Archiv článků

V souvislosti s probíhající debatou o rozšíření EU je na stole otázka revize Smlouvy, která by zajistila akceschopnost EU v budoucnu. Zatímco některé členské státy se domnívají, že současný stav Smluv je pro Unii s více než 35 členy vhodný, jiné volají po revizi Smlouvy o EU před rozšířením. V roce 2022 Evropský parlament posunul diskusi o krok dále a přijal usnesení, v němž navrhuje dalekosáhlé revize Smluv. Píše ve svém blogu stážista bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM Marek Jankovský.

Výsledek prezidentských voleb v roce 2024 opět otřásl základy transatlantických vztahů - do jaké míry, však zůstává otázkou. Tento Policy Paper shrnuje klíčové poznatky a úvahy z fóra, na základě poutavých diskusí tento dokument nabízí ucelený soubor poznatků, včetně realizovatelných doporučení a strategického „seznamu úkolů“ pro transatlantickou alianci v nadcházejících letech. Píše výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Danielle Piatkiewicz a vedoucí analytik Polského institutu mezinárodních vztahů Mateusz M. Piotrowski.

Problém jednorázových elektronických cigaret, známých také jako vapky nebo vapes - tomu se věnuje blog od Zuzany Augustové. Autorka v něm popisuje negativní dopady na zdraví, přičemž upozorňuje na snadno návykový charakter, zejména u mladých lidí. Věnuje se také environmentálnímu dopadu těchto výrobků, jelikož jsou složeny z materiálů, které nelze snadno recyklovat, a jejich vyhození do odpadu může způsobit požáry a úniky škodlivých látek. Na příkladu Spojeného království pak ukazuje, jak se vláda pokouší tento problém řešit legislativně, včetně plánovaného zákazu jejich prodeje.

Namibie má největší genderovou propast v Africe. Tento blog analyzuje rozvojovou politiku Evropské unie zaměřující se na genderovou dimenzi. Kritici tvrdí, že zaměření Evropské unie na genderovou rovnost v rozvojové politice je povrchní, blog zkoumá i to, zda tato kritika platí i nadále. Simona Krammerová ve svém blogu zároveň upozorňuje na klíčové problémy, kterým čelí ženy v Namibii.

Blog se zaměřuje na vliv spalovacích motorů na emise v dopravě a přechod k elektromobilitě jako klíčové opatření pro snížení emisí. Dopravní sektor je v EU druhým největším producentem CO2, přičemž osobní automobily představují 60 % emisí. Evropská unie se rozhodla do roku 2035 ukončit prodej nových vozidel se spalovacími motory a podporuje přechod na elektromobilitu jako prostředek k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. V blogu stážistka pražské kanceláře Institutu EUROPEUM Zuzana Vlachová diskutuje o výhodách a výzvách tohoto plánu, včetně ekologických, ekonomických a sociálních dopadů, a také o reakcích automobilového průmyslu a obavách o konkurenceschopnost.

Evropské bezpečnostní prostředí se za poslední dekádu zásadně proměnilo v reakci na narůstající geopolitická rizika. Ruská invaze na Ukrajinu, rostoucí vliv autoritářských mocností, jako jsou Čína a Rusko a eskalace napětí v klíčových regionech, například na Blízkém východě nebo v Indo-Pacifiku, přetvářejí způsob, jakým Evropa vnímá svou bezpečnost a obranu. Tyto výzvy vedou k prohlubování obranné spolupráce v rámci EU i mimo ni, což zahrnuje rozvoj nových politik, struktur a iniciativ a spolupráce s NATO zároveň podtrhuje potřebu strategického sladění mezi evropskými a transatlantickými partnery. Vypracovaly výzkumnice Institutu EUROPEUM Zuzana Krulichová a výzkumná spolupracovnice Tereza Novotná.

