Archiv článků

Ve středu 9. října zorganizoval Institut EUROPEUM ve spolupráci s organizacemi Fakta o klimatu, Institut 2050, Člověk v tísni, Sound of Science, Asociace pro mezinárodní otázky, Greenpeace, Centrum pro dopravu a energetiku a Hnutí DUHA brunch s médii s názvem “Emisní povolenky pro domácnosti: Vše, co jste o ETS2 chtěli vědět a báli jste se zeptat.”

Rozšíření systému obchodování emisních povolenek na lokální vytápění a silniční dopravu, takzvané ETS2, má vstoupit v platnost od roku 2027. Nyní je třeba systém ETS2 přijmout do české legislativy v rámci zákona o emisním obchodování. V tomto factsheetu najdete základní fakta a odpovědi na otázky, které si česká veřejnost často klade. Factsheet vznikl ve spolupráci s organizacemi Fakta o klimatu, Institut 2050, Člověk v tísni, Sound of Science, Asociace pro mezinárodní otázky, Greenpeace, Centrum pro dopravu a energetiku a Hnutí DUHA.

Dopravní chudobou jsou v Česku ohrožená již teď 3 % domácností, za pár let se tento stav může zhoršit. Se zavedením ETS2 , systému obchodování emisních povolenek pro domácnosti, který rozšiřuje emisní obchodování také na oblast silniční dopravy a lokální vytápění budov, lze totiž očekávat nárůst cen pohonných hmot od roku 2027. To se promítne do rozpočtů domácností. Co přesně je dopravní chudoba a jak jí předcházet a eliminovat, se dozvíte ve factsheetu, který zpracovala výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Rebeka Hengalová.

Centrum pro informovanou společnost společně s Asociací pro mezinárodní otázky a Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM připravilo na 8. až 10. října 2024 sérii akcí Resilient Europe. Fórum se zaměřilo na posílení strategické komunikace a boj proti dezinformacím. Jeho cílem bylo sdílet osvědčené postupy z různých zemí a poučit se z jejich úspěchů i chyb při posilování demokratických principů, potírání autoritářství a populismu a sjednocování společnosti proti rozdělujícím vlivům.

Zpráva z veřejné konference bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM s názvem „Opětovné rozšiřování: Podpora západního Balkánu na základě zkušeností střední a východní Evropy“. Hosté panelové diskuse se zabývali rozšířením v roce 2004, jeho dopady na EU a poučením z tohoto procesu z pohledu současného vstupu zemí západního Balkánu do EU.

Dne 26. září uspořádala bruselská kancelář Institutu EUROPEUM odbornou diskusi s názvem „Členství Ukrajiny v EU: ekonomická výzva nebo příležitost?“. Debata se zaměřila na možné ekonomické dopady vstupu Ukrajiny do Unie, včetně rozpočtu EU, sektorových politik, energetiky nebo kritických surovin. Hodnotila také příležitosti pro středoevropské země a jejich soukromý sektor a posílení vazeb mezi oběma regiony. Celou zprávu si můžete přečíst níže.

Po vypuknutí pandemie je práce na dálku na vzestupu. V roce 2023 pracoval v EU téměř každý čtvrtý zaměstnanec alespoň částečně z domova a téměř 75 % chce v práci na dálku pokračovat alespoň několikrát měsíčně. Zatímco práce na dálku v rámci členských států se stala relativně snadnou, přeshraniční práce na dálku je stále spojena s administrativními překážkami, náklady a nejistotou - zejména pro malé a střední podniky. Ve své nejnovější práci se výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Silke Maes zabývá tím, proč je práce na dálku stále obtížná, proč regulace práce na dálku zatím není prioritou a jak by bylo možné přizpůsobit daňové, sociální a pracovní právo éře digitální práce.

I přes to, že ženy tvoří polovinu populace, stále nejsou v klíčových institucích Evropské unie rovnoměrně zastoupeny, a to ani ve vedoucích pozicích. Evropský parlament i Evropská komise podniká řadu kroků ke zlepšení rovnosti mezi oběma pohlavími, jak ve vnitřních strukturách, tak směrem k veřejnosti. Jak vypadá aktuální zastoupení v těchto institucích a jaká konkrétní opatření vydávají, píše Adéla Gajdošíková ve svém blogu.

Zvýšení evropské produktivity a konkurenceschopnosti závisí na vývoji a využívání technologií, zejména umělé inteligence. Evropa má šanci zaujmout vedoucí pozici v oblasti AI pokud EU a její členské státy zajistí přístup k programování, datům a financím a zlepší základní a pokročilé digitální dovednosti občanů. Výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Silke Maes, spolu s dalšími, píše v nejnovějším článku.

Spojenci ze střední a východní Evropy jsou klíčem k budování schopného evropského pilíře NATO, nezbytného pro zajištění budoucnosti aliance. Benjamin Tallis ukazuje, jak může Česko navázat na nedávný pokrok v oblasti obranných zakázek a zvýšit svůj vliv tím, že se bude soustředit na šest prvků, které Euro-NATO potřebuje. Těmi jsou základní bojeschopnost na národní úrovni, logistika, vojenská mobilita, strategické prostředky, vzdušná obrana a strategický úder dlouhého dosahu.

Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 v plném rozsahu zamíchala mezinárodním řádem po skončení studené války, postaveném na vzájemné závislosti a spolupráci mezi Východem a Západem. Evropská unie, která se po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 snažila navázat s Ruskem strategické vztahy, se nyní musí přizpůsobit geopolitické realitě ruského neo-revizionismu. Hugo Blewett-Mundy, výzkumný spolupracovník Institutu EUROPEUM, popisuje v práci čtyři oblasti, v nichž by se mohla politika EU vůči Rusku vyvíjet, aby lépe čelila této vznikající bezpečnostní situaci v Evropě.

Navzdory historické podpoře politiky rozšiřování EU ze strany zemí Visegrádské čtyřky stojí tyto středoevropské státy před výzvou, jak sladit své postoje s novou realitou tohoto procesu. Vzhledem k tomu, že Ukrajina a Moldavsko zahájily přístupová jednání, je EU rozpolcena v otázkách spojených s budoucím rozšířením - institucionálními reformami a změnami v rámci rozpočtu EU. Při přechodu od ekonomických příjemců k potenciálním přispěvatelům musí státy V4 vyhodnotit potenciální politické a ekonomické dopady nových členů jak na EU, tak na své domácí úrovni. Píše Vladislava Gubalová z GLOBSEC.