Archiv článků

Report shrnuje veřejné akce, kterou uspořádala bruselská kancelář EUROPEUM ve spolupráci s CEPS v rámci platformy Think Visegrad. Akce se uskutečnila 27. listopadu, a nesla název "Vztahy mezi EU a Indií: Partnerství přesahující rámec obchodu". V panelu vystoupili Alica Kizekova, vedoucí výzkumná pracovnice Ústavu mezinárodních vztahů Praha, Zsolt Trembeczki, výzkumný pracovník Maďarského institutu mezinárodních vztahů (HIIA), a Fanny Sauvignon, výzkumná pracovnice oddělení zahraniční politiky CEPS.

Před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu v Česku jsou migrace a klima hlavními tématickými body. Strany je využívají k formování názorů voličů a kritice či podpoře evropských politik. Píše Klára Votavová.

Report shrnuje debatu, která proběhla na veřejné akci pořádané Institutem EUROPEUM a slovenským think-tankem GLOBSEC 28. listopadu v rámci platformy Think Visegrad. Akce se zaměřila na ambice dosažení genderově rovné zahraniční a bezpečnostní politiky v rámci EU a její potenciál stanovit globální standardy. Panelové diskuze se účastnili: Jonna Neumanen, Vladislava Gubalova a Danielle Piatkiewicz, moderátorkou byla Sofiia Shevchuk.

Tento report, vzniklý na základě proběhlého Transatlantic Policy Forum v listopadu, se zabývá výzvami, kterým budou čelit transatlantické vztahy v roce 2024 ve stále nestabilnější geopolitické situaci. Zdůrazňuje potenciální dopad na poválečný mezinárodní řád a jeho demokratické hodnoty. Jako kritické problémy jsou zdůrazněny ukrajinská protiofenzíva, konflikt mezi Izraelem a Hamásem a přerušení dialogu mezi Srbskem a Kosovem. Článek se rovněž zabývá třenicemi mezi Čínou a Spojenými státy týkajícími se Tchaj-wanu a možným zasahováním do tchajwanských voleb.

Přečtěte si report z události „Diktátoři jsou nucení války vyhrávat, nebo je čeká konec.“ Na akci diskutoval nizozemský novinář Yoeri Albrecht o středoevropském pohledu na ruskou agresi na Ukrajin. Report sepsal Viktor Daněk, zástupce ředitele.

V září 2023 se Lampedusa, malý italský ostrov, potýkala s nebývalým nárůstem příchozích, což vyvolalo v EU bouřlivou debatu. Díky protichůdným názorům vedoucích představitelů, jako je například Ursula Von der Leyenová, se pozornost přesunula od humanitární pomoci k bezpečnostním obavám. Tento blog, jehož autorem je Nicolas Rouillard, se zabývá složitostí krize, rozdílnými názory a nadcházejícími zásadními rozhodnutími, která by mohla změnit přístup Evropy k migraci.

Dne 20. listopadu 2023 pořádalo Centrum pro dopravu a energetiku ve spolupráci s Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM konferenci s názvem Česko 2030: jak podpořit zelenou transformaci a nevyhazovat peníze oknem?. Konferenci zahájil úvodním slovem Josef Schwarz ze Zastoupení Evropské komise v ČR.

Diskuse o další změně metodiky rozšíření může posílit obraz členství v EU jako pohyblivého cíle s neustále se měnícími pravidly, zejména když současná metodika stále nebyla plně uplatněna. Evropská komise by měla v rámci stávající metodiky vytvořit novou strategii, která by konkrétně specifikovala její přístup k postupné integraci (potenciálních) kandidátů do EU a podmínky, jimiž se tento proces řídí. Strategie pro západní Balkán z roku 2018 stanovila iniciativy, z nichž některé jsou platné i dnes a mohou sloužit jako základ nové strategie rozšíření. Píše Jana Juzová, seniorní výzkumná pracovnice.

Jednou z největších překážek v řešení klimatické krize jsou fosilní dotace. V Česku se jim ale zatím příliš pozornosti nedostává. Op-Ed na toto téma napsala naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová.

Energetický přechod se zaměřuje na rychlou a úplnou dekarbonizaci našich ekonomik odklonem od fosilních paliv, jako je uhlí, zemní plyn a ropa, směrem k bezuhlíkovým a pokud možno obnovitelným zdrojům energie, jako je větrná, solární, geotermální, bioenergie a vodní energie. Světové společenství se dohodlo na omezení průměrné globální teploty na 1,5C, aby se zabránilo zhoršení potenciálně nevratných dopadů změny klimatu. Píše Jonathan Lyons.

Již podruhé se sešli odborníci na zaměstnanost v automobilovém průmyslu a její proměny, tentokrát na regionální úrovni Moravskoslezského kraje. Téma pracovních změn v souvislosti s dekarbonizací a elektromobilitou diskutovali zástupci automobilek, odborů, zaměstnavatelských svazů, regionální i státní správy. Kulatý stůl byl organizován ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, Institutem CELSI, a Hyundai Nošovice. Report sepsala a debatu moderovala výzkumnice Rebeka Hengalová.

Přijetí Ukrajiny bude znamenat i změny v samotné struktuře Evropské unie. Tématu rozšiřování v kontextu Ukrajiny se v Op-Edu věnovala Jana Juzová, seniorní výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM