Archiv článků

V bruselských kancelářích právě probíhají intenzivní zákulisní vyjednávání o obsazení 27 postů v nové Evropské komisi, kterou znovu povede Ursula von der Leyen. Německá politička čelí dvěma zásadním výzvám: omezenému počtu silných ekonomických portfolií, o něž usiluje mnoho členských zemí včetně Česka, a snaze sestavit historicky první genderově vyváženou komisi, což komplikuje převaha mužských kandidátů. Pro e15 komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Žiga Faktor.

Vláda na svém zasedání potvrdila nominaci ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely na pozici českého eurokomisaře. Jak bude dál proces jmenování probíhat? A jaké šance má Síkela na získání významného portfolia v Evropské komisi? Ve vysílání ČT24 odpovídal zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Žiga Faktor.

Ministr Jozef Síkela má namířeno do Evropské komise jako český kandidát, což nyní potvrdila i vláda. Ačkoliv předsedkyně Ursula von der Leyen vyzvala členské země k nominaci dvojice kandidátů, muže a ženy, Česká republika tuto výzvu nevyslyšela. O výsledku se rozhodne v září, kdy bude známo složení portfolií pro všechny nové eurokomisaře. Pro Seznam Zprávy komentoval výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Petr Fiala jednal v Bruselu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen. A to jen dva dny před tím, než má česká vláda definitivně potvrdit nominaci ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely na post eurokomisaře. O čem mohli na schůzce za zavřeným dveřmi jednat a jak pevná je v Evropě pozice budoucího českého eurokomisaře, komentoval pro TV Nova výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.

Vzhledem k tomu, že po rekordních červencových teplotách se tento týden očekává další vlna veder, města ve střední Evropě se zpožděním přijímají opatření - ale politika se jim stále staví do cesty. Katarína Svitková, výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM, která se specializuje na klimatické změny, urbanismus a udržitelnost, komentuje pro server Balkan Insight.

Letos EU režim v Bělorusku za autoritářský neprohlásila. Maďarsko takové rozhodnutí vetovalo. Budapešť tak našla v této krátké tradici EU - komuniké k výročí volebního podvodu spáchaného Alexandrem Lukašenkem v roce 2020 - nový prvek, jak jít do střetu s Bruselem. Situaci související s maďarským předsednictvím v Radě EU komentuje pro španělský deník El País Kristína Chlebáková, projektová manažerka Institutu EUROPEUM.

Většina členských států už představila své kandidáty na post eurokomisaře, ale žádná z nich nevyhověla žádosti předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen, aby navrhly dvě jména. Deset zemí dosud nikoho nenominovalo, zatímco Česká republika minulý týden oznámila nominaci Jozefa Síkely. Jaké nominace stojí za pozornost? Je pro státy povinné navrhnout dva kandidáty? Na základě čeho von der Leyen rozhoduje o složení Komise? A jaké jsou šance, že Česko získá ekonomické portfolio? Pro ČT24 komentuje Martin Vokálek, ředitel Institutu EUROPEUM.

Pokud Francouzi dosáhnou svého, čeká komisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona v příštím funkčním období Evropské komise rozsáhlé ekonomické portfolio. Mohlo by se jednat o kompetenci v oblasti konkurenceschopnosti, která by se připojila k portfoliu politiky hospodářské soutěže. Pro Politico Pro komentuje Filip Křenek, analytik Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Viktor Orbán nedávno vzbudil vlnu nevole v EU svým rozhodnutím umožnit ruským a běloruským občanům vstup do Maďarska bez kontroly. Tento krok, který zjednodušuje jejich pohyb v rámci Schengenu, vyvolal obavy z bezpečnostních hrozeb a nátlaku na evropské státy. Jaké důsledky může mít Orbánova politika pro bezpečnost v Evropě a jak na to reagují unijní instituce? Ppro Deník N komentuje Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Brusel bojkotuje maďarské předsednictví kvůli Viktorovi Orbánovi, který se rozhodl vyzkoušet hranice unijní jednoty během svého turné po Kyjevě, Moskvě a Pekingu, kde tvrdil, že jedná v zájmu míru. Jeho misi, která probíhala paralelně s ruským útokem na dětskou nemocnici v Kyjevě, ostře kritizovali evropští lídři. EU se od jeho kroku distancovala, a členské státy se dohodly na bojkotu neformálních schůzek v Maďarsku. Je možné, že Brusel přistoupí k dalším opatřením? Pro Respekt komentuje Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.

Pokud by Donald Trump zvítězil v nadcházejících amerických prezidentských volbách, obchodní vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy by mohly v příštím roce čelit vážným problémům. Trump totiž slíbil zavést univerzální desetiprocentní clo na veškeré zboží dovážené na americký trh. I když jeho rétorika směřuje především proti Číně, takové clo by výrazně postihlo i evropské výrobce. Připravuje se EU na možnost, že by se Trump opět stal prezidentem a toto opatření zavedl? A jak by si evropské firmy stály, kdyby příští prezidentkou USA byla demokratka Kamala Harris? Pro e15 komentuje Kateřina Davidová, seniorní výzkumnice Institutu EUROPEUM.

Nedávná analýza Českého statistického úřadu ukázala, že děti z nízkopříjmových rodin často zůstávají i v dospělosti v nižších příjmových skupinách. Více než třetina těch, kteří v dětství čelili finančním potížím, se stále nachází mezi nejméně majetnými. Klára Votavová, výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM, v rozhovoru pro Český rozhlas mluvila o tom, proč se Česku nedaří řešit přetrvávající chudobu a jakou roli hraje vzdělání v otázce sociálního postavení.