Data ukazují, že Evropa jednoduše propásla digitální revoluci, která přišla s masovým nástupem internetu v 90. letech. V USA se největšími investory do výzkumu a inovací místo automobilového a farmaceutického průmyslu postupně stali IT giganti jako Google, Facebook a Microsoft. Evropa ustrnula na místě.
Celý článek si přečtěte zde.
Česko má s Bruselem vynikající vztahy, stále se veze na vlně dojmu z úspěšného předsednictví.
Celý komentář si můžete přečíst zde.
Andrius Kubilius je zkušený politik, (…) zároveň se vyjadřuje jasně pro podporu Ukrajiny a vymezuje se proti Rusku. Jeho jmenování je tak jasným signálem do zahraničí. To, že je z menšího členského státu EU, ale ze státu, který je poblíž Rusku, mu pak může být i výhodou, protože toto portfolio je přeci jen vnímáno s jistou opatrností.
Celý článek si přečtěte zde.
To znamená, aby financování jedné aerolinky nebo letiště státem nepoškozovalo jejich konkurenty. A aby podpora z veřejných financí byla namířena zejména k menším regionálním letištím, která plní důležitou roli například ve vnitrostátní dopravě – což se týká například ostrovů nebo dalších letišť ve špatně dostupných lokalitách.
Celý článek si přečtěte zde.
Z hlediska velikosti, je to portfolio jednoznačně významné. Když to srovnáme s tím, na jakých postech v předešlých Komisích čeští komisaři zasedali, tak je jednoznačně největší, minimálně, co do počtu zaměstnanců.
Celý pořad V souvislostech si pusťte zde.
Pro Česko by vedlejší přínosy rychlého snižování emisí činily do roku 2030 přibližně 439 miliard korun, tj. 6,8 % HDP. Klimatická opatření mohou také přinést nárůst nových pracovních příležitosti až o 2,5 % a zvýšit zaměstnanost ve srovnání s nečinností. K tomu je potřeba investovat asi 2,8 bilionu Kč do roku 2030. Naopak nečinnost nás bude stát čtyřikrát více peněz než investice do klimatických opatření jako rozvoj obnovitelných zdrojů energie a modernizace naší ekonomiky.
Nahlédněte také do přiložených materiálů organizací, které se na tvorbě factsheetu podílely.
Explainer Jak bude fungovat zpoplatnění emisí skleníkových plynů z dopravy a budov (tzv. ETS 2)? (Fakta o klimatu, 2024)
Factsheet ETS2 a Sociální klimatický fond v Česku: dopady a opatření (AMO, 2024)
Briefing Jak předcházet energetické a dopravní chudobě v ČR pomocí Sociálního klimatického fondu (CDE, 2023)
Infosheet Dopravní chudoba: definice, prvotní data českých domácností a možná řešení (EUROPEUM, 2024)
Celý text najdete pod tlačítkem PDF.
Nejedná se pouze o finanční nedostupnost dopravních možností, ale také o jejich nedostatečnou kapacitu, bariéry použití, časově příliš náročné spojení a také nepohodlné a nebezpečné přepravní podmínky. Dopravní chudobou je tedy ohrožená domácnost, která buď na pokrytí svých dopravních potřeb dává velkou část svého rozpočtu (a musí se uskromnit jinde), nemůže naplnit všechny své dopravní potřeby anebo pro ni nejsou dostupné levnější či bezbariérové alternativy.
Celý text najdete pod tlačítkem PDF.
Společně s našimi partnery jsme vyslali důležité poselství - obrana a posilování našich demokratických institucí je společnou odpovědností; odpovědností, která náleží vládám, nevládním organizacím, občanské společnosti a nám všem.
Programu, který se konal na třech různých místech v Praze během tří dnů, se zúčastnilo více než 250 účastníků z 33 zemí.
Upřímně děkujeme všem našim partnerům, mj: Ministerstvu zahraničních věcí České republiky, Centru evropských studií Wilfrieda Martense, Spolkovému centru občanského vzdělávání, Odboru komunikace o evropských záležitostech Úřadu vlády České republiky, Psychologické obranné agentuře (Švédsko), Česko-německému fondu budoucnosti, Zastoupení Evropské komise v České republice, Velvyslanectví Spojených států amerických v Praze, Velvyslanectví Švédska v Praze, Velvyslanectví Nizozemského království v Praze, Velvyslanectví Velké Británie v Praze a Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze.
Více informací o fóru a další fotografie najdete na stránkách CIS zde.
Zdroj fotografie: CIS
Myslím si, že Evropská komise jde zcela správným směrem. Za nás rozhodně kvitujeme to, že prvořadou prioritou je konkurenceschopnost. Je to povzbudivý signál po dřívějším tlaku na ambice v klimatické politice se teď více dívat na to, jak český, potažmo evropský, průmysl je schopný zvládnout a ufinancovat. Na druhou stranu vnímáme potenciální riziko v tom, že politická realita se neproměnila tolik, jak Ursula von der Leyen nejspíš očekávala.
Celý podcast si můžete poslechnout zde.
Navzdory počáteční skepsi k zemím západního Balkánu až po rychlý postup v jednáních s Ukrajinou a Moldavskem, se Unii letos podařilo dosáhnout pokroku i v některých aspektech dlouho odkládané integrace tohoto regionu do EU. Bosna a Hercegovina obdržela kladné rozhodnutí Evropské rady o přístupových jednáních, Evropská komise představila plán růstu pro západní Balkán a Černá Hora postoupila do závěrečné fáze přístupového procesu. Hlavním cílem přístupu EU k tomuto regionu bylo obnovit důvěru v perspektivu jejich členství a ukázat, že další kroky postupu souvisí s vynaložením úsilí kandidátských zemích na zavedení požadovaných reforem.
Celou zprávu v angličtině si můžete přečíst pod tlačítkem PDF.
Členství Ukrajiny v EU by mohlo zlepšit přístup Evropy k mnoha důležitým surovinám, jako je hliník, nikl nebo lithium a zajistit jejich udržitelné dodávky. Ukrajina má obrovský potenciál jako významný globální dodavatel kritických surovin nezbytných pro průmyslová odvětví, jako je obrana, nejnovější technologie, letecký průmysl a zelená energie, což jsou klíčové aspekty strategické soběstačnosti EU.
Celou zprávu v angličtině si můžete přečíst pod tlačítkem PDF.
Pakt nelegální migraci nezastaví, protože něco takového ani není možné. Při správném naplňování by ale měl přispět ke snížení počtu nelegálních migrantů na území EU.
Celý článek si přečtěte zde.