Archiv článků

Evropská komise a vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku představily v březnu 2024 vůbec první Evropskou obrannou průmyslovou strategii (EDIS), která se zabývá klíčovými výzvami v evropském obranném průmyslu. Cílem strategie je zvýšit připravenost evropského obranného průmyslu, povzbudit členské státy k investicím do evropského obranného průmyslu a posílit společné evropské zadávání veřejných zakázek a vlastnictví v oblasti obrany. Členské státy EU ze střední Evropy sehrály klíčovou roli při podpoře Ukrajiny po zahájení ruské nevyprovokované a nezákonné invaze v plném rozsahu v únoru 2022. Zdůraznili rovněž, že je třeba zaměřit úsilí EU na nové iniciativy v oblasti obrany a obranného průmyslu, jako je akt na podporu výroby munice nebo posílení Evropského obranného fondu. Píše Timotej Kováčik, mladší výzkumný pracovník/analytik, který se ve Slovenské asociaci pro zahraniční politiku zaměřuje na otázky bezpečnosti a obrany, společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU a energetickou bezpečnost.

Již více než dvě desetiletí došlo k četným pokusům definovat a zarámovat vztahy mezi EU a NATO. Byla učiněna tři společná prohlášení a významné kroky vpřed, a přesto neexistuje jasná vize, jak by tyto dvě organizace měly spolupracovat efektivněji. Běžně přijatá myšlenka spolupráce vidí „NATO tahá za nitky a EU tlačí finanční prostředky“ v souladu s jejich povahou a rozsahem. Je tento nevyvážený vztah tou nejvhodnější strategií, jak čelit současným geopolitickým hrozbám? Ne. Ale lze tuto spolupráci zlepšit? Možná, ale zdá se, že se to snadněji řekne, než udělá. Poskytnout EU koherentní obrannou politiku a silnou průmyslovou základnu může být pro NATO velkou přidanou hodnotou, a to nejen v extrémním případě možného stažení USA. Píše Federica Mangiameli, programová manažerka a odborná pracovnice pro obranu a bezpečnost v GLOBSEC, ve své analýze.

Článek 7 je proti Maďarsku aktivovaný už řadu let, ale nikam to nevede. Je třeba jednomyslná shoda všech členských států EU, tedy kromě Maďarska. Pochybuji, že by k tomu mohlo, kdy dojít, míní zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Ruská agrese proti Ukrajině v únoru 2022 vrátila rozšíření EU jako prioritu politiky EU vůči sousedům a jako geopolitický nástroj k zajištění míru, stability a prosperity na celém kontinentu. To vedlo k tomu, že EU uznala snahu zemí přidruženého tria o vstup do EU a udělila status kandidátů na členství Ukrajině a Moldavsku v roce 2022 a Gruzii v roce 2023. V rekordně krátkém čase zahájily první dvě jmenované země v červnu 2024 také přístupový proces do EU. Zrychlil se také přístupový proces kandidátů ze západního Balkánu. Bosna a Hercegovina získala status kandidátské země a v roce 2022 byly zahájeny přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. Navzdory všeobecné shodě, že rozšíření je geopolitickou nutností, však otázka položená francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Bratislavě v roce 2023 - Jak to udělat? - zůstává stále nezodpovězena. Píše Marta Szpala, seniorní výzkumná pracovnice v oddělení pro střední Evropu v Centru pro východní studia.

Představujeme Vám další ze série regionálních debat Café Evropa, tentokrát budeme v Březnici!

Ruská invaze na Ukrajinu v plném rozsahu vedla k významným změnám v ukrajinském dopravním sektoru v důsledku narušení dodavatelských řetězců, toku zboží a poškození infrastruktury země. Ukrajinský dopravní systém prošel významnou transformací. Hranice země s Ruskem a Běloruskem a její vzdušný prostor byly uzavřeny. Dočasné zablokování provozu černomořských přístavů v prvních měsících plného rozsahu války přinutilo Ukrajinu vybudovat pozemní dopravní koridory do zemí EU a sousedního Moldavska, aby umožnila vývoz i dovoz zboží potřebného pro ekonomiku. Navzdory probíhající válce Ukrajina urychlila dlouho plánovanou reformu dopravního systému země s cílem přizpůsobit její infrastrukturu standardům EU a integrovat ji do evropské dopravní sítě. Píše Sandra Baniak, výzkumná pracovnice Centra východních studií v rámci programu Konektivita a regionální integrace.

Válka mezi Izraelem a Hizballáhem byla po fázi plné konfrontace zastavena příměřím uzavřeným na konci roku 2024. Situace však zdaleka není stabilní a její dopady jsou dlouhodobé. Překvapení způsobené útokem ze 7. října sdílí i Evropská unie. Nová iterace krize na Blízkém východě představovala pro evropské společenství další velkou politickou výzvu, která se překrývala s výzvami souvisejícími s rusko-ukrajinskou válkou, migrační krizí a dalšími naléhavými otázkami vyžadujícími zapojení Unie. Politika EU vůči Izraeli a Palestině se ocitla pod drobnohledem a situace opět poukázala na rozsáhlou míru rozporů mezi státy EU, což ovlivnilo sílu a vnímání jejích kroků. Píše Michał Wojnarowicz, analytik Izraele a Palestiny v programu pro Blízký východ a Afriku Polského institutu mezinárodních vztahů, ve svém politickém dokumentu.

Lídři Evropské unie se v Bruselu sejdou k jednání o obraně, konkurenceschopnosti a podpoře Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím jednal jak s Donaldem Trumpem, tak s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Evropa zůstává hlavním pilířem podpory Ukrajiny – navzdory snahám některých lídrů, jako je Viktor Orbán, o narušení jednoty sedmadvacítky. Ve Studiu 6 situaci komentuje výkonný ředitel Institutut EUROPEUM Martin Vokálek.

EUROPEUM Institut pro Evropskou politiku ve spolupráci s Mezinárodním festivalem dokumentárních filmů Ji.hlava Vás srdečně zve na exkluzivní promítání dokumentárního filmu Soudružky a soudruzi.

Na cestě k Evropě, která je obranyschopná, ale zároveň i sociálně soudržná a dokáže se připravit na klimatickou změnu, leží mnoho překážek. Pro Deník N komentovala výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM Klára Votavová.

Bruselská kancelář EUROPEUM, zastupující platformu Think Visegrad, ve spolupráci s IRSEM EUROPE - Institutem pro strategický výzkum při Vysoké vojenské škole, vás zve na odbornou diskusi o budoucnosti evropského obranného průmyslu.

Britský premiér vyzval své zahraniční kolegy k tlaku na ruského prezidenta Vladimíra Putina. Podaří se Evropě vytvořit dostatečný tlak, aby dostalo Rusko k jednacímu stolu a mohl by podobný tlak vyvinout Donald Trump? Pro CNN Prima News okomentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.