Archiv článků

Vedoucí bruselské kanceláře Žiga Faktor se na RTVS vyjádřil k výsledku prezidentských voleb v Turecku.

Vedoucí bruselské kanceláře Žiga Faktor se na RTVS vyjádřil k možné budoucnosti Evropské unie v kontextu ruské invaze na Ukrajinu.

Válka na Ukrajině, která zapříčinila příchod milionů uprchlíků do zemí sedmadvacítky, přišla v době, kdy Evropská unie řeší reformu migrační politiky. Jak se do ní zkušenost s uprchlickou vlnou propsala? K tomu se vyjadřuje náš zástupce ředitele Christian Kvorning Lassen.

Komentář naší výzkumné pracovnice Kláry Votavové: Zveřejnění vládního balíčku na ozdravení veřejných financí předcházela řada povědomých tvrzení o přebujelém českém státu a vysokých daních. Vláda Petra Fialy po týdnech jednání oznámila, že na provozu státu a platech hodlá ušetřit zhruba 20 miliard korun za roky 2024 a 2025. Koho se šetření dotkne a zda to bude v podobě propouštění, anebo snižování platů státních zaměstnanců, zatím není jasné.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zatím vede ve volbách nad opozičním kandidátem Kemalem Kiliçdarogluem. O tureckém prezidentovi ale voliči definitivně rozhodnou za 14 dní. K průběhu voleb se pro Český rozhlas Plus vyjádřil vedoucí bruselské kanceláře Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Žiga Faktor.

Kateřina Davidová, která vede náš výzkumný klimatický tým, vysvětluje pro TREND možná rizika nových evropských norem. V rozhovoru dodává i důvody, proč EU na své zelené politice trvá.

Při příležitosti Dne Evropy, který se koná každoročně 9.5., přiblížil náš seniorní výzkumný pracovník Vít Havelka význam Evropské unie a připomněl výzvy, kterým v nedávné době čelila.

Dění kolem Ukrajiny a Ruska, a nové v pořadí 11. sankce předložené Evropskou unií. EU tyto sankce předložila svým členským státům a tuto situaci komentuje naše výzkumná pracovnice Zuzana Stuchlíková.

Ukrajina nebo Moldavsko patří podle německého kancléře do Evropské unie. Podle Olafa Scholze je to v přímém zájmu zemí Sedmadvacítky. 9. května se slaví Den Evropy. 9. května roku 1950 totiž tehdejší francouzský ministr zahraničí Robert Schuman přednesl deklaraci, která se stala základem pro mírovou spolupráci mezi evropskými zeměmi. Na toto téma, včetně vstupu Ukrajiny se Evropské unie se vyjádřil vedoucí bruselské kanceláře Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Žiga Faktor.

Naše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová se vyjádřila k tématu vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Chtějí se o to zasadit prezident Petr Pavel i ministr zahraničí Jan Lipavský z pirátské strany. Dostala Ukrajina z české strany reálný slib, nebo falešnou naději? A jak silné je odhodlání členských zemí Ukrajinu mezi sebe přijmout?

Česko se prezentuje jako jeden z lídrů v pomoci ruskou agresí zasažené Ukrajině, v druhé polovině loňského roku navíc předsedalo Radě EU, a mělo tak pod taktovkou důležitá rozhodnutí. Redakce se vypravila do Bruselu – centra unijního dění – zeptat, zda to tak skutečně je. Jak česká reakce na válku ovlivnila postavení tuzemska v sedmadvacítce nebo jeho reputaci v očích mezinárodních partnerů? Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, okomentoval tato témata.

Minimálně do příštího léta bude ukrajinské obilí dále bezcelně proudit na evropský trh. Dohoda, které EU dosáhla s členskými zeměmi, tak odstranila zákaz trvající několik týdnů. I přes zažehnanou krizi se ovšem naplno ukázalo, jak křehká je vize budoucího připojení Ukrajiny k Unii a jaké výzvy ji na této cestě čekají. Takto začíná svůj komentář pro Voxpot vedoucí bruselské kanceláře Žiga Faktor.