EU MONITOR: Jak vnímají Češi evropskou obrannou politiku?

• Dne 28. května 2017 překvapila německá kancléřka svět prohlášením vyzývajícím Evropu, aby „vzala svůj osud do svých vlastních rukou“ s tím, že „období, ve kterém jsme se mohli do jisté míry plně spolehnout na ostatní“ je nenávratně pryč. Odborníci vnímali její proslov jako mezník v dlouhodobém evropském obranném paradigmatu. Od konce druhé světové války totiž závisela evropská bezpečnost na Spojených státech a po rozpadu Sovětského svazu byl americký obranný štít dále rozšířen na bývalé sovětské satelity ve střední Evropě. Evropané se začali ptát sami sebe, zdali vojenská závislost na USA není pro Evropu brzdou v prosazování jejích vlastních zájmů a pohledu na fungování světa. Odchod Spojeného království z Evropské unie následně ještě zvýšil krizi evropských obranných struktur, jelikož EU tím ztratila členský stát s nejsilnější armádou, křeslo v Radě bezpečnosti a velkou část svého jaderného arzenálu.
• V reakci na tyto události se evropští lídři sešli krátce po referendu o Brexitu v Bratislavě a rozhodli zahájit strukturovanou obrannou spolupráci PESCO. Cílem nebylo pouze obnovit integrační proces v období po Brexitu, ale také posílit evropský obranný výzkum a poskytnout EU chybějící vojenskou sílu.

V první řadě Češi nemají hlubší znalosti o tom, jak EU funguje, jaké politiky provádí a jak mohou čeští zástupci ovlivňovat rozhodování EU. Současně ve veřejné diskuzi chybí kvalifikovaná debata o důležitých otázkách EU, která se obvykle omezuje na menší a senzacechtivé otázky, jako je regulace výrobků v rámci jednotného trhu (např. zákaz názvu pomazánkového máslo, zákaz jednorázového použití plastů nebo omezení síly motoru ve vysavačích). To vede k obecnému pocitu, že se EU zaměřuje na nedůležité problémy nebo že postrádá schopnost řešit velké výzvy, jako jsou migrace, terorismus a ochrana hranic.

Celý článek EU monitor si můžete přečíst pomocí tlačítka PDF (česky | anglicky) na pravé straně.