Archiv článků

Přijetí Ukrajiny bude znamenat i změny v samotné struktuře Evropské unie. Tématu rozšiřování v kontextu Ukrajiny se v Op-Edu věnovala Jana Juzová, seniorní výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM v rámci platformy Think Visegrad uspořádal 7. listopadu setkání odborníků zaměřené na aktuální vývoj v oblasti obnovy Ukrajiny, a to jak ze strany EU prostřednictvím ambiciózního nástroje pro Ukrajinu, tak z pohledu mezinárodní podpory obnovy a rekonstrukce Ukrajiny.

Spolu se zahájením přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem se v Evropské unii znovu rozproudila debata o přechodu od hlasování jednomyslností v některých oblastech k hlasování kvalifikovanou většinou. Přestože se nejedná o novou debatu, stojí za to podívat se na současnou situaci, popsat problémy způsobené jednomyslností a navrhnout konkrétní řešení. Více v komentáři Víta Havelky.

V druhé debatě třetí série rozhovorů EU-Pacific Talks, pořádané Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM, se hosté zaměřili na digitální budoucnost. Centrem pozornosti byly zkušenosti některých zemí, které poskytly cenné poznatky o jejich proaktivním přístupu k boji proti dezinformacím a o jejich zaměření na kybernetickou bezpečnost. Přečtěte si o čem naši hosté debatovali v reportu, který napsala Petra Pospíšilová, koordinátorka kanceláře a projektů.

Výzkumníci Danielle Piatkiewiczová a Hugo Blewett-Mundy se ve své analýze zabývají nejnovějšími překážkami, kterým čelí transatlantická bezpečnost, zejména na pozadí ruské války proti Ukrajině. Zdůrazňují nutnost řešit geopolitické výzvy a zároveň usilovat o strategickou nezávislost v hospodářských a energetických otázkách, a to vše při zachování společných demokratických principů, které tyto spojence spojují. Dokument rovněž předjímá nadcházející překážky v roce 2024, včetně významného volebního roku, a nutnost, aby transatlantické vztahy posílily své odhodlání do budoucna.

Dne 25. října uspořádala bruselská kancelář EUROPEA pod záštitou Think Visegrad Brussels a ve spolupráci s Nadací Roberta Schumana odbornou diskusi s názvem "Dopad ruské války na Ukrajině na evropskou bezpečnostní architekturu a východní sousedství EU". Této diskuse, která se konala podle pravidel Chatham House, se zúčastnilo 19 odborníků z think-tanků, institucí EU, NATO a diplomatů z členských států EU.

Naše výzkumnice Danielle Piatkiewicz se podílela na analýze zabývající se nejnovějšími překážkami, kterým čelí transatlantická bezpečnost, zejména na pozadí ruské války proti Ukrajině. Důraz je kladen na nutnost řešit geopolitické výzvy a zároveň usilovat o strategickou nezávislost v hospodářských a energetických otázkách, a to vše při zachování společných demokratických principů, které tyto spojence spojují. Dokument rovněž předjímá nadcházející překážky v roce 2024, včetně významného volebního roku, a nutnost, aby transatlantické vztahy posílily své odhodlání do budoucna.

Dne 24. října uspořádala bruselská kancelář EUROPEA pod záštitou Think Visegrad Brussels a ve spolupráci s OSW odbornou diskusi s názvem "Elektromobily, dotace a budoucnost průmyslu střední a východní Evropy". Této diskuse se zúčastnilo 16 odborníků z think-tanků, akademické obce a odborníků z evropských institucí. Tato diskuse se konala podle pravidel Chatham House.

Debata se zabývala možným přechodem k hlasování kvalifikovanou většinou v Zahraniční a bezpečnostní politice EU. Učastníci debaty diskutovali o možných negativních a pozitivních aspektech toho rozhodnutí. Debata pokryla témata jako například obava z přehlasování, jako možný aspekt rozdělení uvnitř Unie či neefiktovnost současného konsensuálního přístupu.

Stále zvyšujícímu se důrazu kladenému na udržitelnost nyní čelí celá řada průmyslů včetně textilního. Ten je charakteristický především jednorázovými trendy, které se pojí se zběsilým tempem celého textilního průmyslu. Za naději k vyřešení celé situace můžeme považovat unijní projekt Circular Textiles Strategy. Více se o něm dozvíte v blogu, který napsala naše stážistka Nelly Achverdjanová.

Aby byla zelená transformace úspěšná, je třeba se zaměřit i na její společenský dopad. Jak však dosáhnout uhlíkové neutrality a zároveň společenského smíru v nerovně nastaveném systému? Na tuto otázku si ve své analýze pro časopis Mezinárodní politika odpovídá naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová.

Přečtěte si článek Markéty Pekarčíkové, která napsala policy paper, který se zabývá možnými přístupy a návrhy, které by Evropská unie mohla následovat nebo se jimi alespoň inspirovat. Poskytuje teoretický pohled na budoucnost Evropské unie, jak ji vnímala předchozí Evropská komise pod vedením Jeana-Clauda Junckera. Evropská sedmadvacítka měla o své budoucnosti rozhodnout do roku 2025.