Evropská unie realizuje ambiciózní program v rámci Zelené dohody. Udržitelný rozvoj a opatření v oblasti klimatu byly upřednostněny podle ambiciózních cílů, které Evropská zelená dohoda zahrnuje. Jak však zdůraznila Ursula von der Leyenová, těžiště strategických priorit se v poslední době přesunulo na hospodářskou bezpečnost, konkurenceschopnost a obranu. Klimatická krize však představuje pro moderní lidstvo bezprecedentní bezpečnostní hrozbu a rozvoj odolnosti vůči změně klimatu by měl stále sloužit jako předpoklad pro naplnění těchto strategických priorit. Píše Elif Naz Němec ve svém Policy Briefu.

Je pravděpodobné, že rok 2024 bude považován za klíčový pro vedení žen v EU. Ursula von der Leyen bude pokračovat ve své roli předsedkyně Evropské komise, Roberta Metsola povede Evropský parlament a Kaja Kallas bude řídit diplomatickou službu EU. To signalizuje silnější odhodlání řešit nerovnováhu mezi muži a ženami v celé EU a lze očekávat, že tento impuls bude v následujících letech hnacím motorem dalšího úsilí o prosazování rovnosti. Píše ve svém blogu stážistka bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM Kristína Gerová.

Podoba příštího víceletého finančního rámce EU (MFF) na období 2028–2034 je tématem jedné z klíčových debat, před kterými stojí nové unijní instituce. Mezi hlavní otázky patří, kolik prostředků bude k dispozici pro financování zelené transformace evropských ekonomik. Sílí totiž přesvědčení, že k dosavadním klimatickým cílům a regulacím přijímaným na unijní úrovni chybí adekvátně nastavené pobídky a podpora. V Polify Briefu píši analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek a analytik AMO Tomáš Jungwirth Březovský.

Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se Evropské unii a jejím členským státům podařilo omezit závislost na ruských fosilních palivech a diverzifikovat jejich dovoz. Přesto přetrvávající konflikty napříč euroasijským kontinentem, včetně nestability kolem Suezského průplavu, stále hrozí narušením globálních obchodních kanálů. To zvýšilo zájem o Střední koridor, známý také jako Transkaspická mezinárodní dopravní cesta (TITR), jako o klíčovou strategii pro diverzifikaci obchodní infrastruktury a obchodu s cílem zlepšit hospodářskou a energetickou odolnost EU. O příležitostech a výzvách spojených s rozvojem Středního koridoru se debatovalo na akci pořádané bruselskou kanceláří Institutu EUROPEUM.

V uplynulém desetiletí prochází evropské bezpečnostní prostředí významnými proměnami, od ruské invaze na Ukrajinu a eskalujícího napětí na Blízkém východě až po rostoucí geopolitické ambice Číny. Evropa je tak nucena rozšířit obrannou spolupráci a posílit své obranné a bezpečnostní kapacity. Tento vývoj urychluje úsilí členských států EU o rozvoj robustních společných bezpečnostních a obranných struktur a politik s cílem zajistit EU stabilní postavení v globálním geopolitickém uspořádání. Píšou výzkumnice Institutu EUROPEUM Zuzana Krulichová a Danielle Piatkiewicz a spolupracovnice Tereza Novotná.

Od ruské invaze na Ukrajinu se mediální informování o této zemi výrazně zvýšilo. Interpretace a komentování událostí, jejich řazení do zpráv a utváření diskuse o vyhlídkách budoucnosti Ukrajiny ve vztahu k evropské integraci se tak stalo důležitou součástí odpovědnosti většiny mainstreamových médií. S tím, jak se válka protahuje, se však povědomí občanů V4 o konfliktu liší. Na některá témata se v různých obdobích kladl větší důraz než na jiná, což způsobuje, že kvalita zpravodajství je často neúplná nebo nepřesvědčivá. Některé země kladou důraz na autonomii zpravodajství, což následně umožňuje široké a hloubkové informování, zatímco existují režimy, které informace zužují a využívají téma války k produkci příběhů pro domácí účely. Ve finální zprávě k projektu Institutu EUROPEUM píše Oszkár Roginer-Hofmeister spolu s dalšími.