Menu
Nadcházející události
Uplynulé události
20. března 2025

Debata Café Evropa: Co všechno se mění s klimatem?

Představujeme Vám další ze série regionálních debat Café Evropa, tentokrát budeme v Březnici!
18. března 2025

Ji.hlava 2025 | Promítání filmu Soudružky a soudruzi

EUROPEUM Institut pro Evropskou politiku ve spolupráci s Mezinárodním festivalem dokumentárních filmů Ji.hlava Vás srdečně zve na exkluzivní promítání dokumentárního filmu Soudružky a soudruzi.
17. března 2025

Evropská obrana na rozcestí - může EU vybudovat silnější obranný průmysl?

Bruselská kancelář EUROPEUM, zastupující platformu Think Visegrad, ve spolupráci s IRSEM EUROPE - Institutem pro strategický výzkum při Vysoké vojenské škole, vás zve na odbornou diskusi o budoucnosti evropského obranného průmyslu.
13. března 2025

Co nového v Evropském parlamentu? Reflexe plenárního zasedání

Rádi bychom Vás pozvali na první ze série debat, která přináší aktuální pohled na klíčová témata projednávaná na plenárních zasedání Evropského parlamentu. Cílem diskusí je nabídnout srozumitelný přehled přijatých rozhodnutí a jejich širší dopad na Evropskou unii i Českou republiku. Každá debata poskytne prostor pro reflexi zásadních legislativních a politických kroků Evropského parlamentu, přímou diskusi s europoslanci a experty, a umožní otevřený dialog s odbornou i širokou veřejností.
5. března 2025

Kulatý stůl: Orientace v nejistotě - ekonomická bezpečnost EU v éře geopolitického soupeření

Bruselská kancelář EUROPEUM a Stiftung Wissenschaft und Politik vás zvou na odbornou diskusi pod záštitou Think Visegrad Platform o budoucnosti ekonomické bezpečnosti EU ve stále nestabilnějším globálním prostředí.
5. března 2025

Webinář: Jak Češi skutečně cestují?

Co skutečně ovlivňuje výběr dopravního prostředku? Jak Češi nejraději cestují a co jim brání v přechodu na elektromobily? Připojte se k nám na JustGreen webinář kde představíme čerstvá data o návycích české mobility.
V médiích
Projekty
Publikace
25. března 2025

ČRo Plus | Zelená dohoda versus obrana? Obě priority mohou jít ruku v ruce

V době zhoršující se bezpečnostní situace se stále častěji ozývají hlasy volající po přehodnocení rozpočtových priorit. Měli bychom místo dekarbonizace investovat více do obrany? Lze vůbec financovat Zelenou dohodu a zároveň udržet efektivní obranné kapacity? Pro Český Rozhlas Plus komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.
22. března 2025

CNN Prima News | Závěry Evropské rady k Ukrajině nejsou závazné, upozorňuje analytička

Podle očekávání našlo 26 vedoucích představitelů EU v otázce Ukrajiny shodu. . Text sice nepřinesl žádné nové závazky, ukázal ale „nový standard“ silných prohlášení bez souhlasu sta procent členů Evropské rady. Situaci komentuje analytička Institutu EUROPEUM Zuzana Krulichová.
21. března 2025

Radio Prostor | Prezident Petr Pavel navštívil Moldavsko. Jaká je cesta země do Unie?

