Menu
HomeHome  ›  Články a publikace  ›  Nový VFR – pět výzev pro Českou republiku

Nový VFR – pět výzev pro Českou republiku

Náš Vít Havelka analyzuje ve svém nejnovějším policy paperu první návrh nového víceletého finančního rámce. Zároveň zkoumá, co je v této souvislosti v sázce pro Českou republiku a jaké hlavní výzvy leží před jejími vyjednávači.
2. května 2018

Shrnutí

Policy paper vychází z předpokladu, že mezi hlavní zájmy České republiky patří omezení radikálních škrtů v obálce Politiky soudržnosti určené ČR, zachování současného systému přímých plateb Společné zemědělské politiky (dále SZP) a posílení kapitol zabývající se ochranou hranic, obranou, vnitřní bezpečností a rozvojovou pomocí. Tohoto však nebude možné dosáhnout bez zvětšení objemu budoucího VFR. Dá se tedy očekávat, že členské státy budou muset odvádět do evropského rozpočtu více než v současnosti. Na základě těchto předpokladů by měla ČR zvážit následující doporučení:

Velikost a pružnost

  • Česká republika by měla podporovat navýšení evropského rozpočtu. Toto by totiž omezilo hrozbu radikálních škrtů v Politice soudržnosti a Společné zemědělské politice, což jsou zároveň pro ČR dvě nejdůležitější politiky EU.
  • Pružnost nového VFR by měla být zvětšena za pomoci tří opatření: reformy Zvláštních nástrojů stojících mimo současný VFR; povinného plánování rozpočtových rezerv, které bude možné přesouvat mezi jednotlivými rozpočtovými kapitolami; omezením současného počtu rozpočtových položek.

Zdroje

  • Česká republika by měla souhlasit s růstem svých příspěvků do evropského rozpočtu.
  • Vláda ČR by měla zvážit přeměnu současného vlastního zdroje založeného na DPH. Dále by se neměla bránit zavedení ražebného jako zdroje pro potencionální rozpočet Eurozóny.

Priority

  • Budoucí VFR by měl co nejlépe odpovídat tomu, co požadují Evropané po Evropské unii.
  • S ohledem na české průzkumy veřejného mínění by měla česká vláda prosazovat posílení rozpočtových kapitol Bezpečnost a občanství, Globální Evropa a obrana.

Politika soudružnosti

  • V případě, že by mělo na evropské úrovni dojít k omezení prostředků zaměřených na Politiku soudržnosti, měla by se Česká republika zasazovat o vertikální, nikoliv horizontální škrty.
  • Česká vláda by také měla propagovat novou klasifikaci regionů, která by lépe rozlišovala rozdíly v ekonomické výkonosti regionů.
  • Bylo by také dobré omezit množství prioritních oblastí financovaných Evropskými strukturálními a investičními fondy. Evropská pomoc by díky tomu mohla být účinnější a viditelnější.

Společná zemědělská politika

  • Česká republika by měla odmítat zastropování přímých plateb, protože takové opatření by výrazně ohrozilo české farmáře z důvodu historicky dané struktury českých zemědělských podniků.
  • Pokud by takové opatření bylo neprosaditelné, bylo by dobré podpořit: 1) přerozdělování přímých plateb v rámci národních obálek; 2) otevřít debatu o spolufinancování I. pilíře.

 

Celý policy paper je ke stažení skrz tlačítko PDF napravo do tohoto článku.

Sdílet

Související články

Talking Europe(um) – podcast o dění v Evropě a EU

Talking Europe(um) – podcast o dění v Evropě a EU

ČT24: Evropská unie po klíčovém summitu

ČT24: Evropská unie po klíčovém summitu

Seznam Zprávy: Hranolky, fotky jako ze školního výletu a peskující Macron. V zákulisí summitu

Seznam Zprávy: Hranolky, fotky jako ze školního výletu a peskující Macron. V zákulisí summitu

Shrnutí Evropské rady (17–21. červenec 2020)

Shrnutí Evropské rady (17–21. červenec 2020)

Komentář k Evropské radě: Žádný pokrok v otázce víceletého finančního rámce a záchranného balíčku

Komentář k Evropské radě: Žádný pokrok v otázce víceletého finančního rámce a záchranného balíčku

chevron-down
linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram