Archiv článků

Vladimír Putin opakovaně ukazuje, že jeho slovo neplatí a porušuje vlastní dohody. Ukrajina už jednou příměří s Ruskem uzavřela, Minské dohody, a Rusko je porušilo. Musí být tedy jasné, že případné příští budoucí podmínky příměří budou muset opravdu platit. Pro Horizont ČT24 komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

V Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM hledáme vedoucí/-ho výzkumného programu Zelená Evropa se zaměřením na témata jako je klimatická politika EU, dekarbonizace průmyslu, clean tech, konkurenceschopnost EU a Česka, role EU jako globálního hráče, spravedlivá transformace, klimatická adaptace, dopravní chudoba, fondy EU, politika soudržnosti a ekonomická bezpečnost.

Evropská unie čelí dvojí výzvě. Europarlament jedná o pokračování vojenské pomoci Ukrajině, zároveň ale musí reagovat na možné obchodní restrikce ze strany USA. Obě témata spojuje otázka evropské soběstačnosti a schopnosti bránit vlastní zájmy. Pro CNN Prima News komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Přestože se dopravní chudoba netýká většiny obyvatelstva, dostupná data ukazují, že má dopad na významnou a rostoucí část české společnosti, což z ní činí závažný problém, který nelze přehlížet nebo očekávat, že se časem vyřeší sám. Tento policy paper výzkumné pracovnice Rebeky Hengalové a vedoucí programu Green Europe Jany Abíkové podrobně popisuje zkušenosti občanů s chudobou v dopravě, nastiňuje příklady dobré praxe opatření ze zahraničí a vysvětluje možnosti využití Sociálního klimatického fondu pro zmírňování dopravní chudoby.

Tento projekt se zaměřuje na zkoumání potenciálních dopadů druhé fáze Evropského systému obchodování s emisemi (ETS2) na nejzranitelnější domácnosti v Evropě, s důrazem na minimalizaci rizik, která by mohla vést k veřejnému odporu proti politikám EU zaměřeným na dekarbonizaci dopravy. Cílem aktivit projektu je přispět k širšímu začlenění konceptu dopravní chudoby, jejími příčinami a řešeními, do českého kontextu.

Emisní povolenky na dopravu a bydlení mají začít platit od roku 2027. Premiér Petr Fiala chce účinnost směrnice posunout alespoň o jeden rok. Naopak hnutí ANO ji hodlá úplně zrušit, pokud se dostane k moci. Když ale Česko evropskou směrnici nepřijme, hrozí mu finanční postih. Situaci komentoval pro CNN Prima News analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Maďarsko čekají za rok volby a předvolební průzkumy předpovídají, že by premiér Viktor Orbán se svou stranou Fidesz mohl skončit v opozici. „Orbán má nejnižší podporu od roku 2010 a uvědomuje si to. Svými kroky proti opozici, LGBT a dalším si snaží udržet konzervativní jádro svých voličů,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz maďarský analytik Institutu EUROPEUM Oszkár Roginer-Hofmeister.

Víceletý finanční rámec (VFR) je klíčovým nástrojem EU určujícím výdajovou i příjmovou složku společného evropského rozpočtu. Jednání o dlouhodobém rozpočtu je na evropské úrovni jedním z těch nejdůležitějších a nejzdlouhavějších. Rozhoduje se při něm o celkových výdajích v tradičních oblastech, jako jsou zemědělství či koheze, ale také o nových prioritách, jako jsou obrana a konkurenceschopnost. Návrh finančního rámce pro období 2028-2034 by měla Evropská komise předložit do poloviny roku 2025, neformální jednání o podobě návrhu však probíhají již nyní na pracovní i politické úrovni – nový Evropský komisař pro rozpočet proto nyní objíždí členské státy a Komise spustila k tématu veřejnou konzultaci. Komise již představila hrubé obrysy příštího VFR, včetně většího zaměření na efektivitu, přidanou hodnotu a zjednodušování. Zároveň zdůraznila potřebu větší flexibility, aby rozpočet dokázal lépe reagovat na krize. Vzhledem k množství (staro)nových priorit, včetně obrany, klimatu a konkurenceschopnosti, se otevírá také otázka velikosti příštího evropského rozpočtu a nových vlastních zdrojů. Aktuální debata o českých prioritách v rámci příštího VFR je proto více než příhodná a Česko by mělo aktivně vstupovat do jednání na celoevropské úrovni. Podkladový dokument pro kulatý stůl Národního konventu o EU zpracovali Josef Bič (FSV VŠE) a Filip Křenek (EUROPEUM).

Evropská unie odmítá zlevnit energie zrušením emisních povolenek, přestože by to podle českých ekonomů a podnikatelů přineslo největší úlevu. Místo toho přichází s vlastním plánem, jak snížit ceny elektřiny a plynu. Situaci pro iDnes komentoval analytik Institutu Europeum Filip Křenek.

Francie a Velká Británie vyšlou na Ukrajinu tým expertů, který má zhodnotit potřeby tamní armády. Oznámily to na summitu koalice ochotných v Paříži, kde se sešli zástupci třiceti zemí včetně české delegace vedené premiérem Petrem Fialou. Co dalšího summit přinesl? A jakým směrem se mohou ubírat mírová jednání v následujících týdnech? Pro Český rozhlas Plus situace komentoval generální ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

V roce 2019 se zelená agenda stala vlajkovou lodí politiky Evropské komise tváří v tvář Evropské zelené dohodě. Po pěti letech znovuzvolená Ursula von der Leyenová by ráda tuto agendu zachovala jako prioritu číslo jedna i pro další politický cyklus a tento cíl vyjádřila i ve svých politických směrech. Mezitím vedly významné geopolitické události v posledních několika letech k nebývalému zájmu o bezpečnost dodávek energií a surovin. Tato témata si začala získávat značnou pozornost během pandemie Covid-19, poté dále prudce vzrostla během následujících energetických krizí a nakonec dosáhla vrcholu po vypuknutí rusko-ukrajinské války. Přestože otázka energetické bezpečnosti a bezpečnosti dodávek má globální dopady a diskutuje se o ní celosvětově, Evropa byla těmito výše uvedenými událostmi obzvláště zasažena, píše ve svém policy briefu Gábor Papp, výzkumný pracovník Maďarského institutu mezinárodních vztahů.

Evropské automobilky investují v USA už desítky let, a zavedení cel proto považují za ránu pod pás. Rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit 25% cla na automobily vyrobené mimo USA kritizuje i evropská asociace autoprůmyslu ACEA. Nové opatření podle výrobců nepřímo dopadne i na českou Škodovku a její dodavatele. Jak velký zásah to skutečně bude, záleží na konkrétním seznamu výrobků, na které se cla budou vztahovat — ten zatím znám není. Ministerstvo průmyslu a obchodu nicméně uklidňuje, že dopady na Česko by měly být spíše mírné. Pro CNN Prima News situaci komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.