Archiv článků

Evropští politici se obávají kroků amerického miliardáře Elona Muska. Nejnověji se obul do špiček britské politické scény, včetně premiéra Keira Starmera. Pro Horizont ČT24 jeho kroky komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Polsko se podruhé v historii dostává do čela předsednictví Rady EU, a to po třináctileté přestávce. Přebírá předsednictví po Maďarsku. Premiér Donald Tusk zdůraznil, že prioritou následujících šesti měsíců bude posílení bezpečnosti. Pro TN Live komentoval výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Přichází éra permanentní krize? Byly evropské volby volbami, které nic nerozhodly? A je Evropská unie řešením problémů nebo jejich zdrojem? Pro deník Právo komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Níže najdete všechny naše newslettery za rok 2025. Nezapomeňte je odebírat, ať máte vždy nejnovější informace o tom, co se u nás v Institutu EUROPEUM děje.

Rok 2024 znamenal důležitý okamžik v procesu rozšiřování Evropské unie. Významného pokroku došlo zejména v případě Ukrajiny, Moldavska a Černé Hory, země ale čelí přetrvávajícím problémům. Tento dokument analyzuje příležitosti a výzvy v procesu rozšiřování EU po roce 2024, zkoumá vzájemné vazby mezi integrací a demokratizací EU, rozšířením a vnitřní reformou EU a navrhuje schůdnou cestu pro udržení důvěryhodnosti a vlivu EU v kandidátských zemích.

Na konferenci „Resilient Europe“, která se konala v Praze v říjnu 2024, se sešli přední odborníci z celé Evropy, aby se podělili o své zkušenosti a osvědčené postupy, kterým čelí při potírání hrozeb jako jsou dezinformace ze strany Ruska, taktiky hybridní války, které usilují o destabilizaci demokratických institucí a podkopávají důvěru veřejnosti. Tento strategický dokument shrnuje hlavní poznatky z konference do tří základních kategorií: hybridní hrozby, manipulace s informacemi v digitálním prostoru a strategická komunikace. Tyto kategorie zahrnují širokou škálu opatření přijatých evropskými státy a institucemi k zajištění demokratické odolnosti a tento dokument dále identifikuje nejnaléhavější výzvy a příležitosti pro budoucí úsilí. Shrnuli Jonáš Syrovátka z Institutu EUROPEUM, Veronika Víchová z Centra pro informovanou společnost a Nikoleta Nemečkayová z Asociace pro mezinárodní otázky.

Od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 získalo rozšíření Evropské unie novou dynamiku a toto téma se dostalo do popředí politických diskusí. Zdůrazňuje potřebu posílit geopolitické postavení a bezpečnost EU prostřednictvím rozšíření. Přetrvávají však značné výzvy, zejména pokud jde o účinnost a důvěryhodnost současného přístupového procesu. Ve svém blogu píše stážistka Institutu EUROPEUM Šárka Soukupová.

Existuje celá řada způsobů, jak mohou výnosy z ETS2 a financování ze Sociálního klimatického fondu podpořit dekarbonizaci pro nízkopříjmové domácnosti a zohlednit tak rozdílné potřeby komunit, regionů a členských států. Pokud budou tyto iniciativy řešeny včas, mohou podpořit nejen ekologickou, ale i sociálně citlivou a spravedlivou transformaci. Jak přesně může být Fond alokován a jaké jsou jeho kapacity jsou hlavní otázky tohoto policy briefu, který napsala Rebeka Hengalová v rámci výzkumné stáže s Think Visegrad.

Fenomén neliberalismu, který je základním kamenem stále populárnějšího pojmu neliberální demokracie, získává v celosvětové politické diskusi stále větší váhu. V Evropské unii (EU) vede upevňování většinového, nativistického vedení k tomu, že mnohé členské státy ustupují od progresivních programů a otevřeně prosazují politiky, které podkopávají práva menšin a liberálně-demokratický systém brzd a protivah. Píše Alejandro Esteso Pérez, hostující výzkumník Institutu EUROPEUM.

Faerské ostrovy, které se nacházejí v severním Atlantiku, se odedávna spoléhají na rybolov, který je základem jejich hospodářství a utváří jejich hospodářskou a sociální identitu. Pokles zaměstnanosti v tomto odvětví v posledních desetiletích spolu s globálními problémy nadměrného rybolovu však ukazuje na křehkost této závislosti. Píše stážistka Bára Auerová na svém blogu.

První z doplňkových aktů stanovuje průmyslové standardy pro bezdrátové nabíjení, takzvaný elektrický silniční systém, tedy nabíjení za jízdy, komunikaci mezi vozidlem a sítí, a zásobování vodíkem. Pro Ekonomický deník komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

V4 jako kolektiv představuje obzvláště zajímavou případovou studii minilateralismu v rámci EU vzhledem k četným opakováním a případům využití tohoto místa různými českými, maďarskými, polskými a slovenskými národními vládami. Tyto čtyři středoevropské státy jsou již dlouho ohrožovány velmocí na východě - Ruskem - a velmocí na západě - Německem. Při řízení procesu zbavování se stínu komunistické éry se V4 nejprve projevila přirozenou spřízněností těchto států s cílem dosáhnout vstupu do EU, rozvíjet tržní hospodářství a vytvořit instituce západního typu. Píše Henry Barrett ve svém Policy Paperu.