Archiv článků

V proškolování zaměstnanců automobilek není na co čekat, pokud nechceme, aby náš autoprůmysl zkostnatěl a zaniknul. Píše Rebeka Hengalová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.

Energetické komunity jsou účinným prostředkem decentralizace a obnovy našich energetických systémů pomocí udržitelných řešení, protože jsou obvykle založeny na obnovitelné energii. Začaly se objevovat již v 70. letech 20. století, avšak k jejich výraznému rozvoji došlo až v posledních letech, a to i z hlediska jejich zavedení do legislativy EU. Zejména v zemích západní a severní Evropy se tato koncepce již těší velké oblibě. Naproti tomu v zemích střední a východní Evropy (dále jen SVE) se energetická společenství teprve začínají vytvářet. Tento politický brief (založený na literatuře a rozhovorech s různými zúčastněnými stranami ) zkoumá výhody, které mohou energetická společenství přinést, a především hlavní překážky, které jim stále stojí v cestě k většímu rozvoji v regionu střední a východní Evropy - a zejména v zemích Visegrádské skupiny (V4). Jak tyto iniciativy postupují, sdílení osvědčených postupů zajistí úspěch komunitní energetiky v energetickém přechodu. Píše Alžbeta Gavalcová.

V prosinci 2023 maďarský parlament zřídil úřad, který má odhalovat a řešit možná rizika zahraničního vlivu na tamní politiku. Pracuje bez dohledu a má neomezený přístup k osobním údajům, aby mohl vyhledávat a postihovat údajné zahraniční agenty mezi maďarským obyvatelstvem, kterým hrozí až tříletým vězením. O tématu píše ve svém blogu náš výzkumník v rámci Fulbright-Schumanova grantu Henry Barrett.

Během páté debaty třetího ročníku EU-Pacific Talks, kterou pořádá Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, se účastníci zaměřili na význam globálního Jihu a události, které se v něm odehrávají a které vyžadují pozornost. Účastníci v diskusi zdůraznili význam uznání regionálních rozdílů, projevení respektu ke státům v tomto regionu a aktivní zapojení do naslouchání jejich názorům. Přečtěte si o čem naši hosté debatovali v reportu, který napsala Adéla Jehličková.

Publikace analyzuje možné změny ve složení Evropského parlamentu po volbách v roce 2024, zamýšlí se nad vývojem politického prostředí od roku 2019 a poukazuje na posuny ve stranické dynamice, jako je roztříštění tradiční stranické dominance a vznik nových politických uskupení. Kromě toho zkoumá možné změny v obsazení vrcholných pozic v EU po volbách a zabývá se přetrvávajícími obavami ohledně geografického zastoupení v institucích EU, zejména v Evropské komisi. Píše Tomasz Zając z Polského institutu mezinárodních vztahů (PISM).

Institut EUROPEUM a dalších víc než 280 evropských nevládních organizací žádá EU a země G7, aby silněji zasáhly do schopnosti Kremlu financovat ruské válečné operace na Ukrajině.

Belgie se letos chystá hned na několik voleb. Kromě evropských voleb čeká belgické občany ve stejný den také hlasování do federálního a regionálních parlamentů. Přestože toto uspořádání není v Belgii ničím novým, může voličům ztížit odlišování jednotlivých volebních kampaní. Komplikace může přinést i rostoucí vlámský nacionalismus. Tato témata ve svém novém blogu rozebírá Nicolas Rouillard.

Může si Ukrajina vzít poučení od českého přístupu k plánu obnovy? Alina Boiko se ve svém textu zaměřuje na českou implementaci Plánu pro oživení a odolnost, která by mohla pomoci ukrajinským autoritám zlepšit jejich schopnost implementovat nové politické zásady.

Sahel se potýká se vzájemně propojenými problémy, jako jsou chudoba, nedostatek potravin, konflikty, terorismus a změna klimatu. Nedávné vojenské převraty naznačují přetrvávající politickou nestabilitu. Evropa, která je znepokojena již více než deset let, si uvědomuje potenciální hrozby pro svou bezpečnost, což vede Evropskou unii k aktivnímu řešení problémů tohoto regionu prostřednictvím komplexního přístupu. Píše Hanga Horváth-Sántha, výzkumná pracovnice Maďarského institutu mezinárodních vztahů (HIIA).

Během další debaty ze série EU-Pacific Talks, kterou pořádá Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, se hosté zaměřili na zkoumání vzájemného vztahu mezi spoluprací a konkurencí při překonávání technologických hranic v souvislosti s naléhavými klimatickými a průmyslovými požadavky. Hosté se věnovali poznatkům o podpoře technologických inovací, řešení klimatických změn a podpoře udržitelného rozvoje. Přečtěte si o čem naši hosté debatovali v reportu, který napsala Simona Růžičková.

Oznámení kandidatury Charlese Michela do červnových evropských voleb vyvolalo vlnu kritických reakcí ze strany politiků, diplomatů i novinářů. Co to znamená pro EU a proč se takto Michel rozhodl? Situací se ve svém Op-Edu zabývá náš zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Žiga Faktor.

EU se nepodařilo dobře komunikovat ohledně útoku Hamásu na Izrael. Tento blog se zabývá nedostatky v reakci EU a osvětluje složitost a problémy, kterým EU čelí při řešení následků této citlivé geopolitické situace. Napsal Adam Horry.