Hospodářské noviny | Klima ustupuje bezpečnosti a ekonomice. Polevit nyní v zelené transformaci by ale byla strategická chyba
Letošní volby do Evropského parlamentu vedly k debatám o pokračování evropského plánu snižování emisí skleníkových plynů na čistou nulu do roku 2050, a to navzdory událostem posledních let, které naznačují potřebu přehodnotit tento plán. Výsledky voleb neznamenaly pro evropské zelené ambice takovou ztrátu, jakou se očekávalo. Priorita klima a životní prostředí již není pro většinu Evropanů na tak vysoké úrovni jako před pěti lety, což odráží aktuální politické a mezinárodní výzvy, jako je bezpečnost, ekonomická prosperita a konkurenceschopnost evropského průmyslu. Kateřina Davidova, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, napsala na toto téma komentář pro Hospodářské noviny.
26. června 2024
To ovšem neznamená, že rizika spojená se změnou klimatu nejsou stále reálná. Naopak, každý rok je teplejší než ten předchozí a škody způsobené či umocněné klimatickou změnou dosahují jen v EU přes 50 miliard eur ročně. Evropa je navíc nejrychleji se oteplujícím kontinentem a Česká republika může očekávat až dvojnásobné oteplení oproti globálnímu průměru. Pokud se nepodaří globální růst teploty udržet na 1,5 °C oproti předindustriální době, můžou klimatické škody dosáhnout 38 trilionů dolarů ročně; šestkrát více, než kolik by světovou ekonomiku stála opatření na dostatečně rychlé snížení emisí skleníkových plynů.
Celý komentář Kateřiny Davidové si můžete přečíst zde.
Související články
