Archiv článků

Projekt RevivEU, který realizují čtyři přední instituce v zemích V4, se zabývá potřebami, obavami a strachem občanů V4 ve čtyřech různých oblastech týkajících se EU. Činí tak prostřednictvím kvantitativního i kvalitativního výzkumu postojů občanů ke změně klimatu, migraci, covid-19 a právnímu státu. Analyzuje také vládní politiky v těchto čtyřech hlavních oblastech a způsob, jakým je komunikace těchto politik formulována ve veřejném diskurzu.

Česko letos slaví dvacet let členství v Evropské unii. Ta si mezitím prošla turbulentními roky spojenými s řadou krizí – od ekonomické přes migrační až po pandemickou a bezpečnostní. Bohatství Čechů se ale za ta léta zvýšilo o více než 40 procent a životní úroveň dosáhla 90 procent evropského průměru. Vyplývá to z dat, která při příležitosti výročí prezentoval Úřad vlády ČR. Český export pak díky členství v EU narostl o více než 320 procent. Další výzvy, jimž čelí EU nyní, komentuje Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Vláda Petra Fialy vysílá do boje o vlivné portfolio eurokomisaře ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu s cílem obsadit jednu z ekominicky zaměřených agend. Ty tradičně obsazují zástupci velkých evropských zemí, i tak ale nemusí být Síkela bez šancí. Hraje pro něj jeho profesní minulost i zvládnuté předsednictví ČR v Radě EU. Nad tím, zda by ale nebylo důležitější zaměřit se spíše na agendu, ve které lze v následujících letech očekávat zajímavou legislativní aktivitu, se pro Deník N zamyslel zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Mezi Budapeští a Varšavou začala diplomatická roztržka kvůli rozdílnému postoji obou zemí vůči Rusku. Nejprve maďarský premiér Viktor Orbán označil Polsko za zemi s nejvíce pokryteckou politikou v Evropě, Poláci vzápětí úder vrátili upozorněním na blízké vztahy s ruským prezidentem Putinem, které Orbán udržuje. Média mluví i o možném konci skupiny V4. Více o sporu mluvil v rozhovoru pro TN.cz výzkumník Institutu EUROPEUM Vít Havelka.

Z průzkumu pro Českou televizi vyplývá, že pouze 17 % Čechů je spokojeno se svou politickou reprezentací. Nespokojenost zesílila zejména po nedávných úsporných opatření, která měla řešit státní deficit, nepomáhá pak ani inflace, zvyšující se životní náklady, cenová politika v oblasti energií či špatná komunikace vlády. Klára Votavová, výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM, pro Český rozhlas rozebrala původ této nedůvěry a jak na ni chce reagovat Fialova vláda před parlamentními volbami v roce 2025.

Evropská komise plánuje zrušit současné osvobození od celních poplatků na levné zboží z čínských e-shopů. Doposud platila na zásilky ze zemí mimo EU hranice 150 eur. Připravovaná novela je součástí balíčku, který si klade za cíl zjednodušit a digitalizovat celní politiku EU. V rozhovoru pro CNN Prima News o tématu mluvila výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Rebeka Hengalová.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová požádala členské státy, aby ve svých nominacích na eurokomisaře předložili dvě jména místo jednoho. Jejím cílem je totiž vyvážený podíl můžu a žen v nové komisi. Žádost o dva kandidáty ale nemá oporu ve smlouvách. Pokud tak Česko nabídne pouze Jozefa Síkelu, nebudou z toho sice plynout žádné přímé následky, může to mít ale vliv na rozdělení portfolií, které má von der Leyenová ve svých rukou. Situaci okomentoval pro Český rozhlas Plus zástupce ředitele Instutut EUROPEUM Viktor Daněk.

Česká vláda nominuje na post eurokomisaře současného ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu, čímž usiluje o získání ekonomického portfolia. Obejdou tak požadavek předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen, aby navrhla kandidáty dva. O těchto rozhodnutích a jejich důsledcích v rozhovoru pro Český rozhlas mluvil Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Kandidátem české vlády na post eurokomisaře se stal Jozef Síkela. Co bylo klíčové pro toto rozhodnutí? A proč nebyla nominována Danuše Nerudová, i když Ursula von der Leyen požaduje na kandidátku ženu i muže? Jaký bude další harmonogram? Na tyto a další otázky pro ČT24 odpovídá Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Maďarský premiér Viktor Orbán se ujal předsednictví v Radě EU teprve před necelým měsícem, ale již stihl vyvolat pobouření unijních institucí i většiny členských států svou nepovolenou „mírovou“ misí do Ruska a Číny. Během této mise se nechal prezentovat jako zástupce celé Evropské unie, i když k tomu neměl žádné oprávnění. Evropští politici na tuto situaci reagovali prvními odvetnými opatřeními. Jak bude Viktor Orbán pokračovat? Jaké strategie a taktiky by mohl maďarský premiér používat během svého předsednictví? Pro e15 komentoval Oszkár Roginer-Hofmeister, výzkumný pracovník Institutu EUROPEUM.

Zůstává Jozef Síkela favoritem na post českého eurokomisaře? Jaké portfolio by bylo pro Česko nejvíce žádoucí? Jak pravděpodobné je, že vznikne resort eurokomisaře pro obranu? Pro CNN Prima News komentuje Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Ruská ropa od společnosti Lukoil stále neproudí přes území Ukrajiny na Slovensko a do Maďarska. Ukrajina v červnu jednostranně rozhodla o zákazu tranzitu ropy od Lukoilu, protože tuto firmu zařadila na svůj sankční seznam. Slovensko a Maďarsko se obrátily na Evropskou komisi, aby pomohla tento problém vyřešit. Co může EU v této situaci udělat? Jakou roli může hrát asociační dohoda s Ukrajinou při řešení tohoto sporu? Komentuje Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.