Archiv článků

Ruská válka na Ukrajině destabilizovala dodavatelský řetězec a zatížila potravinové systémy Afriky a Blízkého východu, což zdůraznilo jejich zranitelnost a potřebu zvýšit jejich odolnost. Píše Clément Steuer, seniorní výzkumník v Ústavu pro mezinárodní vztahy v Praze.

Vzhledem k nedostatečné reakci EU na porušování zásad právního státu by evropské státy, které k tomu mají politické důvody, měly zvážit zavedení nového mechanismu odpovědnosti. Je nejvyšší čas, aby evropské státy přijaly inovativní a rozhodné kroky v souvislosti s více než desetiletým úpadkem demokracie, který zasáhl nejen Evropu, ale i celý svět. Měly by členské státy Evropské unie, znepokojené porušováním zásad právního státu, hledat řešení mimo orgány EU? O tématu píše ve svém blogu náš výzkumník v rámci Fulbright-Schumanova grantu Henry Barrett.

Dne 18. dubna 2024 uspořádala bruselská kancelář Institutu EUROPEUM ve spolupráci s bruselskou kanceláří Polského institutu mezinárodních vztahů (PISM) v rámci platformy Think Visegrad diskusi s názvem "Regionální spolupráce ve střední Evropě po válce s Ruskem: změny a vyhlídky". Této akce se zúčastnilo 15 odborníků z think tanků a zástupců institucí EU.

Cílem této výzkumné zprávy je na základě rozhovorů s úředníky a dalšími relevantními stakeholdery zjistit, zda má česká státní správa dostatečné kapacity a organizační schopnosti, aby efektivně čerpala finanční prostředky z Fondu spravedlivé transformace. Autorkou publikace je Klára Votavová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.

Svět se nachází v horké fázi globální soutěže o nadvládu v nových technologiích. Pokud chce EU zůstat do budoucna konkurenceschopná, musí být více aktivní. Jak na to rozebírá náš nejnovější policy paper z pera výzkumné pracovnice Silke Maes. Navrhuje v něm šest konkrétních kroků pro novou Evropskou komisi vzešlou z voleb do EP v roce 2024.

Naše výzkumná pracovnice Silke Maes se ve své nejnovější práci zabývá nejen otázkami kybernetického násilí vůči ženám, zároveň také zkoumá, zda ženy ve střední Evropě profitují z digitalizace (a umělé inteligence). Zpráva se zabývá tím, jak ženy využívají digitální prostor a jak k němu přispívají, zkoumá příležitosti a výzvy a navrhuje doporučení pro inkluzivnější digitální prostor.

Během další debaty ze série EU-Pacific Talks, kterou pořádal Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, se účastníci zaměřili na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem v různých společnostech. Účastníci v diskusi zdůraznili současné demografické trendy a jejich sociální důsledky. Diskuse se dotkla také sociálních systémů, flexibilních pracovních příležitostí a tlaků, kterým ženy čelí při slaďování pracovního a soukromého života.

Dne 11. dubna 2024 uspořádal Institut pro evropskou politiku EUROPEUM spolu s partnerským Institutem INCIEN pro oběhové hospodářství kulatý stůl s názvem Oběhové řešení pro Česko. Tento kulatý stůl byl součástí projektu s názvem Nakládání s výrobky po skončení životnosti v automobilovém průmyslu a příležitosti pro Česko.

Vzhledem k tomu, že Maďarsko převezme v červenci 2024 předsednictví v Radě EU, mnozí pochybují o schopnosti Evropské unie prosazovat své hodnoty v členských státech. EU se skutečně chystá předat své předsednictví státu, který je kritizován za své jednání ohrožující právní stát a podléhá postupu stanovenému v článku 7 Smlouvy o Evropské unii (SEU). Píše ve svém blogu Maxime Painot.

Proaktivní postoj EU, který představila ve strategii pro kritické suroviny a později v aktu o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act - CRMA), je hnací silou přístupu Unie k zajištění dodávek těchto surovin pro výrobu baterií pro elektromobily. Projekt Cínovec má v Česku velký ekonomický potenciál, protože zvyšuje schopnost zajistit domácí a regionální dodávky lithia, které jsou jinak geograficky koncentrované mimo Evropu. Ta je na dovozu lithia pro výrobu baterií pro elektromobily závislá na několika málo zemích, zejména na Číně.

V proškolování zaměstnanců automobilek není na co čekat, pokud nechceme, aby náš autoprůmysl zkostnatěl a zaniknul. Píše Rebeka Hengalová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.

Energetické komunity jsou účinným prostředkem decentralizace a obnovy našich energetických systémů pomocí udržitelných řešení, protože jsou obvykle založeny na obnovitelné energii. Začaly se objevovat již v 70. letech 20. století, avšak k jejich výraznému rozvoji došlo až v posledních letech, a to i z hlediska jejich zavedení do legislativy EU. Zejména v zemích západní a severní Evropy se tato koncepce již těší velké oblibě. Naproti tomu v zemích střední a východní Evropy (dále jen SVE) se energetická společenství teprve začínají vytvářet. Tento politický brief (založený na literatuře a rozhovorech s různými zúčastněnými stranami ) zkoumá výhody, které mohou energetická společenství přinést, a především hlavní překážky, které jim stále stojí v cestě k většímu rozvoji v regionu střední a východní Evropy - a zejména v zemích Visegrádské skupiny (V4). Jak tyto iniciativy postupují, sdílení osvědčených postupů zajistí úspěch komunitní energetiky v energetickém přechodu. Píše Alžbeta Gavalcová.