Archiv článků

Státy Evropské unie schválily pomoc ve formě navýšení Evropského mírového nástroje (EPF) o pět miliard eur. Rozhodnutí o vytvoření zvláštního fondu na pomoc Ukrajině představuje důležitý krok směrem k posílení podpory země proti ruské agresi. Pro RTVS vznik fondu a jeho možné důsledky komentoval zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM a vedoucí bruselské kanceláře Žiga Faktor.

Americký ministr zahraničí Anthony Blinken se zúčastnil jednání ministrů zahraničí členských zemí Evropské unie v Bruselu. Motivací pro toto neobvyklé setkání může být váznoucí finanční pomoc Spojených států pro Ukrajinu nebo nadcházející volby na obou kontinentech. Současní lídři mají omezený čas na pokračování v dosavadních projektech a pravděpodobně se pokusí uzavřít dohody ještě před nástupem nově zvolených politických představitelů. O této problematice mluvil v reportáži Televizních novin TV Nova výkonný ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Martin Vokálek.

Zbrojní průmysl v Evropě není schopný pokrýt potřeby spojené s dodávkami munice na Ukrajinu. Situaci dlouhodobě zanedbaného odvětví v EU se nyní snaží finanční podporou 500 milionů eur řešit Evropská komise. Nepřichází však rozhodnutí o finanční podpoře příliš pozdě? A za jak dlouho se zbrojní průmysl podaří oživit? Pro TN.cz situaci komentoval výkonný ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Martin Vokálek.

Kvůli spornému uvolnění peněz z unijních fondů pro Maďarsko nyní Evropský parlament žaluje Evropskou komisi u Soudního dvora EU. Proč někteří poslanci považují uvolnění fondů za výsledek vydírání ze strany Maďarska? A proč se obrátili na soud? Co může žaloba způsobit pro Český rozhlas Radiožurnál komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Stává se Emmanuel Macron jestřábem ve vztahu k Rusku? Budou jeho prohlášení podpořena i činy? Vývoj pozic a postojů Francie i prezidenta Emmanuela Macrona komentoval pro TV Nova výkonný ředitel Institutu pro Evropskou politiku EUROPEUM Martin Vokálek.

Populistické tábory v zemích Visegrádské čtyřky využily protesty zemědělců ve svých kampaních k červnovým volbám do Evropského parlamentu. Zásadní změna oproti posledním eurovolbám v roce 2019 je patrná ve formě sdělení politiků směrem k lidem. Sociální sítě přebírají důležitost klasických platforem, jako je televize, tisk nebo rozhlas. Článek na toto téma napsal pro Visegrad/Insight Oszkár Roginer-Hofmeister, projektový manažer programu Globální Evropa v Institutu EUROPEUM.

Evropský soud pro lidská práva v roce 2007 odsoudil Českou republiku za diskriminaci romských žáků v jejich přístupu ke vzdělání. I přesto, že Česko spor před lety prohrálo, ministerstvo školství přiznává, že tento problém trvá dodnes. Nacházíme se nejenom pod dohledem Rady Evropy, ale také hrozí obnovení řízení o porušení povinnosti v Evropské unii, které by mohlo vést až k finančním sankcím. K této problematice pro iROZHLAS.cz mluvil Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila, že Evropská komise doporučí zahájení přístupových jednání s Bosnou a Hercegovinou. V posledních měsících bylo patrné reformní úsilí, bosenská vláda dosáhla dohody i se separatistickou částí Republikou srbskou o klíčových reformách. Nicméně, podmínky ještě nebyly splněny, a stále zbývá mnoho dalších reforem, jako například volebního systému. Výzkumnice Institutu EUROPEUM Jana Juzová o situaci mluvila pro RTVS.

Ačkoli Viktor Orbán nesplnil svou hrozbu vetovat návrh EU na pomoc Ukrajině, otevřel jí diskusi o potřebě práva veta v EU. Má ještě smysl nebo se z něj stal jen vydírací nástroj? Vetování navíc není jediným způsobem, jak návrh zablokovat. Kromě něj může jednomyslnost ohrozit i tzv. blokační menšina, kdy může předložení návrhu zabránit skupina nejméně čtyř států reprezentujících alespoň 35 % obyvatel EU. Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM, komentoval pro týdeník Respekt pozici České republiky v EU a možnou reformu schvalovacích mechanismů.

Česká vláda pozastavila mezivládní jednání se slovenským kabinetem premiéra Roberta Fica kvůli rozdílnému pohledu na válečný konflikt na Ukrajině. Pro MF DNES krok okomentovala naše projektová manažerka Kristína Chlebáková.

Letos dojde k očekávané obměně nejvyšších postů v NATO a po volbách do Evropského parlamentu také v rámci Evropské unie. Tyto pozice jsou tradičně obsazovány kandidáty z bohatých států západní a jižní Evropy, méně pak i severní Evropy. Země východní a střední Evropy byly doposud, i po letech členství, stále opomíjeny. Polsko je jedinou zemí z tohoto regionu, která dosáhla na některou z vedoucích pozic v bloku - Donald Tusk vedl Evropskou radu a Jerzy Buzek Evropský parlament. Pro Deník N komentoval výběr kandidátů do Evropských top jobs Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Nová Evropská strategie pro obranný průmysl reaguje především na ukrajinskou potřebu dodávek munice kvůli ruské agresi. Zahrnuje opatření jako podpora kolektivního pořizování obranných systémů, důraz na zapojení evropských forem do veřejných zakázek, podpora národních rozpočtů při přechodu na nové zbraňové systémy a rozvoj pevnějších vazeb s Ukrajinou a NATO. Pro Euractiv financování nové strategie okomentovala Zuzana Krulichová, výzkumnice se specializací na evropskou obrannou politiku Institutu EUROPEUM.