Prezident Petr Pavel se tento týden vydal do Moldavska. V rámci státní návštěvy chce řešit bilaterální vztahy obou zemí a také současnou bezpečnostní situaci v Evropě a ve světě. Vztahy Česka s Moldavskem komentoval ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.
20. března 2025

STVR | Summit EU: O obraně i konkurenceschopnosti

V Bruselu jednali představitelé členských zemí o nespočtu otázkách. Jedním z nich je pokračování další vojenské pomoci Ukrajině. Společné prohlášení o pokračování pomoci podpořilo dvacet šest členských států, proti bylo Maďarsko. Jakou váhu má toto prohlášení, pokud není jednomyslné? Pro STVR komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.
20. března 2025

TN.cz | Summit lídrů EU

Zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk pro TN Live okomentoval summit v Bruselu, který se zaměřuje na konkurenceschopnost, obranu a jednotnost Evropy. Dále také rozebral současnou bezpečnostní situaci na mezinárodní scéně.
20. března 2025

Seznam Zprávy | Článek 7 je proti Maďarsku aktivovaný, ale nikam to nevede, varuje analytik

Článek 7 je proti Maďarsku aktivovaný už řadu let, ale nikam to nevede. Je třeba jednomyslná shoda všech členských států EU, tedy kromě Maďarska. Pochybuji, že by k tomu mohlo, kdy dojít, míní zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.
1. června 2026

JustGreen

Cílem projektu JustGreen je zapojit občany zemí V4 do debat a dalších forem veřejné angažovanosti v oblasti dekarbonizace ve třech oblastech, které úzce souvisejí s jejich každodenním životem: bydlení, doprava a trh práce. Zapojení veřejnosti spolu s výzkumem má poukázat na konkrétní překážky, s nimiž se občané a komunity setkávají při zavádění opatření šetrných ke klimatu nebo při přizpůsobování se politikám EU v oblasti dekarbonizace.
31. prosince 2025

Celebrating 25 Years of Czech Republic’s NATO Accession

Cílem tohoto projektu je oslavit 25. výročí vstupu České republiky do NATO, který proběhl 12. března 1999. Projekt vychází z historického kontextu vzniku NATO 4. dubna 1949 a jeho hlavním záměrem je oslavit tento důležitý milník. K tomu patří i informování veřejnosti o konkrétních výhodách členství České republiky v NATO a prohloubení povědomí o roli NATO a Spojených států při zajišťování bezpečnosti ve střední a východní Evropě. Dalším cílem je ukázat sílu a přínosy partnerství mezi Spojenými státy a Českou republikou.
31. prosince 2025

Pomoc nezávislým médiím a organizacím občanské společnosti při zajištění přístupu k spolehlivým informacím o Evropské unii a rozšíření EU na sociální média v Arménii.

Cílem projektu je zajistit přístup k spolehlivým informacím o Evropské unii a procesu jejího rozšíření v prostředí arménských sociálních médií.
2. prosince 2025

Nízkoemisní materiály pro český automobilový průmysl

Projekt Nízkoemisní materiály pro český automotive je v pořadí pátým projektem EUROPEUM zaměřeným na dekarbonizaci českého automobilového průmyslu. Cílem projektu pro rok 2024/2025 je zlepšit porozumění materiálovým tokům a regulatorním překážkám v automobilovém sektoru; přenést do českého prostředí osvědčené postupy z mezinárodního kontextu; a identifikovat klíčové oblasti českých a evropských politik, které je třeba zlepšit, aby automobilový průmysl dokázal čelit výzvám dekarbonizace a zachování své konkurenceschopnosti.
31. října 2025

Platform Revolution: utváření budoucnosti pro práci v EU a na západním Balkáně

Projekt Platform Revolution se soustředí na rychlý rozvoj práce v platformách na západním Balkáně a v EU. Tento nový fenomén zaznamenal od pandemie rychlý růst, zejména díky digitálním platformám, jako je „Upwork“.
31. října 2025

REWEU

Projekt (Re)uniting the East and West: Reflections on the 2004 EU enlargement (REWEU) je zaměřen na připomenutí „velkého rozšíření“ EU v roce 2004 u příležitosti jeho 20. výročí v květnu 2024. Tato událost měla řadu pozitivních dopadů na utváření Evropy jak ji známe dnes, posílila její bezpečnost, hospodářský potenciál a rozšířila demokracii, princip řádné správy a evropské hodnoty po celém evropském kontinentu.
27. března 2025

