Archiv článků

Maďarsko dnes přebralo předsednictví Evropské unie, Budapešť vnímaná jako potížista v evropských institucích tak dostane na půl roku jinou roli. Premiér Viktor Orbán zároveň o víkendu oznámil vznik nové aliance v Evropském parlamentu, uzavřel ji s českým hnutím ANO a rakouskými Svobodnými. Vznik nové aliance komentuje Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Expremiér Andrej Babiš oznámil vznik nové aliance Patrioti pro Evropu v Evropském parlamentu. Prozatím ji kromě hnutí ANO tvoří Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána a rakouská strana FPÖ Herberta Kickla. Její vznik a význam nové komentuje pro Seznam Zprávy Martin Vokálek, výkonný ředitel Institutu EUROPEUM.

Lídři zemí EU navrhli do čela Evropské komise opět Ursulu von der Leyen. Zahranční politiku má nově řídit estonská premiérka Kaja Kallas, známá podporou Ukrajiny. Obě ženy musí ve vrcholných funkcích potvrdit ještě Evropský parlament. Podporu možná bude nutné hledat i u konzervativců či zelených. Pro ČT24 komentuje Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Visegrádští suverenisté. Tak evropské kuloáry titulují chystanou novou frakci Evropského parlamentu, do níž by dle očekávání měla usednout sedmička europoslanců hnutí ANO. Předseda opozice Andrej Babiš, který vyvedl své europoslance z vlivné liberální frakce Renew, se na založení nového uskupení podílí s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Vznik nové frakce komentuje Martin Vokálek, ředitel Institutu EUROPEUM.

Evropská unie a Ukrajina uzavřely v Bruselu komplexní bezpečnostní dohodu. Ta navazuje na již dlouhodobou podporu Ukrajiny ze strany EU. Na čem se politici dohodli? Co je v úmluvě nového? Pro slovenskou RTVS komentoval Žiga Faktor, zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Jako šéfka Evropské komise má pokračovat Ursula von der Leyen a diplomacii povede dosavadní estonská premiérka Kaja Kallas. Obě političky musí ještě potvrdit europoslanci. Vedení Evropské rady má naopak už jisté bývalý předseda portugalské vlády António Costa. Obsazení vrcholných funkcí EU komentoval Žiga Faktor, zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Eurovolbami klíčové záležitosti pro nové volební období v EU nekončí. V europarlamentu se proměňují síly ještě v závislosti na frakcích a lídři mezitím vybírají vedení institucí. Jak volby a složení europarlamentu ovlivní budoucí chod EU? A kdo stane v jejím „čele“? Pro Euractiv.cz na tyto otázky odpovídal zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Letošní volby do Evropského parlamentu vedly k debatám o pokračování evropského plánu snižování emisí skleníkových plynů na čistou nulu do roku 2050, a to navzdory událostem posledních let, které naznačují potřebu přehodnotit tento plán. Výsledky voleb neznamenaly pro evropské zelené ambice takovou ztrátu, jakou se očekávalo. Priorita klima a životní prostředí již není pro většinu Evropanů na tak vysoké úrovni jako před pěti lety, což odráží aktuální politické a mezinárodní výzvy, jako je bezpečnost, ekonomická prosperita a konkurenceschopnost evropského průmyslu. Kateřina Davidova, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, napsala na toto téma komentář pro Hospodářské noviny.

Evropská unie zahájila přístupové rozhovory s Ukrajinou a Moldavskem. Tomuto rozhodnutí předcházely dva roky jednání. Očekává se, že přístupový proces potrvá několik let. Téma pro Události České televize komentovala Jana Juzová, seniorní výzkumnice v Institutu EUROPEUM.

Evropská unie zahájila přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Co to pro obyvatele zemí znamená? Jak probíhají přístupové rozhovory? A co všechno země musí splnit? Pro televizi RTVS komentuje Jana Juzová, seniorní výzkumnice Institutu EUROPEUM.

V Lucemburku došlo k formálnímu zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem do Evropské unie. Znamená to výrazné přiblížení obou zemí k samotnému vstupu do EU? Kdo má lepší pozici? A jak probíhá "screeningový proces"? Téma pro TN.cz rozebral Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Na podzim se budou konat volby do krajských zastupitelstev. Existence a vymezení 14 krajů v Česku však nemá dlouhou tradici – byly zřízeny až v roce 2000, mimo jiné i v souvislosti s očekávaným vstupem do Evropské unie. Toto rozvržení je dnes velmi kritizováno kvůli jejich rozdrobenosti, nízkým úřednickým kapacitám a s tím souvisejícím negativním dopadům na státní rozpočet. Klára Votavová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, ve svém komentáři prezentuje výzkum o kapacitách státu a krajů čerpat Fond spravedlivé transformace na příkladech Karlovarského a Moravskoslezského kraje.