Archiv článků

Jako šéfka Evropské komise má pokračovat Ursula von der Leyen a diplomacii povede dosavadní estonská premiérka Kaja Kallas. Obě političky musí ještě potvrdit europoslanci. Vedení Evropské rady má naopak už jisté bývalý předseda portugalské vlády António Costa. Obsazení vrcholných funkcí EU komentoval Žiga Faktor, zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Eurovolbami klíčové záležitosti pro nové volební období v EU nekončí. V europarlamentu se proměňují síly ještě v závislosti na frakcích a lídři mezitím vybírají vedení institucí. Jak volby a složení europarlamentu ovlivní budoucí chod EU? A kdo stane v jejím „čele“? Pro Euractiv.cz na tyto otázky odpovídal zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Letošní volby do Evropského parlamentu vedly k debatám o pokračování evropského plánu snižování emisí skleníkových plynů na čistou nulu do roku 2050, a to navzdory událostem posledních let, které naznačují potřebu přehodnotit tento plán. Výsledky voleb neznamenaly pro evropské zelené ambice takovou ztrátu, jakou se očekávalo. Priorita klima a životní prostředí již není pro většinu Evropanů na tak vysoké úrovni jako před pěti lety, což odráží aktuální politické a mezinárodní výzvy, jako je bezpečnost, ekonomická prosperita a konkurenceschopnost evropského průmyslu. Kateřina Davidova, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, napsala na toto téma komentář pro Hospodářské noviny.

Evropská unie zahájila přístupové rozhovory s Ukrajinou a Moldavskem. Tomuto rozhodnutí předcházely dva roky jednání. Očekává se, že přístupový proces potrvá několik let. Téma pro Události České televize komentovala Jana Juzová, seniorní výzkumnice v Institutu EUROPEUM.

Evropská unie zahájila přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Co to pro obyvatele zemí znamená? Jak probíhají přístupové rozhovory? A co všechno země musí splnit? Pro televizi RTVS komentuje Jana Juzová, seniorní výzkumnice Institutu EUROPEUM.

V Lucemburku došlo k formálnímu zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem do Evropské unie. Znamená to výrazné přiblížení obou zemí k samotnému vstupu do EU? Kdo má lepší pozici? A jak probíhá "screeningový proces"? Téma pro TN.cz rozebral Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Na podzim se budou konat volby do krajských zastupitelstev. Existence a vymezení 14 krajů v Česku však nemá dlouhou tradici – byly zřízeny až v roce 2000, mimo jiné i v souvislosti s očekávaným vstupem do Evropské unie. Toto rozvržení je dnes velmi kritizováno kvůli jejich rozdrobenosti, nízkým úřednickým kapacitám a s tím souvisejícím negativním dopadům na státní rozpočet. Klára Votavová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, ve svém komentáři prezentuje výzkum o kapacitách státu a krajů čerpat Fond spravedlivé transformace na příkladech Karlovarského a Moravskoslezského kraje.

Evropská unie schválila čtrnáctý balík sankcí proti Rusku, konkrétně jde o 116 dalších osob. Koho nový balíček sankcí nejvíce postihne? Jak moc byly balíčky zatím účinné? V rozhovoru živě pro TN Live komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel Insitutu EUROPEUM.

Dva týdny po zveřejnění výsledků voleb do Evropského parlamentu není jasné, zda Ursula von der Leyen zůstane v čele Evropské komise. A slábne také strana EPP, ze kterého by měly vzejít hlasy pro její potvrzení Evropským parlamentem. To samé potkalo i stranu Obnova Evropy, která přišla o poslance českého hnutí ANO. Svůj komentář pro ČT24 přidal Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Jednání o postech do čela Evropské unie budou pokračovat příští týden. Ve čtvrtek se mají lídři a prezidenti definitivně rozhodnout na summitu v Bruselu. Zda svůj post předsedkyně Evropské komise obhájí Ursula von der Leyen komentoval pro ČT24 Vladimír Bartovic, prezident Institutu EUROPEUM.

Politické hnutí ANO vystoupí z liberální frakce Renew Europe v Evropském parlamentu, prý v ní nemůže prosazovat program, s kterým šlo do evropských voleb. K tomuto se vyjádřil Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Průměrná teplota se od šedesátých let v Česku zvýšila o 2,2 stupně Celsia. Země v důsledku klimatické změny trpí častějšími extremitami počasí: přívalovými dešti, suchem i horkem. Vlny veder jsou drtivé hlavně v tepelných ostrovech, které se tvoří ve městech. Praha chce rapidně omezit emise skleníkových plynů, přidat zeleň i vodní prvky. Bude to stačit? Jak se vedrům přizpůsobuje Barcelona přibližuje pro WHAT news Katarina Svitková z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.