Policy Brief | Úloha surovinové diplomacie Evropské unie v zelené tranzici

V roce 2019 se zelená agenda stala vlajkovou lodí politiky Evropské komise tváří v tvář Evropské zelené dohodě. Po pěti letech znovuzvolená Ursula von der Leyenová by ráda tuto agendu zachovala jako prioritu číslo jedna i pro další politický cyklus a tento cíl vyjádřila i ve svých politických směrech. Mezitím vedly významné geopolitické události v posledních několika letech k nebývalému zájmu o bezpečnost dodávek energií a surovin. Tato témata si začala získávat značnou pozornost během pandemie Covid-19, poté dále prudce vzrostla během následujících energetických krizí a nakonec dosáhla vrcholu po vypuknutí rusko-ukrajinské války. Přestože otázka energetické bezpečnosti a bezpečnosti dodávek má globální dopady a diskutuje se o ní celosvětově, Evropa byla těmito výše uvedenými událostmi obzvláště zasažena, píše ve svém policy briefu Gábor Papp, výzkumný pracovník Maďarského institutu mezinárodních vztahů.
20. března 2025

Policy Brief | Papírový tygr nebo projekt, který mění pravidla hry: Evropská obranná průmyslová strategie a názory ze střední Evropy

Evropská komise a vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku představily v březnu 2024 vůbec první Evropskou obrannou průmyslovou strategii (EDIS), která se zabývá klíčovými výzvami v evropském obranném průmyslu. Cílem strategie je zvýšit připravenost evropského obranného průmyslu, povzbudit členské státy k investicím do evropského obranného průmyslu a posílit společné evropské zadávání veřejných zakázek a vlastnictví v oblasti obrany. Členské státy EU ze střední Evropy sehrály klíčovou roli při podpoře Ukrajiny po zahájení ruské nevyprovokované a nezákonné invaze v plném rozsahu v únoru 2022. Zdůraznili rovněž, že je třeba zaměřit úsilí EU na nové iniciativy v oblasti obrany a obranného průmyslu, jako je akt na podporu výroby munice nebo posílení Evropského obranného fondu. Píše Timotej Kováčik, mladší výzkumný pracovník/analytik, který se ve Slovenské asociaci pro zahraniční politiku zaměřuje na otázky bezpečnosti a obrany, společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU a energetickou bezpečnost.
20. března 2025

Policy Brief | Posílení součinnosti mezi EU a NATO v zájmu posílení evropské obrany

Již více než dvě desetiletí došlo k četným pokusům definovat a zarámovat vztahy mezi EU a NATO. Byla učiněna tři společná prohlášení a významné kroky vpřed, a přesto neexistuje jasná vize, jak by tyto dvě organizace měly spolupracovat efektivněji. Běžně přijatá myšlenka spolupráce vidí „NATO tahá za nitky a EU tlačí finanční prostředky“ v souladu s jejich povahou a rozsahem. Je tento nevyvážený vztah tou nejvhodnější strategií, jak čelit současným geopolitickým hrozbám? Ne. Ale lze tuto spolupráci zlepšit? Možná, ale zdá se, že se to snadněji řekne, než udělá. Poskytnout EU koherentní obrannou politiku a silnou průmyslovou základnu může být pro NATO velkou přidanou hodnotou, a to nejen v extrémním případě možného stažení USA. Píše Federica Mangiameli, programová manažerka a odborná pracovnice pro obranu a bezpečnost v GLOBSEC, ve své analýze.
20. března 2025

Policy Brief | Jak připravit EU na rozšíření: Pohled členských států na rozšíření EU

