Archiv článků

V celoevropské debatě se ve čtvrtek střetlo pět kandidátů a kandidátek na post šéfa Evropské komise. Dvě frakce svého kandidáta nepostavily. Systém spitzenkandidátů, tedy vedoucích kandidátů jednotlivých frakcí na post předsedy evropské exekutivy, vznikl jako snaha europoslanců zvýšit transparentnost obsazování nejvyšších míst v Evropské unii, mezi které předseda komise jednoznačně spadá. Kdo bude tím, kdo bude po volbách utvářet většinu a má současná šéfka komise Ursula von der Leyenová mezi ostatními spitzenkandidáty výrazného oponenta? Pro RTVS rozebíral Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Do voleb do Evropského parlamentu zbývají necelé dva týdny a voličům má při výběru svých zastupitelů pomoci i celoevropská debata kandidátů na post budoucího předsedy nebo předsedkyně Evropské komise. V té se ve čtvrtek se potkalo pět kandidátů včetně současné šéfky komise Ursuly von der Leyenové, která se letos uchází o svůj druhý mandát. Probírala se například obrana, bezpečnost, životní prostředí a důležitost demokracie. O významu debaty pro české voliče a o výstupech jednotlivých kandidátů mluvil v rozhovoru pro TN.cz výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Institut EUROPEUM zjišťoval, jaký mají europoslanci vliv na řešení celoevropských témat v České republice a jaká je jejich aktivita v Bruselu. Jak čeští kandidáti dopadli? Jaká budou hlavní témata pro nadcházející pětileté období Evropského parlamentu? Pro Televizní noviny TV Nova o žebříčku nejaktivnějších europoslanců mluvili výzkumníci Institutu EUROPEUM Vít Havelka a Rebeka Hengalová.

Spolupráce zemí Visegrádské skupiny závisí na politické situaci jednotlivých států. V posledních letech na sebe aliance upozornila kritikou států jižní Evropy a antimigrantskou rétorikou. Svůj komentář pro deník A2 sepsala Klára Votavová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.

Europoslanci, kteří se znovu ucházejí o místo v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu, zdůrazňují svůj vliv v Bruselu a Štrasburku, ale i svou možnost ovlivňovat veřejné mínění v Česku. Skutečný rozsah zkoumal Institut EUROPEUM, který sestavil žebříček vlivu českých europoslanců na základě ankety mezi stovkou expertů na EU. Kritéria a výsledky popsal pro Hospodářské noviny Vít Havelka z Institutu EUROPEUM.

Volby do Evropského parlamentu se blíží a europoslance čeká nelehký úkol: udržet konkurenceschopnost sedmadvacítky tváří v tvář rostoucí dominanci Číny a Spojených států. Evropa se přitom musí vyrovnat s rostoucím zadlužením ve většině členských států. Čím investory lákají Spojené státy a Čína? A v čem Evropa zaostává? Pro Televizní noviny TV Nova komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.

Demokracie a právní stát na Slovensku jsou po atentátu na premiéra Roberta Fica, k němuž došlo minulý týden, v ještě větším ohrožení než před ním. Podle tamních médií panuje obavy, že vládní politici v čele s Ficovým dočasným zástupcem Robertem Kaliňákem se pokusí zneužít současné situace k zavedení represivních opatření vůči opozici a liberálním médiím, což ale může dopadnout i na tamní byznys. Celou situaci pro denník e15 komentuje projektová manažerka Institutu EUROPEUM Kristína Chlebáková.

Jaká je práce novinářů v Bruselu? Jak těžké je sehnat respondenta pro rozhovor? A máme v Česku dost médií, kteří se zajímají o EU? O svých zkušenostech novináře v Bruselu mluvil pro pořad Newsroom ČT24 Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Jaké jsou hranice Evropy a jak se shodují s hranicemi Evropské unie? Jaké jsou vyhlídky na rozšíření EU směrem na západní Balkán a do bývalých sovětských států? Těmito otázkami se v podcastu rumunského veřejnoprávního rádia zabývá Jana Juzová, seniorní výzkumnice Institutu EUROPEUM. V podcastu Timpul Prezent se také zabývala důsledky nedávného útoku na slovenského premiéra Roberta Fica a upozornila na rostoucí polarizaci slovenské společnosti a potenciální ohrožení nezávislosti médií.

Hrozba ruského nacionalismu představuje vážnou hrozbu pro Evropu, jak zdůraznil šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell při svém projevu v dubnu. Rusko se snaží znovu prosadit svůj vliv, zejména prostřednictvím války proti Ukrajině, což narušuje evropskou bezpečnost. Jaký dopad má návrat ruského nacionalismu, podporovaného Čínou, na evropskou bezpečnost a jak by měl Západ na tuto geopolitickou realitu reagovat? Ve svém komentáři pro americký web The Hill se tomuto tématu věnuje Hugo Blewett-Mundy, externí spolupracovník Institutu EUROPEUM.

Slovenská politická scéna se po útoku na premiéra Roberta Fica sjednotila a volala po uklidnění politického napětí. Existují obavy, že by vládnoucí strany mohly využít tuto tragédii k posílení své moci. Je potřeba, aby političtí lídři jednali zodpovědně a zohledňovali dlouhodobé důsledky, komentovala pro slovinský deník Delo Kristína Chlebáková, projektová manažerka Institutu EUROPEUM.

Podle predikcí se předpokládá, že v nadcházejících eurovolbách posílí konzervativnější pravicové strany. Jak velký vliv budou mít tyto subjekty? Nebo mají pouze vyděračský potenciál? Změní se rétorika i v tradičních frakcích? Na tyto i další otázky v pořadu Předvolební Evropa na ČT24 odpovídal Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.