Archiv článků

Brusel bojkotuje maďarské předsednictví kvůli Viktorovi Orbánovi, který se rozhodl vyzkoušet hranice unijní jednoty během svého turné po Kyjevě, Moskvě a Pekingu, kde tvrdil, že jedná v zájmu míru. Jeho misi, která probíhala paralelně s ruským útokem na dětskou nemocnici v Kyjevě, ostře kritizovali evropští lídři. EU se od jeho kroku distancovala, a členské státy se dohodly na bojkotu neformálních schůzek v Maďarsku. Je možné, že Brusel přistoupí k dalším opatřením? Pro Respekt komentuje Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Pokud by Donald Trump zvítězil v nadcházejících amerických prezidentských volbách, obchodní vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy by mohly v příštím roce čelit vážným problémům. Trump totiž slíbil zavést univerzální desetiprocentní clo na veškeré zboží dovážené na americký trh. I když jeho rétorika směřuje především proti Číně, takové clo by výrazně postihlo i evropské výrobce. Připravuje se EU na možnost, že by se Trump opět stal prezidentem a toto opatření zavedl? A jak by si evropské firmy stály, kdyby příští prezidentkou USA byla demokratka Kamala Harris? Pro e15 komentuje Kateřina Davidová, seniorní výzkumnice Institutu EUROPEUM.

Nedávná analýza Českého statistického úřadu ukázala, že děti z nízkopříjmových rodin často zůstávají i v dospělosti v nižších příjmových skupinách. Více než třetina těch, kteří v dětství čelili finančním potížím, se stále nachází mezi nejméně majetnými. Klára Votavová, výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM, v rozhovoru pro Český rozhlas mluvila o tom, proč se Česku nedaří řešit přetrvávající chudobu a jakou roli hraje vzdělání v otázce sociálního postavení.

Projekt RevivEU, který realizují čtyři přední instituce v zemích V4, se zabývá potřebami, obavami a strachem občanů V4 ve čtyřech různých oblastech týkajících se EU. Činí tak prostřednictvím kvantitativního i kvalitativního výzkumu postojů občanů ke změně klimatu, migraci, covid-19 a právnímu státu. Analyzuje také vládní politiky v těchto čtyřech hlavních oblastech a způsob, jakým je komunikace těchto politik formulována ve veřejném diskurzu.

Česko letos slaví dvacet let členství v Evropské unii. Ta si mezitím prošla turbulentními roky spojenými s řadou krizí – od ekonomické přes migrační až po pandemickou a bezpečnostní. Bohatství Čechů se ale za ta léta zvýšilo o více než 40 procent a životní úroveň dosáhla 90 procent evropského průměru. Vyplývá to z dat, která při příležitosti výročí prezentoval Úřad vlády ČR. Český export pak díky členství v EU narostl o více než 320 procent. Další výzvy, jimž čelí EU nyní, komentuje Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Vláda Petra Fialy vysílá do boje o vlivné portfolio eurokomisaře ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu s cílem obsadit jednu z ekominicky zaměřených agend. Ty tradičně obsazují zástupci velkých evropských zemí, i tak ale nemusí být Síkela bez šancí. Hraje pro něj jeho profesní minulost i zvládnuté předsednictví ČR v Radě EU. Nad tím, zda by ale nebylo důležitější zaměřit se spíše na agendu, ve které lze v následujících letech očekávat zajímavou legislativní aktivitu, se pro Deník N zamyslel zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Mezi Budapeští a Varšavou začala diplomatická roztržka kvůli rozdílnému postoji obou zemí vůči Rusku. Nejprve maďarský premiér Viktor Orbán označil Polsko za zemi s nejvíce pokryteckou politikou v Evropě, Poláci vzápětí úder vrátili upozorněním na blízké vztahy s ruským prezidentem Putinem, které Orbán udržuje. Média mluví i o možném konci skupiny V4. Více o sporu mluvil v rozhovoru pro TN.cz výzkumník Institutu EUROPEUM Vít Havelka.

Z průzkumu pro Českou televizi vyplývá, že pouze 17 % Čechů je spokojeno se svou politickou reprezentací. Nespokojenost zesílila zejména po nedávných úsporných opatření, která měla řešit státní deficit, nepomáhá pak ani inflace, zvyšující se životní náklady, cenová politika v oblasti energií či špatná komunikace vlády. Klára Votavová, výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM, pro Český rozhlas rozebrala původ této nedůvěry a jak na ni chce reagovat Fialova vláda před parlamentními volbami v roce 2025.

Evropská komise plánuje zrušit současné osvobození od celních poplatků na levné zboží z čínských e-shopů. Doposud platila na zásilky ze zemí mimo EU hranice 150 eur. Připravovaná novela je součástí balíčku, který si klade za cíl zjednodušit a digitalizovat celní politiku EU. V rozhovoru pro CNN Prima News o tématu mluvila výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Rebeka Hengalová.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová požádala členské státy, aby ve svých nominacích na eurokomisaře předložili dvě jména místo jednoho. Jejím cílem je totiž vyvážený podíl můžu a žen v nové komisi. Žádost o dva kandidáty ale nemá oporu ve smlouvách. Pokud tak Česko nabídne pouze Jozefa Síkelu, nebudou z toho sice plynout žádné přímé následky, může to mít ale vliv na rozdělení portfolií, které má von der Leyenová ve svých rukou. Situaci okomentoval pro Český rozhlas Plus zástupce ředitele Instutut EUROPEUM Viktor Daněk.

Česká vláda nominuje na post eurokomisaře současného ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu, čímž usiluje o získání ekonomického portfolia. Obejdou tak požadavek předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen, aby navrhla kandidáty dva. O těchto rozhodnutích a jejich důsledcích v rozhovoru pro Český rozhlas mluvil Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Kandidátem české vlády na post eurokomisaře se stal Jozef Síkela. Co bylo klíčové pro toto rozhodnutí? A proč nebyla nominována Danuše Nerudová, i když Ursula von der Leyen požaduje na kandidátku ženu i muže? Jaký bude další harmonogram? Na tyto a další otázky pro ČT24 odpovídá Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.