, které označil za mírovou misi s cílem ukončení války na Ukrajině a které s vůdci ostatních států EU nekonzultoval. Ve vysílání Radiožurnálu tento krok komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Europoslanci budou na ustanovujícím zasedání ve Štrasburku volit nové vedení Evropského parlamentu. O post předsedkyně znovu usiluje maltská europoslankyně Roberta Metsola z lidovecké frakce. Ve čtvrtek budou vybírat i hlavu nové Evropské komise, přičemž většina lídrů podpořila současnou šéfku Ursulu von der Leyenovou. Pro ČT24 komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Po červnových eurovolbách bude Slovensko mít nejslabší zastoupení v nejpočetnější frakci Evropského parlamentu - Evropské lidové straně (EPP) - od svého vstupu do EU v roce 2004. Jedinou poslankyní ve frakci EPP bude Miriam Lexmann z Křesťanskodemokratického hnutí (KDH). Situaci pro Tiskovou agenturu Slovenské republiky komentoval vedoucí bruselské kanceláře a zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Žiga Faktor.

Podle výkonného ředitele Institutu EUROPEUM Martina Vokálka se budou evropská témata ve veřejném prostoru probírat častěji. Důvodem jsou nově zvolení europoslanci, kteří se tento týden sešli poprvé na plenárním zasedání ve Štrasburku. Jejich řady nejsou složeny pouze z politiků „tradičního rázu“, ale také z výrazných osobností s nekonvenčním přístupem. Jaké výzvy a změny můžeme očekávat od nového Evropského parlamentu? Poslechněte si v podcastu Českého rozhlasu Bruselské chlebíčky.

Minulý týden vyvrcholila jednání ohledně frakcí Evropského parlamentu. Co to vlastně frakce jsou a jaké mají úkoly? A jakou roli v nich budou hrát čeští europoslanci? Pro CNN Prima News na tyto otázky odpovídá zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Česká města by se mohla inspirovat v boji s vysokými teplotami ve jižní Evropě, například v Barceloně, která má efektivní plány a je dobře přizpůsobená extrémnímu horku. Barcelona disponuje více než dvěma stovkami klimatických útočišť v prostorách veřejně přístupných institucí, jako jsou muzea, galerie, úřady a knihovny, která poskytují pitnou vodu, klimatizaci a informační servis. Podle výzkumné spolupracovnice Kataríny Svitkové z Institutu EUROPEUM Česku chybí akční plány a reaguje na horko až v poslední chvíli. Připravenost na tropické dny je klíčová pro ochranu obyvatelstva, zejména seniorů a malých dětí, pro které jsou letní dny nejnáročnější.

Česká města se mohou inspirovat v boji s teplem v jižní Evropě, například v Barceloně, která má efektivní plány a je lépe přizpůsobená na vysoké teploty. Město má například více než dvě stovky takzvaných klimatických útočišť v prostorách veřejně dostupných muzeí, galerií, úřadů a knihoven, které poskytují pitnou vodu, klimatizaci a informační servis. Česká republika je však na horka nepřipravená. Pro ČTK komentovala výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM Katarína Svitková.

Tereza Novotná, výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM, ve svém článku pro Journal of European Integration, akademický časopis zaměřený na evropskou integraci, zkoumá emocionální dimenze zahraniční politiky EU, konkrétně její sankce v oblasti lidských práv proti Číně a Severní Koreji. Analýza ukazuje, jak emocionální faktory ovlivňují politická rozhodnutí a reakce, přičemž zdůrazňuje rozdílné výsledky v případech Číny a Severní Koreje a naznačuje, že integrace emocionálního povědomí může zvýšit účinnost politiky.

Lídr hnutí ANO Andrej Babiš nedávno spoluzaložil novou politickou skupinu v Evropském parlamentu s Viktorem Orbánem. Frakce Patrioti pro Evropu, považovaná za krajně pravicový blok, nyní zahrnuje mimo jiné strany Marine Le Pen a Geerta Wilderse. Premiér Petr Fiala ji označil za prorusky orientovanou. Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM, Babišovy kroky komentoval pro Český rozhlas.

Hnutí ANO se připojilo k nové frakci Patrioti pro Evropu, kterou spoluzaložilo s cílem efektivněji prosazovat národní zájmy v Evropě. Tato třetí největší frakce v Evropském parlamentu mimo jiné zahrnuje francouzské Národní sdružení Marine Le Penové a maďarský Fidesz Viktora Orbána. Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM, v podcastu Seznam Zpráv 5:59 mluvil o tom, jak může ovlivnit vnímání České republiky v zahraničí.