Ruská agrese proti Ukrajině v únoru 2022 vrátila rozšíření EU jako prioritu politiky EU vůči sousedům a jako geopolitický nástroj k zajištění míru, stability a prosperity na celém kontinentu. To vedlo k tomu, že EU uznala snahu zemí přidruženého tria o vstup do EU a udělila status kandidátů na členství Ukrajině a Moldavsku v roce 2022 a Gruzii v roce 2023. V rekordně krátkém čase zahájily první dvě jmenované země v červnu 2024 také přístupový proces do EU. Zrychlil se také přístupový proces kandidátů ze západního Balkánu. Bosna a Hercegovina získala status kandidátské země a v roce 2022 byly zahájeny přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. Navzdory všeobecné shodě, že rozšíření je geopolitickou nutností, však otázka položená francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Bratislavě v roce 2023 - Jak to udělat? - zůstává stále nezodpovězena. Píše Marta Szpala, seniorní výzkumná pracovnice v oddělení pro střední Evropu v Centru pro východní studia.
20. března 2025

Policy Brief | Transformace ukrajinského dopravního systému a jeho perspektivy pro integraci do EU

Ruská invaze na Ukrajinu v plném rozsahu vedla k významným změnám v ukrajinském dopravním sektoru v důsledku narušení dodavatelských řetězců, toku zboží a poškození infrastruktury země. Ukrajinský dopravní systém prošel významnou transformací. Hranice země s Ruskem a Běloruskem a její vzdušný prostor byly uzavřeny. Dočasné zablokování provozu černomořských přístavů v prvních měsících plného rozsahu války přinutilo Ukrajinu vybudovat pozemní dopravní koridory do zemí EU a sousedního Moldavska, aby umožnila vývoz i dovoz zboží potřebného pro ekonomiku. Navzdory probíhající válce Ukrajina urychlila dlouho plánovanou reformu dopravního systému země s cílem přizpůsobit její infrastrukturu standardům EU a integrovat ji do evropské dopravní sítě. Píše Sandra Baniak, výzkumná pracovnice Centra východních studií v rámci programu Konektivita a regionální integrace.
20. března 2025

Policy Brief | Po 7. říjnu: politika EU vůči izraelsko-palestinskému konfliktu v letech 2023-2024

Válka mezi Izraelem a Hizballáhem byla po fázi plné konfrontace zastavena příměřím uzavřeným na konci roku 2024. Situace však zdaleka není stabilní a její dopady jsou dlouhodobé. Překvapení způsobené útokem ze 7. října sdílí i Evropská unie. Nová iterace krize na Blízkém východě představovala pro evropské společenství další velkou politickou výzvu, která se překrývala s výzvami souvisejícími s rusko-ukrajinskou válkou, migrační krizí a dalšími naléhavými otázkami vyžadujícími zapojení Unie. Politika EU vůči Izraeli a Palestině se ocitla pod drobnohledem a situace opět poukázala na rozsáhlou míru rozporů mezi státy EU, což ovlivnilo sílu a vnímání jejích kroků. Píše Michał Wojnarowicz, analytik Izraele a Palestiny v programu pro Blízký východ a Afriku Polského institutu mezinárodních vztahů, ve svém politickém dokumentu.

Sledujte nás na X

Trump tvrdí, že zvýšení cel pro lidi a společnosti nakupující zahraniční produkty posílí domácí výrobu. Cla by ale zasáhla spojence. Pro ČRo Plus komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM @ViktorDanek_

Celý rozhovor si můůžete poslechnout zde: https://shorturl.at/bK7tN

🤝 Máme pro vás další nabídku stáží, tentokrát do výzkumných týmů!

Hledáme dohromady 3 stážisty do našich výzkumných programů Global Europe 🌍, Green Europe 🌱 a Just Europe ⚖️.

Více informací naleznete na našem webu: https://www.europeum.org/nabidky/nabidka-stazi-do-programu-green-europe-global-europe-a-just-europe/

4

Načíst více

Poslechněte si náš podcast

Partneři

Napište nám

Můžete nás kontaktovat vyplněním formuláře níže, e-mailem, telefonicky nebo prostřednictvím sociálních médií.

Kontakt
chevron-down
linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram