Archiv článků

Vzhledem k tomu, že po rekordních červencových teplotách se tento týden očekává další vlna veder, města ve střední Evropě se zpožděním přijímají opatření - ale politika se jim stále staví do cesty. Katarína Svitková, výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM, která se specializuje na klimatické změny, urbanismus a udržitelnost, komentuje pro server Balkan Insight.

Letos EU režim v Bělorusku za autoritářský neprohlásila. Maďarsko takové rozhodnutí vetovalo. Budapešť tak našla v této krátké tradici EU - komuniké k výročí volebního podvodu spáchaného Alexandrem Lukašenkem v roce 2020 - nový prvek, jak jít do střetu s Bruselem. Situaci související s maďarským předsednictvím v Radě EU komentuje pro španělský deník El País Kristína Chlebáková, projektová manažerka Institutu EUROPEUM.

Většina členských států už představila své kandidáty na post eurokomisaře, ale žádná z nich nevyhověla žádosti předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen, aby navrhly dvě jména. Deset zemí dosud nikoho nenominovalo, zatímco Česká republika minulý týden oznámila nominaci Jozefa Síkely. Jaké nominace stojí za pozornost? Je pro státy povinné navrhnout dva kandidáty? Na základě čeho von der Leyen rozhoduje o složení Komise? A jaké jsou šance, že Česko získá ekonomické portfolio? Pro ČT24 komentuje Martin Vokálek, ředitel Institutu EUROPEUM.

Pokud Francouzi dosáhnou svého, čeká komisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona v příštím funkčním období Evropské komise rozsáhlé ekonomické portfolio. Mohlo by se jednat o kompetenci v oblasti konkurenceschopnosti, která by se připojila k portfoliu politiky hospodářské soutěže. Pro Politico Pro komentuje Filip Křenek, analytik Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Viktor Orbán nedávno vzbudil vlnu nevole v EU svým rozhodnutím umožnit ruským a běloruským občanům vstup do Maďarska bez kontroly. Tento krok, který zjednodušuje jejich pohyb v rámci Schengenu, vyvolal obavy z bezpečnostních hrozeb a nátlaku na evropské státy. Jaké důsledky může mít Orbánova politika pro bezpečnost v Evropě a jak na to reagují unijní instituce? Ppro Deník N komentuje Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Brusel bojkotuje maďarské předsednictví kvůli Viktorovi Orbánovi, který se rozhodl vyzkoušet hranice unijní jednoty během svého turné po Kyjevě, Moskvě a Pekingu, kde tvrdil, že jedná v zájmu míru. Jeho misi, která probíhala paralelně s ruským útokem na dětskou nemocnici v Kyjevě, ostře kritizovali evropští lídři. EU se od jeho kroku distancovala, a členské státy se dohodly na bojkotu neformálních schůzek v Maďarsku. Je možné, že Brusel přistoupí k dalším opatřením? Pro Respekt komentuje Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Pokud by Donald Trump zvítězil v nadcházejících amerických prezidentských volbách, obchodní vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy by mohly v příštím roce čelit vážným problémům. Trump totiž slíbil zavést univerzální desetiprocentní clo na veškeré zboží dovážené na americký trh. I když jeho rétorika směřuje především proti Číně, takové clo by výrazně postihlo i evropské výrobce. Připravuje se EU na možnost, že by se Trump opět stal prezidentem a toto opatření zavedl? A jak by si evropské firmy stály, kdyby příští prezidentkou USA byla demokratka Kamala Harris? Pro e15 komentuje Kateřina Davidová, seniorní výzkumnice Institutu EUROPEUM.

Nedávná analýza Českého statistického úřadu ukázala, že děti z nízkopříjmových rodin často zůstávají i v dospělosti v nižších příjmových skupinách. Více než třetina těch, kteří v dětství čelili finančním potížím, se stále nachází mezi nejméně majetnými. Klára Votavová, výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM, v rozhovoru pro Český rozhlas mluvila o tom, proč se Česku nedaří řešit přetrvávající chudobu a jakou roli hraje vzdělání v otázce sociálního postavení.

Česko letos slaví dvacet let členství v Evropské unii. Ta si mezitím prošla turbulentními roky spojenými s řadou krizí – od ekonomické přes migrační až po pandemickou a bezpečnostní. Bohatství Čechů se ale za ta léta zvýšilo o více než 40 procent a životní úroveň dosáhla 90 procent evropského průměru. Vyplývá to z dat, která při příležitosti výročí prezentoval Úřad vlády ČR. Český export pak díky členství v EU narostl o více než 320 procent. Další výzvy, jimž čelí EU nyní, komentuje Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Vláda Petra Fialy vysílá do boje o vlivné portfolio eurokomisaře ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu s cílem obsadit jednu z ekominicky zaměřených agend. Ty tradičně obsazují zástupci velkých evropských zemí, i tak ale nemusí být Síkela bez šancí. Hraje pro něj jeho profesní minulost i zvládnuté předsednictví ČR v Radě EU. Nad tím, zda by ale nebylo důležitější zaměřit se spíše na agendu, ve které lze v následujících letech očekávat zajímavou legislativní aktivitu, se pro Deník N zamyslel zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.

Mezi Budapeští a Varšavou začala diplomatická roztržka kvůli rozdílnému postoji obou zemí vůči Rusku. Nejprve maďarský premiér Viktor Orbán označil Polsko za zemi s nejvíce pokryteckou politikou v Evropě, Poláci vzápětí úder vrátili upozorněním na blízké vztahy s ruským prezidentem Putinem, které Orbán udržuje. Média mluví i o možném konci skupiny V4. Více o sporu mluvil v rozhovoru pro TN.cz výzkumník Institutu EUROPEUM Vít Havelka.

Z průzkumu pro Českou televizi vyplývá, že pouze 17 % Čechů je spokojeno se svou politickou reprezentací. Nespokojenost zesílila zejména po nedávných úsporných opatření, která měla řešit státní deficit, nepomáhá pak ani inflace, zvyšující se životní náklady, cenová politika v oblasti energií či špatná komunikace vlády. Klára Votavová, výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM, pro Český rozhlas rozebrala původ této nedůvěry a jak na ni chce reagovat Fialova vláda před parlamentními volbami v roce 2025.