Hospodářské noviny: Češi v Evropě Ondřeje Housky - Historiky nebo sociology potřebujeme stejně jako start-upy v Silicon Valley

Náš zástupce ředitele Martin Michelot v rozhovoru pro Hospodářské noviny komentoval upadající postavení humanitního vzdělání v Česku.

"Je to hodně velká výzva. Hlavně kvůli velké polarizaci názorů v Česku," říká Michelot."

Europeum se snaží, aby se o tématech, jako je Evropská unie, transatlantické vztahy nebo třeba migrační krize, víc dozvěděli "normální" občané. Nejde mu tedy jen o výzkum nebo o odborné debaty. Michelot ale říká, že Češi často nemají zájem. Názor si už udělali a jiný je nezajímá. "Oslovit nové lidi, pravidelně rozšiřovat naše publikum, je dost složité. Je tu velká tendence číst jen ty názory, se kterými souhlasím." Michelot přijel do Prahy v roce 2014 a od té doby se podle něj názorová ghettoizace v české veřejnosti spíš prohlubuje.

Čím to? Nepřekvapí, že na vině jsou média a politici.

Michelot s nezastřeným údivem poslouchal ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, když na červnovém Pražském evropském summitu opakoval ohraná klišé, jako by málem všichni migranti byli potenciální teroristé neschopní integrovat se do společnosti. "To možná můžete tvrdit v rámci nějaké politické kampaně, ale ne na odborné konferenci, kde by měla být debata vedena jen na základě faktů," říká Michelot.

Jenže kdy fakta naposledy zvítězila nad emocemi?

Michelot nežije v Česku dlouho, a tak nemůže úplně odpovědět na otázku, jaké postavení tu podle něj má humanitní vzdělání. I když z toho, co říká, si můžeme domyslet mnohé: šokovalo ho, že práce třeba pro ministerstvo zahraničí je v Česku vnímána jako málo prestižní. A jak směšně nízký je nástupní plat na tomto a vlastně i na všech dalších ministerstvech nebo na vysokých školách a akademických pracovištích vůbec.

V zájmu státu přece je, aby na tyto pozice získal ty nejlepší. "Tohle je podle mě pro zemi stejně důležité jako to, aby byly české start-upy schopné uplatnit se v Silicon Valley," krčí rameny Michelot.

A takhle si tady v Česku žijeme. Myslíme si, že nad strojaře, matematika nebo ajťáka není. Půjde-li to takto dál, za chvíli nebudeme vědět, co je demokracie, proč je to ten nejlepší možný systém vládnutí a proč stojí za to ji všemožně chránit a posilovat. Ale hlavně, že bude co vyrábět.

Celý článek je k dispozici na stránkách Hospodářských novin zde.