Archiv článků

Ukrajina se snaží stát se součástí Evropské unie už od roku 2004, zatímco evropští činitelé neměli politickou vůli pokračovat v rozšiřování a tento proces již mnoho let stagnuje. To vše se náhle změnilo po ruské agresi v roce 2022, po níž se přístupový proces urychlil, ale nyní se obrátil do jiného extrému: prohlášení o rychlém vstupu Ukrajiny do EU se stala příliš nerealistickými, což vyvolalo falešné naděje. Píše Anton Bendarzsevszkij, ředitel Institutu ekonomického výzkumu Oeconomus, ve svém Policy Briefu.

Na konferenci „Resilient Europe“, která se konala v Praze v říjnu 2024, se sešli přední odborníci z celé Evropy, aby se podělili o své zkušenosti a osvědčené postupy, kterým čelí při potírání hrozeb jako jsou dezinformace ze strany Ruska, taktiky hybridní války, které usilují o destabilizaci demokratických institucí a podkopávají důvěru veřejnosti. Tento strategický dokument shrnuje hlavní poznatky z konference do tří základních kategorií: hybridní hrozby, manipulace s informacemi v digitálním prostoru a strategická komunikace. Tyto kategorie zahrnují širokou škálu opatření přijatých evropskými státy a institucemi k zajištění demokratické odolnosti a tento dokument dále identifikuje nejnaléhavější výzvy a příležitosti pro budoucí úsilí. Shrnuli Jonáš Syrovátka z Institutu EUROPEUM, Veronika Víchová z Centra pro informovanou společnost a Nikoleta Nemečkayová z Asociace pro mezinárodní otázky.

Od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 získalo rozšíření Evropské unie novou dynamiku a toto téma se dostalo do popředí politických diskusí. Zdůrazňuje potřebu posílit geopolitické postavení a bezpečnost EU prostřednictvím rozšíření. Přetrvávají však značné výzvy, zejména pokud jde o účinnost a důvěryhodnost současného přístupového procesu. Ve svém blogu píše stážistka Institutu EUROPEUM Šárka Soukupová.

Existuje celá řada způsobů, jak mohou výnosy z ETS2 a financování ze Sociálního klimatického fondu podpořit dekarbonizaci pro nízkopříjmové domácnosti a zohlednit tak rozdílné potřeby komunit, regionů a členských států. Pokud budou tyto iniciativy řešeny včas, mohou podpořit nejen ekologickou, ale i sociálně citlivou a spravedlivou transformaci. Jak přesně může být Fond alokován a jaké jsou jeho kapacity jsou hlavní otázky tohoto policy briefu, který napsala Rebeka Hengalová v rámci výzkumné stáže s Think Visegrad.

Fenomén neliberalismu, který je základním kamenem stále populárnějšího pojmu neliberální demokracie, získává v celosvětové politické diskusi stále větší váhu. V Evropské unii (EU) vede upevňování většinového, nativistického vedení k tomu, že mnohé členské státy ustupují od progresivních programů a otevřeně prosazují politiky, které podkopávají práva menšin a liberálně-demokratický systém brzd a protivah. Píše Alejandro Esteso Pérez, hostující výzkumník Institutu EUROPEUM.

V4 jako kolektiv představuje obzvláště zajímavou případovou studii minilateralismu v rámci EU vzhledem k četným opakováním a případům využití tohoto místa různými českými, maďarskými, polskými a slovenskými národními vládami. Tyto čtyři středoevropské státy jsou již dlouho ohrožovány velmocí na východě - Ruskem - a velmocí na západě - Německem. Při řízení procesu zbavování se stínu komunistické éry se V4 nejprve projevila přirozenou spřízněností těchto států s cílem dosáhnout vstupu do EU, rozvíjet tržní hospodářství a vytvořit instituce západního typu. Píše Henry Barrett ve svém Policy Paperu.

V souvislosti s probíhající debatou o rozšíření EU je na stole otázka revize Smlouvy, která by zajistila akceschopnost EU v budoucnu. Zatímco některé členské státy se domnívají, že současný stav Smluv je pro Unii s více než 35 členy vhodný, jiné volají po revizi Smlouvy o EU před rozšířením. V roce 2022 Evropský parlament posunul diskusi o krok dále a přijal usnesení, v němž navrhuje dalekosáhlé revize Smluv. Píše ve svém blogu stážista bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM Marek Jankovský.

Výsledek prezidentských voleb v roce 2024 opět otřásl základy transatlantických vztahů - do jaké míry, však zůstává otázkou. Tento Policy Paper shrnuje klíčové poznatky a úvahy z fóra, na základě poutavých diskusí tento dokument nabízí ucelený soubor poznatků, včetně realizovatelných doporučení a strategického „seznamu úkolů“ pro transatlantickou alianci v nadcházejících letech. Píše výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Danielle Piatkiewicz a vedoucí analytik Polského institutu mezinárodních vztahů Mateusz M. Piotrowski.

Problém jednorázových elektronických cigaret, známých také jako vapky nebo vapes - tomu se věnuje blog od Zuzany Augustové. Autorka v něm popisuje negativní dopady na zdraví, přičemž upozorňuje na snadno návykový charakter, zejména u mladých lidí. Věnuje se také environmentálnímu dopadu těchto výrobků, jelikož jsou složeny z materiálů, které nelze snadno recyklovat, a jejich vyhození do odpadu může způsobit požáry a úniky škodlivých látek. Na příkladu Spojeného království pak ukazuje, jak se vláda pokouší tento problém řešit legislativně, včetně plánovaného zákazu jejich prodeje.

Namibie má největší genderovou propast v Africe. Tento blog analyzuje rozvojovou politiku Evropské unie zaměřující se na genderovou dimenzi. Kritici tvrdí, že zaměření Evropské unie na genderovou rovnost v rozvojové politice je povrchní, blog zkoumá i to, zda tato kritika platí i nadále. Simona Krammerová ve svém blogu zároveň upozorňuje na klíčové problémy, kterým čelí ženy v Namibii.

Blog se zaměřuje na vliv spalovacích motorů na emise v dopravě a přechod k elektromobilitě jako klíčové opatření pro snížení emisí. Dopravní sektor je v EU druhým největším producentem CO2, přičemž osobní automobily představují 60 % emisí. Evropská unie se rozhodla do roku 2035 ukončit prodej nových vozidel se spalovacími motory a podporuje přechod na elektromobilitu jako prostředek k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. V blogu stážistka pražské kanceláře Institutu EUROPEUM Zuzana Valachová diskutuje o výhodách a výzvách tohoto plánu, včetně ekologických, ekonomických a sociálních dopadů, a také o reakcích automobilového průmyslu a obavách o konkurenceschopnost.

Evropské bezpečnostní prostředí se za poslední dekádu zásadně proměnilo v reakci na narůstající geopolitická rizika. Ruská invaze na Ukrajinu, rostoucí vliv autoritářských mocností, jako jsou Čína a Rusko a eskalace napětí v klíčových regionech, například na Blízkém východě nebo v Indo-Pacifiku, přetvářejí způsob, jakým Evropa vnímá svou bezpečnost a obranu. Tyto výzvy vedou k prohlubování obranné spolupráce v rámci EU i mimo ni, což zahrnuje rozvoj nových politik, struktur a iniciativ a spolupráce s NATO zároveň podtrhuje potřebu strategického sladění mezi evropskými a transatlantickými partnery. Vypracovaly výzkumnice Institutu EUROPEUM Zuzana Krulichová a výzkumná spolupracovnice Tereza Novotná.