Archiv článků

Donald Trump si svojím krokem rozhněval soupeře i dlouhodobé spojence. Nová cla začnou platit už 5. dubna. Pro ta3 komentoval výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Donald Trump v podstatě vyhlásil obchodní válku celému světu, včetně svých nejbližších dosavadních spojenců. Dlouhodobě o Evropě mluví jako o konkurentech, teď se k nám chová jako k nepřátelům. Pro ta3 komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Dva roky staré a zatím nikdy nepoužité. Takzvaný nástroj o ochraně před hospodářským nátlakem je jednou z možností, po které může Evropská unie sáhnout v reakci na cla, která vyhlásil americký prezident Donald Trump. Krajní možností by bylo částečné odstřižení amerických bank od evropských veřejných zakázek. Jde o projekty v objemu až dvou bilionů eur ročně (asi 50 bilionů korun). Pro iROZHLAS komentuje analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Donald Trump uvalil na každý stát jiná cla, čímž úplně rozebral na atomy dosavadní pravidla hry, která se teď budou skládat znovu. Pro ČRo Dvojka komentuje zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Vladimír Putin opakovaně ukazuje, že jeho slovo neplatí a porušuje vlastní dohody. Ukrajina už jednou příměří s Ruskem uzavřela, Minské dohody, a Rusko je porušilo. Musí být tedy jasné, že případné příští budoucí podmínky příměří budou muset opravdu platit. Pro Horizont ČT24 komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

V Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM hledáme vedoucí/-ho výzkumného programu Zelená Evropa se zaměřením na témata jako je klimatická politika EU, dekarbonizace průmyslu, clean tech, konkurenceschopnost EU a Česka, role EU jako globálního hráče, spravedlivá transformace, klimatická adaptace, dopravní chudoba, fondy EU, politika soudržnosti a ekonomická bezpečnost.

Evropská unie čelí dvojí výzvě. Europarlament jedná o pokračování vojenské pomoci Ukrajině, zároveň ale musí reagovat na možné obchodní restrikce ze strany USA. Obě témata spojuje otázka evropské soběstačnosti a schopnosti bránit vlastní zájmy. Pro CNN Prima News komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Náš nejnovější policy brief je určen tvůrcům politik, zástupcům státních orgánů a expertům, kteří ovlivňují vývoj klimatické politiky v ČR. Text z pera výzkumné pracovnice Rebeky Hengalové a vedoucí programu Zelená Evropa Jany Abíkové mapuje dopravní potřeby nejzranitelnějších skupin obyvatel v ČR a poskytuje argumenty pro včasné a kompletní přijetí ETS2 a vhodnou alokaci SKF tak, aby dopravní chudoba byla minimalizována. Brief vyhodnocuje možná řešení a diskutovaná opatření, která by mohla být financována z národního Sociálního klimatického plánu a snížit tak dopad systému ETS2 na nízkopříjmové domácnosti.

Přestože se dopravní chudoba netýká většiny obyvatelstva, dostupná data ukazují, že má dopad na významnou a rostoucí část české společnosti, což z ní činí závažný problém, který nelze přehlížet nebo očekávat, že se časem vyřeší sám. Tento policy paper výzkumné pracovnice Rebeky Hengalové a vedoucí programu Green Europe Jany Abíkové podrobně popisuje zkušenosti občanů s chudobou v dopravě, nastiňuje příklady dobré praxe opatření ze zahraničí a vysvětluje možnosti využití Sociálního klimatického fondu pro zmírňování dopravní chudoby.

Tento projekt se zaměřuje na zkoumání potenciálních dopadů druhé fáze Evropského systému obchodování s emisemi (ETS2) na nejzranitelnější domácnosti v Evropě, s důrazem na minimalizaci rizik, která by mohla vést k veřejnému odporu proti politikám EU zaměřeným na dekarbonizaci dopravy. Cílem aktivit projektu je přispět k širšímu začlenění konceptu dopravní chudoby, jejími příčinami a řešeními, do českého kontextu.

Emisní povolenky na dopravu a bydlení mají začít platit od roku 2027. Premiér Petr Fiala chce účinnost směrnice posunout alespoň o jeden rok. Naopak hnutí ANO ji hodlá úplně zrušit, pokud se dostane k moci. Když ale Česko evropskou směrnici nepřijme, hrozí mu finanční postih. Situaci komentoval pro CNN Prima News analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Maďarsko čekají za rok volby a předvolební průzkumy předpovídají, že by premiér Viktor Orbán se svou stranou Fidesz mohl skončit v opozici. „Orbán má nejnižší podporu od roku 2010 a uvědomuje si to. Svými kroky proti opozici, LGBT a dalším si snaží udržet konzervativní jádro svých voličů,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz maďarský analytik Institutu EUROPEUM Oszkár Roginer-Hofmeister.